Vědci objevili nový přístup, který by mohl pomoci lidem trpícím traumatickými vzpomínkami nebo jinými psychickými obtížemi spojenými se špatnými zážitky. Podle jejich výzkumu lze negativní vzpomínky oslabit tím, že se aktivují pozitivní asociace..
Mezinárodní tým výzkumníků provedl studii na 37 dobrovolnících. Nejprve jim byly předloženy náhodná nesmyslná slova, která si měli spojit s negativními obrázky, například různá zranění lidí nebo nebezpeční živočichové.
Po první části testu, během níž se tyto spojitosti upevňovaly, výzkumníci u poloviny z těchto slov vytvořili novou asociaci s pozitivními obrazy, jako jsou třeba usměvavé děti nebo klidná zalesněná krajina.
V druhé fázi experimentu vědci využili specifickou fázi spánku známou jako non-rapid eye movement (NREM), která je podstatná pro ukládání vzpomínek. Během této fáze dobrovolníkům přehrávali nahrávky nesmyslných slov, přičemž sledovali jejich mozkovou aktivitu pomocí elektroencefalografie (EEG).
Vzdáleně tento postup připomíná film Christophera Nolana Inception. U účastníků, kteří byli vystaveni pozitivním asociacím, byla zaznamenána zvýšená aktivita v oblasti mozku spojené se zpracováním emocí.
Výsledky testů, které proběhly následující den i po několika dalších dnech, ukázaly, že účastníci měli výrazně menší schopnost vybavit si negativní vzpomínky spojené s těmi slovy, která byla přepsána pozitivními asociacemi.
Jinými slovy, pokud si dříve účastník při zaslechnutí určitého slova vybavil děsivý obraz, například poraněného člověka či ne příliš přátelského velkého pavouka, po zásahu vědců se mu do mysli spíše vynořila uklidňující scéna, například usměvavé dítě nebo poklidná přírodní scenérie.
Zajímavé bylo i to, že pozitivní vzpomínky nejenže převládly nad těmi negativními, ale účastníci je také hodnotili s větším emočním nadhledem. To naznačuje, že přepisování vzpomínek pomocí pozitivních podnětů neznamená jen mechanické nahrazování jednoho obrazu jiným, ale také aktivní přetváření emocionální reakce na dané podněty.
Namísto silné úzkosti nebo strachu tak dobrovolníci vnímali stejná slova spíše neutrálně nebo dokonce s příjemným pocitem.
Vědci tento efekt přisuzují zvýšené mozkové aktivitě v oblasti zpracování emocí během spánku, zejména v tzv. theta frekvencích, které jsou spojeny s emočním učením. Právě přehrávání zvukových podnětů během NREM spánku zřejmě vedlo k tomu, že si mozek přirozeně spojil určité vzpomínky s novým kontextem, a tím je částečně přepsal.
„Neinvazivní spánková intervence může tedy upravit bolestné vzpomínky a ovlivnit emoční reakce,“ uvedli autoři studie.
Tento přístup by mohl najít uplatnění ve zcela novém způsobu léčby traumatických nebo nežádoucích vzpomínek, zejména u pacientů trpících posttraumatickou stresovou poruchou, depresí nebo úzkostnými stavy.
Možnost nenásilně přetvářet vzpomínky prostřednictvím spánku skrývá podle autorů studie potenciál nabídnout revoluční alternativu k dosavadním metodám léčby, jako jsou terapie založené na expozici nebo farmakologické intervence.
Ačkoliv studie dochází k závěru, že metoda přepisování vzpomínek vypadá celkem slibně, vědci zdůrazňují, že zatím nevíme, jak dlouhodobý tento efekt může být. Není jasné, zda se negativní vzpomínky nebudou časem vracet, nebo zda budou nadále oslabovány opakovaným vystavením pozitivním podnětům.
Další výzkum se zaměří na to, jak tento proces lépe pochopit a případně využít v klinické praxi.
