Jak populace stárne, u většího množství lidí se projevují příznaky demence a kognitivního úpadku. Boj s demencí se tak stává jedním z nejpalčivějších problémů systémů veřejného zdraví po celém světě.

Nejnovější studie, provedená australským týmem vědců, však přináší dobré zprávy. Podle jejích výsledků mají mladší generace menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence ve stejném věku jako u jejich rodičů nebo prarodičů..

Demencí se rozumí postupně se rozvíjející porucha intelektu a paměti, která se projevuje snížením kognitivních funkcí, zejména paměti, řeči, myšlení a orientace. Vzhledem k celosvětovému stárnutí populace se stává globálním problémem.

V roce 2021 trpělo demencí 57 milionů lidí po celém světě, každý rok přibude 10 milionů nových případů. V roce 2050 by tak s demencí mohlo bojovat až 139 milionů obyvatel planety. Ženy přitom bývají postiženy neúměrně častěji.

Méně lidí s demencí v mladších generacích

Australští vědci provedli analýzu dat od 62 437 lidí ve věku 70 let a starších, získaných ze tří dlouhodobých průzkumů, které běžely ve Spojených státech, Anglii a části Evropy. Závěry pak zveřejnili v časopise Jama Network Open.

K hodnocení dat využili odborníci algoritmus, který zohledňoval reakce účastníků na řadu různých metrik, od obtíží s každodenními činnostmi, až po jejich skóre v kognitivních testech, aby určili, zda je pravděpodobné, že trpí demencí.

Následně účastníky rozdělili do osmi kohort, které reprezentovaly různé generace, a do šesti věkových skupin. Z dat dle očekávání vyplynulo, že se prevalence demence zvyšuje s věkem u všech kohort a v každém ze tří regionů.

Ve stejném věku však měli lidé z mladších generací menší pravděpodobnost rozvinutí příznaků demence než lidé z dřívějších generací. „Například v USA trpělo mezi lidmi ve věku 81 až 85 let demencí 25,1 % narozených v letech 1890–1913, ve srovnání s 15,5 % narozených v letech 1939–1943,“ uvádí Sabrina Lenzenová, spoluautorka studie z Centra pro podnikání a ekonomiku zdraví Univerzity v Queenslandu.

Povinná školní docházka i zákaz kouření

„Mladší generace mají menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence ve stejném věku jako u jejich rodičů nebo prarodičů, a to je nadějné znamení,“ domnívá se Lenzenová. Tento trend je výraznější u žen, zejména v Evropě a Anglii.

Podle odborníků může být jedním z důvodů zlepšení přístup žen ke vzdělání v polovině 20. století. Lenzenová však zároveň dodává: „Celková zátěž demencí bude s přibývajícím věkem populace i nadále růst a přetrvávat v tom budou značné nerovnosti – zejména podle pohlaví, vzdělání a zeměpisné polohy.“.

Ačkoli studie nezkoumala důvody poklesu, profesorka Tara Spires-Jonesová, ředitelka Centra pro objevování mozkových věd na Edinburské univerzitě, která se na studii nepodílela, si myslí, že se na tom mohla podílet řada faktorů.

„Je to pravděpodobně způsobeno intervencemi, jako je povinná školní docházka, zákaz kouření a zlepšení léčby onemocnění, jako jsou srdeční choroby, cukrovka a ztráta sluchu, které jsou spojovány s rizikem demence,“ uvádí profesorka Spires-Jonesová.

Otázkou zůstává, zda bude tento trend i nadále pokračovat, nebo již došlo k vyčerpání největších změn v oblasti zdraví, které vedly ke snížení rizika demence.

Zdroj: The Guardian