Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme?.

Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, ale až kousek za ním. Spojuje tak poslední oddíl tenkého střeva, kterému se říká kyčelník, se vzestupným tračníkem.

Když se řekne slepé střevo, vybaví se řadě lidí apendix neboli červovitý přívěsek, který jim byl vyoperován poté, co se zanítil. Ovšem tento přívěsek, dlouhý asi 10 centimetrů, je jen drobnou koncovou částí slepého střeva nikoliv slepým střevem samotným.

Zásobárna „hodných“ bakterií

Vědci, včetně slavného britského přírodovědce Charlese Darwina, se dlouho domnívali, že je slepé střevo zcela zbytečným orgánem, který v těle neplní žádnou funkci. Postupem času ale svůj názor přehodnotili.

K jeho vývoji totiž došlo v průběhu evoluce savců hned dvakrát, a to nezávisle na sobě. První linií byli australští vačnatci, mezi které patří klokani, vombati a koaly. Další linie zahrnovala velkou část hlodavců a také většinu primátů včetně člověka.

„Zjistili jsme, že apendix se mezi savci vyskytuje již 80 milionů let,“ říká William Parker z Duke University.

Ten spolu se svým týmem funkci slepého střeva zkoumal, aby došel k závěru, že se nejedná jen o rudiment neboli nepotřebné dědictví po předcích, jakým je třeba kostrč, ale má u člověka významnou biologickou funkci související s trávením.

Našim střevům totiž s rozkladem živin pomáhají bakterie. Ovšem čas od času se stane, že kvůli střevní infekci či použití antibiotik dojde prakticky k vyhlazení těchto bakterií. Slepé střevo, které leží mimo hlavní dráhu potravy skrze střeva, může těmto bakteriím posloužit jako pohodlný úkryt, ze kterého mohou celé střevo následně znovu osídlit.

Důležitá součást imunity i vliv na vývoj dítěte

Mnoho býložravců má slepé střevo daleko větší a delší než člověk, neboť u nich hraje důležitou roli při trávení. Obsahuje i více lymfoidní tkáně, která je významná pro imunitní systém. U člověka s přechodem na stravu obsahující více masa slepé střevo s apendixem zakrnělo.

Loren G. Martin z Oklahoma State University zase zjistil, že během prenatálního vývoje uvolňuje slepé střevo buňky nutné ke zdárnému vývoji plodu. U dospělých je pak součástí sítě imunitních center těla.

Je tak zřejmé, že slepé střevo plní v našem těle řadu důležitých funkcí, o kterých jen vědci dosud nevěděli.

Proč dochází k jeho zánětům nyní častěji než u našich předků? Podle doktora Parkera to souvisí se změnou v lidské hygieně a imunitním prostředí. „Tyto změny ponechaly našemu imunitnímu systému příliš málo práce a příliš mnoho času.

A to je zaručený recept na problémy,“ domnívá se. Dříve se apendix odstraňoval při jiných břišních operacích preventivně, aby nedošlo k jeho zanícení. Dnes se to již nedělá, naopak je výhodnější si ho ponechat.

Slepé střevo lze totiž využít v rekonstrukční chirurgii, k náhradě močového měchýře, a apendix pak k vytvoření svalů svěrače.

Zdroje: ScientificAmerican, Duke University.