V nejvzdálenější známé galaxii našli vědci kyslík. Jak? Kdy? Kde? A co to znamená pro naše chápání zrodu vesmíru?
Jak hluboko do minulosti vesmíru se dá nahlédnout? Díky galaxii JADES-GS-z14-0 teď víme, že až ke hvězdám, které zářily před více než 13 miliardami let. Tato galaxie, objevená v roce 2023, je rekordmankou ve své kategorii – světlo, které z ní k nám dorazilo, cestovalo neuvěřitelných 13,4 miliardy let.
Vidíme ji tedy takovou, jaká byla, když byl vesmír teprve batole – něco kolem 300 milionů let starý.
Kyslík, kam se podíváš (nebo aspoň tam dalekohled míří)
Nově teď astronomové přišli s dalším objevem, a sice, že v této galaxii objevili kyslík. Jak? Pomocí soustavy radioteleskopů ALMA v chilské poušti Atacama zachytili signál, který naznačuje přítomnost kyslíku v tak vzdáleném a mladém vesmírném objektu.
Kyslík je totiž prvek, který nevzniká hned na začátku. Musí ho vyrobit hvězdy ve svých jádrech a pak ho rozházet po okolí třeba výbuchem supernovy. Jinými slovy: tam, kde je kyslík, musely být hvězdy – a to už nějakou dobu.
Přepisujeme učebnice?
Přítomnost kyslíku tak brzy po velkém třesku naznačuje, že první generace hvězd vznikla rychleji, než jsme si mysleli. Galaxie JADES-GS-z14-0 je tedy nejen rekordní svou vzdáleností, ale i chemickým složením.
Vědci teď musejí přehodnotit, jak rychle se ve vesmíru tvořily první struktury – a jestli jsme náhodou celý ten scénář vzniku galaxií trochu nepodcenili.
