Domů     Příroda
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Zdeněk Bartůněk 17.7.2025
Před vypuštěním do volné přírody musí koně strávit řadu měsíc v takzvané aklimatizační ohradě. Teprve pak se dočkají úplné svobody.

Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si tehdy pomyslel, že právě tady se začne psát jeden z nejneobyčejnějších příběhů záchrany divokého zvířete?

A to zvířete, které běhá tisíce kilometrů odtud – po větrných stepích Mongolska.

Původním domovem nádherného a nezkrotného kopytníka jsou rozlehlé stepi v Mongolsku nebo Kazachstánu.

Kůň Převalského je dnes poslední žijící divoký kůň vůbec. Vymírající a zachráněný druh. Ale kdysi, před 150 lety, to bylo úplně jinak.

Staletí o nich nikdo nevěděl, pro „svět“ tahle nádherná zvířata objevil až důstojník carské armády a zároveň cestoval jménem Nikolaj Prževalskij (1839–1888). Předtím koně znali v podstatě jen pastevci.

Krutý mongolský dzud

Tenkrát ještě nikdo neřešil populační stav těchto zvířat. To se začalo dít až o desítky let později. Každopádně postupem času vyšlo najevo, že relativně nově popsaný kopytník se potýká s existenčními problémy.

Že jeho řady rychle řídnou. Proč? Důvodů bylo víc. Musel třeba de facto soupeřit s hospodářskými zvířaty o vodu i pastviny, přičemž domestikované druhy měly na své straně člověka, respektive místní obyvatele snažící se ochránit svůj zdroj obživy. Stával se také kořistí lovců.

Svou roli sehrály i další aspekty. Například nestabilní situace v regionu, kde docházelo k ozbrojeným konfliktům. Anebo křížení divokého koně s tím domácím. Tvrdou ránu slábnoucí populaci dovedla zasadit i krutá mongolská zima, označovaná jako dzud.

Situace byla každopádně vážná, a to pravděpodobně už v době, kdy si to odborníci vůbec neuvědomovali. Pomoc se zachováním druhu mohly zoologické zahrady. Už na začátku 20. století se v různých zoo nacházely desítky zvířat. Jako problém se však ukázala jejich reprodukce.

Jde o přežití druhu

V pražské zoo se koně Převalského, s nadsázkou řečeno, ubytovali v roce 1932, tedy nedlouho po jejím otevření. A začalo se jim tu dařit. Už dva roky nato se v trojských kulisách narodilo první hříbě. A jak čas plynul, přicházely další chovatelské úspěchy.

Nezastavilo je ani to, když na šest let pohltily planetu plameny 2. světové války. V roce 1959 proběhla první mezinárodní konference, jež se týkala chovu a ochrany koní Převalského. Jedním z jejích výsledků bylo založení Mezinárodní plemenné knihy.

Zahradou nejpříhodnější k jejímu vedení se stala ta, která celou konferenci hostila, tedy ta pražská.

Že jde doslova o záchranu druhu, se ukázalo o 10 let později. Tehdy byl na asijských stepích spatřen jediný hřebec, označený v té době za posledního zástupce svého druhu v přirozeném prostředí. Kůň Převalského byl tedy v přírodě vyhuben!

Ale naděje žila. I díky Praze.

S přibývajícími dalšími roky populace odchovaná lidmi sílila. A začalo se proto uvažovat o návratu hrdého a nezkrotného kopytníka do divočiny.

Na záchraně posledního žijícího druhu divokého koně a jeho návratu do přírody se značnou měrou podílí Zoo Praha.

Praha nezůstala v koutě

V těchto snahách hrály zpočátku hlavní roli různé nadace či neziskové organizace, hlavně německé, nizozemské nebo švýcarské. Už v roce 1988 došlo k prvnímu transferu zvířat, kdy se cílovou destinací stala Čína.

Zkraje 90. let se pak rozběhlo několik reintrodukčních projektů v Mongolsku. Následovala série transportů. Pražská zoo samozřejmě nezůstala stát v koutě. Vždyť v péči o koně Převalského dosáhla obrovských úspěchů.

Mohla také nabídnout vícero adeptů vhodných pro nový život na mongolských stepích. Čtyři z nich byli v letech 1998 a 2000 dopraveni do oblastí u osady Tachin Tal a pohoří Hustain Nuruu.

Zima přinesla zlom

Situace se vyvíjela natolik příznivě, že v roce 2008 už kůň Převalského neměl nálepku „vyhuben v přírodě“. Označení „kriticky ohrožený“ také nebyla žádná výhra, rozhodně šlo ale o krok správným směrem.

Nicméně nutno podotknout, že vypuštěná zvířata čelila v přírodě řadě rizik. Za zmínku stojí zejména složité klimatické podmínky. V souvislosti s nimi připomeňme dzud, drsnou mongolskou zimu. Právě zima nově rostoucí populaci tvrdě zasáhla v roce 2010, konkrétně v chráněné oblasti označované jako Velká Gobi B na jihozápadě Mongolska.

Jednalo se o zlomový okamžik v přístupu pražské zoo k reintrodukčním projektům. Sama totiž, jako první zoologická zahrada vůbec, jeden takový zaštítila. Dostal název Návrat divokých koní. Nutno dodat, že i díky zapojení českých odborníků se už v roce 2011 kůň Převalského ocitl v kategorii „ohrožený“, což je od kategorie „vyhuben v přírodě“ skutečně značný posun.

Více se dočtete v čísle 9/2025.

Foto: Pixabay, Miroslav Bobek/Zoo Praha
Zdroje informací: Zoo Praha
Související články
Objevy Příroda 22.1.2026
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón. Jak stromy odhalují historii […]
Příroda 21.1.2026
Největším z tučňáků je bez jakýchkoli pochyb známý tučňák císařský. Ostatně ve vzpřímené poloze dosahuje výšky přes jeden metr a váží až přes 40 kilo. Rozhodně patří mezi nejhouževnatější zástupce živočišné říše. Jako jediný pták hnízdí v období antarktické zimy, v pobřežních oblastech ledového kontinentu. Pro život v zimě je dokonale vybavený. Matka příroda ho […]
Příroda 19.1.2026
Kormorán velký – název tohoto ptáka zní tak nějak exoticky. Ve skutečnosti jde o velmi rozšířeného rybožravého predátora, který se vyskytuje nejen v destinacích jako je Austrálie či Afrika, ale v hojném počtu i v našich končinách. Vědce z Biologického centra Akademie věd ČR zajímalo, jak značný je to problém pro české ryby. „Kormorán velký […]
Procházení se osvětlenými nočními ulicemi zvyšuje pocit bezpečí, jinak má ale umělé světlo v noci na člověka, a bohužel nejen na něj, pouze negativní vliv. Nyní výzkumníci z Cranfieldské univerzity zjistili, že tento světelný smog zvyšuje množství uhlíku vylučovaného rostlinami a zvířaty, čímž dosud bez postřehnutí přispíval a nadále přispívá ke globální klimatické krizi. „Světelné […]
Příroda 15.1.2026
Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden z největších a nejstarších ochranářských spolků u nás, věnuje každý rok vždy nějaké zajímavé skupině rostlin či živočichů. Na dané téma připraví putovní výstavu, přednášky, vycházky, semináře či soutěže. Pro rok 2026 vybral hořce a hořečky. Hořce patří k oblíbeným a všeobecně známým rostlinám. Zatímco v horách se s nimi lze setkat ještě relativně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz