Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné.

To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let..

Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí maso se již prodává ve Spojených státech i Singapuru, na schválení prodeje čeká laboratorně zhotovené maso ve Velké Británii a Izraeli.

Oproti tradičním metodám zemědělské produkce potravin skýtá tato technologie enviromentální východy spočívají v menším využívání půdy a snížené emisi skleníkových plynů. Motivem pro její využití ve vesmíru je snížení nákladů na zajištění stravy pro astronauty.

Vzhledem k plánovaným mísím i delším pobytům lidstva na Měsíci či Marsu, které počítají i s budováním stanic, by dovoz jídla do vesmíru raketami byl neúnosně drahý. Proto již probíhají pokusy o pěstování rostlin na ISS, do budoucna se počítá i s využitím měsíční či marsovské půdy.

Laboratorní pěstování potravin se však nyní jeví jako schůdnější a snadnější cesta. Je však třeba prověřit, jak se budou suroviny, potřebné k jejich výrobě, chovat v prostředí minimální gravitace a vyššího záření na oběžné dráze a jiných planetách.

Geneticky upravené kvasinky

„Laboratorně pěstované potraviny budou nezbytné pro dosažení cíle NASA, kterým je učinit z lidstva multiplanetární druh,“ myslí si Aqeel Shamsul, generální ředitel a zakladatel společnosti Frontier Space se sídlem v Bedfordu, která tento koncept vyvíjí ve spolupráci s výzkumníky z Imperial College v Londýně.

Laboratorní pěstování potravin zahrnuje pěstování potravinářských složek, jako jsou bílkoviny, tuky a sacharidy, ve zkumavkách a kádích a jejich následné zpracování tak, aby vypadaly a chutnaly jako běžné potraviny.

Již nyní k tomu odborníci využívají bioreaktor v Bezosově centru pro udržitelné proteiny na Imperial College v západním Londýně. V něm ve zkumavce bublá cihlově zbarvená směs v procesu známém jako „precizní fermentace“, který je podobný fermentaci k výrobě piva, ovšem těmto kvasinkám byl přidán gen pro produkci dalších vitaminů.

„Tímto způsobem lze vyrábět nejrůznější ingredience,“ tvrdí Rodrigo Ledesma-Amaro, ředitel Bezosova centra. „Dokážeme si vyrobit bílkoviny, tuky, sacharidy a vlákninu a ty pak můžeme kombinovat k přípravě různých pokrmů.“.

Bioreaktor odeslaný do vesmíru je navždy ztracen

Jednodušší verzí tohoto bioreaktoru byla vybavena i první evropská komerční návratná kosmická loď Phoenix, která do vesmíru vzlétla dne 21. dubna 2025 na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX. V reaktoru se nacházelo i malé množství kvasinkové směsi.

Po návratu kapsle na Zemi z ní měla být vyzvednuta a prozkoumána, bohužel k přistání Phoenixu došlo jinde, než se plánovalo, a tak nebyl dostatek času k vyzvednutí materiálu. Nějaká data se během experimentu však podařilo shromáždit, ta by mohla odborníkům pomoci zkonstruovat větší a lepší bioreaktor, jenž by mohl být do vesmíru vyslán příští rok.

Výsledek laboratorního pěstování, cihlově zbarvená hmota, která je vysušená na prášek, vypadá ještě méně chutně a vábně než lyofilizovaná strava, se kterou se astronauti v současnosti musí smířit. Jakub Radzikowski šéfkuchař Imperial College se ji snaží upravit takovým způsobem, aby astronautů nejen poskytovala potřebné živiny, ale přinášela i vizuální a chuťový zážitek.

Dosud nebyly laboratorně vypěstované ingredience schváleny regulačními orgány k přípravě pokrmů pro lidi, a tak prozatím šéfkuchař ve svých receptech používá škroby a bílkoviny z přirozeně se vyskytujících hub, aby byl připraven, až ke schválení dojde.

Chutné, laboratorně vypěstované jídlo

„Chceme vytvořit jídlo, které je známé astronautům z různých částí světa, aby jim mohlo poskytnout pohodlí,“ vysvětluje Radzikowski a dodává: „Můžeme vytvořit cokoli z francouzské, čínské, indické kuchyně.

Bude možné replikovat jakýkoli druh kuchyně ve vesmíru.“ Výzkum na ISS ukázal, že biochemie těl astronautů se během dlouhodobých vesmírných misí mění, a to zejména jejich hormonální rovnováha a hladina železa, navíc ztrácejí vápník z kostí.

„Astronauti užívají doplňky stravy, aby to kompenzovali, ale laboratorně pěstované potraviny by se v principu daly vytvořit tak, aby již obsahovaly tyto potřebné ingredience,“ myslí si Helen Sharmanová, první britská astronautka, která má rovněž doktorát z chemie.

Je tak více než kvalifikovaná pro to, aby byla hlavní ochutnavačkou výtvorů Jakuba Radzikowského. „Astronauti mají tendenci hubnout, protože nejedí tolik, kolik by měli, jelikož nemají dostatečnou rozmanitost stravy, o kterou proto rychle ztrácí zájem,“ dodává. A to by právě laboratorně pěstované potraviny mohly změnit.

Zdroj: BBC, Imperial College London