Domů     Příroda
Mikroplasty pod lupou: Hrozba pro fotosyntézu a celý ekosystém
Jan Zelenka 17.4.2025

Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď v extrémním nebezpečí…

Nová vědecká studie přichází s alarmujícím zjištěním: mikroplasty narušují schopnost těchto organismů fotosyntetizovat, což může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro mořský ekosystém, ale i pro celé lidstvo.

Mikroplasty: Neviditelní narušitelé oceánů

Mikroplasty, tedy plastové částice menší než 5 mm, se dnes vyskytují téměř všude – od mořských hlubin až po pitnou vodu. Pocházejí z rozkladu větších plastových odpadků, kosmetiky nebo textilního průmyslu.

Dlouho se o nich hovořilo hlavně v souvislosti s jejich vlivem na zdraví živočichů a lidí, ale nový výzkum ukazuje, že jejich dopad na fotosyntézu mořských organismů může být ještě závažnější, než se dříve myslelo.

Jak mikroplasty ohrožují fotosyntézu?

Vědci zjistili, že mikroplasty poškozují fotosyntetizující organismy několika způsoby. Zaprvé, vytvářejí v mořském prostředí jakýsi plastový zákal, který omezuje množství světla pronikajícího do vody. Světlo je přitom pro fotosyntézu klíčové, protože rostliny a řasy ho využívají k přeměně oxidu uhličitého na kyslík.

Druhým problémem je uvolňování toxických chemikálií. Plasty obsahují různé příměsi, jako jsou změkčovadla nebo zpomalovače hoření, které se postupně uvolňují do vody. Tyto látky mohou poškozovat buněčné struktury planktonu a dalších fotosyntetizujících organismů.

Třetí hrozbou je přímý fyzický kontakt mikroplastů s planktonem. Mikroskopické částice se mohou zachytit na povrchu buněk, narušit jejich membrány nebo dokonce bránit vstřebávání živin. Výsledkem je snížená produkce kyslíku, což může mít domino efekt na celý mořský ekosystém.

Pokud chceme zachovat zdravé ekosystémy a dostatek kyslíku pro budoucí generace, musíme jednat rychle.

Globální dopad: Méně kyslíku, narušený uhlíkový cyklus

Vědci varují, že pokud se tento trend nezastaví, může dojít ke znatelnému snížení produkce kyslíku na Zemi. Fytoplankton se podílí na tvorbě až 50 % celkového kyslíku v atmosféře, a pokud se jeho schopnost fotosyntézy oslabí, může to mít vážné dopady na vše živé.

Dalším důsledkem je narušení globálního uhlíkového cyklu. Fytoplankton absorbuje obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry a pomáhá ho ukládat v oceánech. Pokud jeho populace začne klesat, může dojít k ještě rychlejšímu zvyšování koncentrace CO₂ v atmosféře a tím i k prohloubení klimatických změn.

Co s tím můžeme dělat?

Mikroplasty jsou dnes všudypřítomné, ale stále máme možnosti, jak jejich dopad zmírnit. Odborníci doporučují především snížení plastového odpadu, zlepšení technologií filtrace vody a vývoj biologicky rozložitelných alternativ.

Spotřebitelé mohou přispět omezením používání jednorázových plastů a podporou recyklace.

Foto: Foto: DALLE-E
Zdroje informací: https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20181116STO19217/mikroplasty-odkud-se-berou-co-zpusobuji-a-jak-se-jich-zbavit
Související články
Příroda 25.2.2026
Homosexuální aktivity lze sledovat u rozličných tvorů – u ptáků, hmyzu, pavouků, plazů či obojživelníků, nicméně často se o nich mluví v souvislosti se savci, a ještě konkrétněji s primáty. Není divu, ostatně typický příklad takových aktivit bychom našli v tlupách šimpanzů bonobo. U tohoto druhu hrají samci s nadsázkou řečeno druhé housle a u […]
Vědci mají jasno v tom, že život na Zemi nemohl vzniknout, dokud se neobjevila molekula, který by se dokázala spontánně kopírovat. Celá desetiletí se domnívali, že by touto molekulou mohla být RNA a nyní se zdá, že se jim konečně podařilo najít vhodného kandidáta! Jednou ze stále nevyřešených záhad naší planety je, jak z jednoduchých […]
Je to zvláštní pohled. Skoro to vypadá, že se brouk na větším mravenci vozí – jako by si ho osedlal. Ovšem důvod, proč onen brouk bizarní „rodeo“ podstupuje, je úplně jiný. Sbírá mravencovu feromonovou produkci, aby se mohl vydávat za člena kolonie – a aby přežil. Mravenci jsou jedni z nejpozoruhodnějších zástupců živočišné říše. Tito […]
Cílem argentinské hlubokomořské expedice bylo mapování korálového útesu Bathelia candida a hledání prostředí bohatých na studené průsaky. Místo toho spatřili vědci tvora, který se lidem ukáže jen opravdu zřídka. Vzácná talířovka si proto vysloužila přídomek bájná. Za posledních 127 let byla spatřena jen stokrát… Vědecký tým se na expedici vydal na palubě lodi R/V Falkor, […]
Historie Příroda 18.2.2026
Není to největší šelma, ani největší suchozemská šelma, a dokonce ani největší kočkovitá šelma. Přesto je lev označován za krále zvířat. Spojován bývá zpravidla s africkým kontinentem, v omezeném počtu však žije i v Indii. V minulosti bylo navíc rozšíření těchto dravců mnohem větší, vyskytovali se i v Evropě, což si dnes jen těžko dovedeme […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz