Domů     Příroda
Zvířecí lejna mohou ochránit ohrožené druhy před vyhynutím

V posledních desetiletích dochází k masivnímu úbytku volně žijících druhů živočichů. Odborníci z Oxfordské univerzity se tomu snaží zabránit na první pohled poněkud kontroverzní metodou, tedy získáváním buněk ze zvířecích lejn.

Pokud se ukáže, že metoda funguje, mohla by pomoci zvýšit genetickou rozmanitost zvířat..

Projekt je založen na jednoduché premise, a sice, že kromě nestrávené potravy, bakterií a žluči obsahuje zvířecí lejno rovně živé buňky z výstelky střev tvora, který jej vyloučil. DNA z těchto buněk by mohla být analyzována, aby pomohla vědcům porozumět genetickým variacím různých populací, což by jim mohlo pomoci ve snaze o jejich zachování.

Pokud by však takto získané buňky bylo možné kultivovat, otevírá se před odborníky další možnost, a to vytvoření „potomků“ pomocí nejmodernějších metod asistované reprodukce.

Živé buňky ze zvířecího trusu

V první řadě se jedná o klonování, kdy se jádro buňky vloží do dárcovského vajíčka a takto vzniklé embryo se implantuje do náhradní matky, aby dalo vzniknout kopii původního zvířete. Ještě více vzrušující je možnost přeprogramování těchto buněk do stádia pluripotentních kmenových buněk, aby byly schopné stát se jakýmkoliv typem buněčné tkáně.

Buňky by pak mohly být přeměněny na spermie a vajíčka a využity k produkci potomků za pomoci technik IVF.

Odborníkům pod vedením profesorky Suzannah Williamsové z University of Oxford se zatím podařilo izolovat živé buňky z myšího lejna, ale také ze sloního trusu. Profesorka však říká: „Výzkum je zatím ve velmi raném stádiu.“ Nicméně věří, že by tyto buňky by mohly být použity k podpoře genetické diverzity v populacích, čímž se zvýší šance na přežití druhů.

Adaptací pohlavních buněk v laboratoři je možné vytvořit potomka, aniž by bylo nutné spojovat jednotlivá zvířata – která se mohou nacházet v různých částech světa nebo být jinak nepřístupná – či invazivně získávat jejich sperma a vajíčka.

Přeměna buněk ve spermie a vajíčka

Přeprogramované buňky by také mohly vědcům umožnit používat techniky úpravy genů, aby porozuměli například genům podílejícím se na onemocněních divoké zvěře nebo adaptacím na prostředí – informace, které by mohly být následně použity k vyvinutí větší odolnosti druhu, například screeningem pohlavních buněk nebo embryí na určité geny, nebo dokonce prostřednictvím genové úpravy.

Zmrazení kultivovaných buněk v kapalném dusíku při -196 °C znamená, že mohou být uchovány po neomezenou dobu, což umožňuje, aby DNA, kterou obsahují, byla potenciálně použita v aplikacích, o kterých se doposud nesnilo.

Dosud byly buňky získávány odběrem buněk nebo tkání ze samotného zvířete, ať už živého či mrtvého. Jejich získávání z lejna je oproti tomu neinvazivní metodou, při které zvíře nemusí být chyceno, což zvyšuje pravděpodobnost získání genetického materiálu i od velmi plachých zvířecích druhů.

To by umožňovalo zvýšení genetické rozmanitosti i u divokých populací, mezi které patří například sněžní leopardi (Panthera uncia). „Je to způsob, jak se dostat k živým buňkám co největšího počtu druhů, abychom zachovali diverzitu, kterou ztrácíme děsivou rychlostí,“ myslí si Rhiannon Bolton, výzkumník projektu z Chester zoo, charitativní organizace, která na projektu spolupracuje.

Zdroj: The Guardian

Foto: Pixabay
Zdroje informací: The Guardian
Štítky:
Související články
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Příroda 30.6.2025
Vypadají jako medúzy, ale jsou úplně něco jiného. Jsou nejstarším známým pokusem o vývoj živočichů na naší planetě. Slovo primitivní se na ně ale nějak nehodí. Mají tak podivuhodné schopnosti, že by jim mohli závidět nejen mnohem pokročilejší živočichové, ale i autoři sci-fi. Jsou to pouhé dva roky, kdy věda definitivně potvrdila, co jsou žebernatky […]
Medicína Příroda 26.6.2025
Světově uznávaný botanik a vědec Roman Pavela přichází s trojicí nových bylinných čajů, které spojují tradiční znalosti s moderním výzkumem. Ve spolupráci s firmou Rakytník Cvrček připravil směsi zaměřené na duševní pohodu, trávení a hubnutí i ženské zdraví. Všechny čaje mají vědecky ověřené účinky a navazují na předchozí úspěšné produkty, které si získaly oblibu nejen […]
Zatímco člověk se ve světě orientuje především zrakem, pes se spoléhá především na svůj čich. Pachy jsou pro každého psa hlavním jazykem světa, protože jejich čenich nejen že zachytí miliony různých pachových stop, ale zároveň dokáže dekódovat příběh, který je pro nás neviditelný. Psí čumák obsahuje kolem 300 milionů čichových receptorů, zatímco člověk se musí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz