Domů     Příroda
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Zdeněk Bartůněk 17.7.2025
Před vypuštěním do volné přírody musí koně strávit řadu měsíc v takzvané aklimatizační ohradě. Teprve pak se dočkají úplné svobody.

Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si tehdy pomyslel, že právě tady se začne psát jeden z nejneobyčejnějších příběhů záchrany divokého zvířete?

A to zvířete, které běhá tisíce kilometrů odtud – po větrných stepích Mongolska.

Původním domovem nádherného a nezkrotného kopytníka jsou rozlehlé stepi v Mongolsku nebo Kazachstánu.

Kůň Převalského je dnes poslední žijící divoký kůň vůbec. Vymírající a zachráněný druh. Ale kdysi, před 150 lety, to bylo úplně jinak.

Staletí o nich nikdo nevěděl, pro „svět“ tahle nádherná zvířata objevil až důstojník carské armády a zároveň cestoval jménem Nikolaj Prževalskij (1839–1888). Předtím koně znali v podstatě jen pastevci.

Krutý mongolský dzud

Tenkrát ještě nikdo neřešil populační stav těchto zvířat. To se začalo dít až o desítky let později. Každopádně postupem času vyšlo najevo, že relativně nově popsaný kopytník se potýká s existenčními problémy.

Že jeho řady rychle řídnou. Proč? Důvodů bylo víc. Musel třeba de facto soupeřit s hospodářskými zvířaty o vodu i pastviny, přičemž domestikované druhy měly na své straně člověka, respektive místní obyvatele snažící se ochránit svůj zdroj obživy. Stával se také kořistí lovců.

Svou roli sehrály i další aspekty. Například nestabilní situace v regionu, kde docházelo k ozbrojeným konfliktům. Anebo křížení divokého koně s tím domácím. Tvrdou ránu slábnoucí populaci dovedla zasadit i krutá mongolská zima, označovaná jako dzud.

Situace byla každopádně vážná, a to pravděpodobně už v době, kdy si to odborníci vůbec neuvědomovali. Pomoc se zachováním druhu mohly zoologické zahrady. Už na začátku 20. století se v různých zoo nacházely desítky zvířat. Jako problém se však ukázala jejich reprodukce.

Jde o přežití druhu

V pražské zoo se koně Převalského, s nadsázkou řečeno, ubytovali v roce 1932, tedy nedlouho po jejím otevření. A začalo se jim tu dařit. Už dva roky nato se v trojských kulisách narodilo první hříbě. A jak čas plynul, přicházely další chovatelské úspěchy.

Nezastavilo je ani to, když na šest let pohltily planetu plameny 2. světové války. V roce 1959 proběhla první mezinárodní konference, jež se týkala chovu a ochrany koní Převalského. Jedním z jejích výsledků bylo založení Mezinárodní plemenné knihy.

Zahradou nejpříhodnější k jejímu vedení se stala ta, která celou konferenci hostila, tedy ta pražská.

Že jde doslova o záchranu druhu, se ukázalo o 10 let později. Tehdy byl na asijských stepích spatřen jediný hřebec, označený v té době za posledního zástupce svého druhu v přirozeném prostředí. Kůň Převalského byl tedy v přírodě vyhuben!

Ale naděje žila. I díky Praze.

S přibývajícími dalšími roky populace odchovaná lidmi sílila. A začalo se proto uvažovat o návratu hrdého a nezkrotného kopytníka do divočiny.

Na záchraně posledního žijícího druhu divokého koně a jeho návratu do přírody se značnou měrou podílí Zoo Praha.

Praha nezůstala v koutě

V těchto snahách hrály zpočátku hlavní roli různé nadace či neziskové organizace, hlavně německé, nizozemské nebo švýcarské. Už v roce 1988 došlo k prvnímu transferu zvířat, kdy se cílovou destinací stala Čína.

Zkraje 90. let se pak rozběhlo několik reintrodukčních projektů v Mongolsku. Následovala série transportů. Pražská zoo samozřejmě nezůstala stát v koutě. Vždyť v péči o koně Převalského dosáhla obrovských úspěchů.

Mohla také nabídnout vícero adeptů vhodných pro nový život na mongolských stepích. Čtyři z nich byli v letech 1998 a 2000 dopraveni do oblastí u osady Tachin Tal a pohoří Hustain Nuruu.

Zima přinesla zlom

Situace se vyvíjela natolik příznivě, že v roce 2008 už kůň Převalského neměl nálepku „vyhuben v přírodě“. Označení „kriticky ohrožený“ také nebyla žádná výhra, rozhodně šlo ale o krok správným směrem.

Nicméně nutno podotknout, že vypuštěná zvířata čelila v přírodě řadě rizik. Za zmínku stojí zejména složité klimatické podmínky. V souvislosti s nimi připomeňme dzud, drsnou mongolskou zimu. Právě zima nově rostoucí populaci tvrdě zasáhla v roce 2010, konkrétně v chráněné oblasti označované jako Velká Gobi B na jihozápadě Mongolska.

Jednalo se o zlomový okamžik v přístupu pražské zoo k reintrodukčním projektům. Sama totiž, jako první zoologická zahrada vůbec, jeden takový zaštítila. Dostal název Návrat divokých koní. Nutno dodat, že i díky zapojení českých odborníků se už v roce 2011 kůň Převalského ocitl v kategorii „ohrožený“, což je od kategorie „vyhuben v přírodě“ skutečně značný posun.

Více se dočtete v čísle 9/2025.

Foto: Pixabay, Miroslav Bobek/Zoo Praha
Zdroje informací: Zoo Praha
Související články
Evropské cereálie, chléb i těstoviny obsahují nečekaně vysoké množství trifluoroctové kyseliny (TFA), látky patřící mezi tzv. věčné chemikálie. Ukazuje to nová analýza organizace PAN Europe, která prověřila 66 běžně prodávaných obilných produktů ze šestnácti zemí. TFA se objevila ve více než osmdesáti procentech testovaných potravin. „Hladiny TFA v obilných výrobcích zhruba stokrát vyšší než průměrné […]
Výzkum provedený japonskými odborníky naznačuje, že mít doma psa by mohlo být pro dospívající prospěšné. Čtyřnozí mazlíčci totiž zlepšují jejich duševní zdraví a snižují projevy agrese, díky čemuž se dotyční méně často ocitají v sociálních problémech. A zřejmě za tím stojí sdílení mikrobů mezi teenagery a psy! Obecně se ví, že zejména psi a kočky, […]
Objevy Příroda 4.12.2025
Tým vědců z Biologického centra Akademie věd ČR přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte. Pomocí pokročilé elektronové mikroskopie získali vůbec nejdetailnější pohled na to, jak se bakterie rodu Borrelia dostává z místa klíštěcího kousnutí do cév. Českobudějovičtí vědci objevili dosud neznámé mechanismy chování borelií […]
Příroda 4.12.2025
V nejvýchodnější části Šumavy vzniká unikátní model soužití turismu, ekologie a místní ekonomiky. Restaurace čerpají z farem za kopcem, cyklisté jezdí na elektřinu z vodní elektrárny a zvířata pomáhají pečovat o krajinu. Je možné skloubit turismus s přírodou? Na Lipně ukazují, že ano. Když se řekne Lipno, většině Čechů se vybaví vodní hladina, plachetnice a […]
Příroda 3.12.2025
Často skloňovanými jsou v souvislosti s pavouky slova sklípkan a tarantule. Nutno však podotknout, že jde vlastně o jedny a tytéž pavouky. Sklípkani bývají totiž omylem jako tarantule označováni. Ke zmatku přispívá i to, že sklípkan se anglicky řekne „tarantula“. Osminohý predátor, o němž lze správně mluvit jako o tarantuli, je slíďák tarentský (Lycosa tarantula), […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz