Domů     Příroda
Nejen rostliny mizí. V ohrožení je i samotná taxonomie – základ ochrany biodiverzity
Jan Zelenka 22.5.2025

Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. .

Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však jako vědní obor kvůli nedostatečnému financování postupně zaniká.

Vědci Botanického ústavu AV ČR se proto připojují k evropskému projektu, který si klade za cíl upozornit na význam této vědní disciplíny.

Základ všeho

Taxonomie je obor, jehož cílem je porozumět diverzitě organismů a uspořádat je do prakticky použitelného systému. Tvoří základ veškeré biologie, umožňuje celosvětově sdílet biologické poznatky, zkoumat evoluční vztahy a porozumět ekosystémovým vazbám.

Správná taxonomická klasifikace je klíčová i pro řadu praktických oborů. Umožňuje např. rozlišování užitečných a škodlivých druhů v zemědělství a lesnictví, ale třeba i jedlých hub od jedovatých. „Bez detailního taxonomického poznání by nebyla možná ani efektivní ochrana přírody.

Nebylo by totiž jasné, které druhy jsou ohrožené, kde se vyskytují a jak se poznají,“ říká Zdeněk Kaplan z Taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR.

Závod s časem

Jen vědci z Botanického ústavu každoročně popíší desítky nových druhů rostlin, lišejníků, hub i mikroskopických řas, a to napříč kontinenty. Od mikroskopických rozsivek po lišejník žijící v symbióze s unikátní řasou v Itálii.

„Biodiverzita v poslední době masivně ubývá kvůli změnám prostředí způsobeným člověkem. Velká část druhů je ohrožena vyhynutím a mnoho z nich věda dosud nezná. Jejich rozpoznání a pojmenování je prvním krokem k jejich ochraně, práce taxonomů nikdy nebyla důležitější. Přesto tento vědní obor čelí krizi,“ doplňuje Zdeněk Kaplan.

Taxonomie tvoří kostru vědeckého poznání o přírodě. Její úpadek by mohl znamenat ztrátu schopnosti reagovat na krizi biodiverzity.

Nedostatek financování způsobuje, že taxonomie chřadne a ztrácí své zastoupení v rámci vědeckého výzkumu. Mnoho zkušených taxonomů odchází do důchodu bez náhrady a s nimi mizí i jejich nabyté zkušenosti.

Nové generace studentů nemají dostatečné podmínky k nezbytnému zaškolení ani motivaci k tomu, aby hledali uplatnění v tomto náročném, ale zásadním oboru. Pokud nebude taxonomie systematicky podporována, hrozí, že přijdeme o hlubší porozumění změn v ekosystémech, včas nerozpoznáme invazní a patogenní organismy a ztratíme schopnost adekvátně reagovat na krizi biodiverzity.

Vědci Botanického ústavu AV ČR se proto připojují k evropskému projektu TETTRIs, který propojuje instituce napříč kontinentem, se snahou zviditelnit a podpořit taxonomii nejen ve vědě, ale i v praktické ochraně přírody.

Mnohé organismy mizí dříve, než je stihneme popsat. Bez taxonomie nevíme, co chránit, kde to roste – ani proč na tom záleží.

NameItToSaveIt

Den uznání taxonomie, který připadá na zítra (23. května), je připomínkou, že bez hlubokého porozumění přírodě prostřednictvím taxonomie nemůžeme účinně chránit to, co ještě zbývá. Veřejnost může podpořit taxonomii a její význam pro společnost jednoduše:.

Vyfotit rostlinu, živočicha, houbu nebo mikroorganismus, který ji fascinuje.

Zjistit jeho vědecké jméno

Sdílet fotografii na sociálních sítích s hashtagem #NameItToSaveIt.

Foto: Commons.wikimedia.org Pixabay
Zdroje informací: https://www.ibot.cas.cz/cs/2025/05/13/nejen-rostliny-mizi-v-ohrozeni-je-i-samotna-taxonomie-zaklad-ochrany-biodiverzity/
Související články
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz