Byla první ženou ve vedení NASA, která po celý svůj život neúnavně obhajovala nové nástroje, které by vědcům mohly umožnit studovat širší vesmír. Měla velkou zásluhu na tom, že byl roku 1990 do vesmíru vyslán Hubbleův teleskop, který umožňuje zkoumat astronomické jevy bez rušení zemskou atmosférou. Díky tomu získala přezdívku „matka Hubblea“..
Nancy Grace Romanová se narodila 16. května 1925 v Nashville v Tennessee. Astronomie ji fascinovala od malička, v roce 1946 proto získala titul v tomto oboru na Swarthomore College v Pennsylvánii. Vedoucí katedry fyziky na této škole obvykle dívky od studia fyziky odrazoval, v případě Nancy však učinil výjimku, když jí řekl, že by to „mohla zvládnout“.
Doktorské zkoušky v oboru astronomie složila v roce 1949 na University of Chicago. Na univerzitě zůstala šest let, během kterých učinila objevy o složení hvězd, které se daly aplikovat na vývoj naší Mléčné dráhy.
Zjistila, že hvězdy složené z vodíku a helia se pohybují rychleji než hvězdy složené z jiných, těžších prvků. A dále, že ne všechny hvězdy jsou stejně staré, což bylo prokázáno porovnáním vodíkových čar s nízkou disperzí spektra ve hvězdách.
Romanová si všimla, že hvězdy se silnějšími liniemi se pohybovaly blíže ke středu Mléčné dráhy, zatímco ostatní se pohybovaly po více eliptických drahách mimo rovinu galaxie. Tato základní pozorování struktury galaxie poskytla první vodítko k poznávání vzniku galaxií.
Výzva jménem NASA přijata
Její šance na získání akademického postu na univerzitě však byly mizivé, proto se z ní Romanová rozhodla odejít Mezi roky 1955 a 1959 působila v Naval Research Laboratory (NLR), kde se věnovala radioastronomii.
Posléze se zde stala vedoucí sekce mikrovlnné spektroskopie, pomohla například provést první radarová měření pro výpočet vzdálenosti k Měsíci. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) byl založen v roce 1958. Když se jí kolega John Clark otázal, zda nezná v rámci NRL někoho, kdo by měl zájem o vytvoření programu pro vesmírnou astronomii v NASA, vzala to Nancy Romanová jako výzvu a podala si přihlášku.

Pouhých šest měsíců po založení NASA se připojila k jejímu vedení. Byla první ženou ve vedení této vesmírné agentury a první šéfkou programu vesmírné astronomie. Později vzpomínala, že když se potřebovala dostat přes sekretářky ke svým kolegům, musela před svým jménem uvádět titul Dr. V době, kdy v NASA začínala, získávali astronomové data z balónů, sondážních raket a letadel.
Zemská atmosféra však blokuje velkou část záření, které přichází ze vzdálenějšího vesmíru. Romanová se proto velmi zasazovala o vyslání dalekohledu přímo do vesmíru.
Matka Hubbleova teleskopu
Podílela se na vyslání čtyř orbitálních astronomických observatoří do vesmíru, její největší zásluhou však bylo, že se stal skutečností projekt vesmírného dalekohledu. V roce 1977 schválil Kongres Spojených států amerických jeho financování.
Ve svém dopise pro Kongres Romanová uvedla, že „za cenu lístku do kina by každý daňový poplatník získal patnáct let vzrušujících vesmírných objevů.“ Do vesmíru byl Hubbleův teleskop vyslán v roce 1990, a od té doby poskytuje snímky s mnohem větší jasností a detaily než pozemské dalekohledy, u kterých ale již také došlo ke značnému zdokonalení.
Nancy Romanová odešla z NASA v roce 1979, do projektu Hubbleova teleskopu však zůstala zapojena i nadále. Také částečně pracovala v Astronomical Data Center v Goddard Space Flight Center NASA, mezi roky 1995 až 1996 dokonce působila jako ředitelka centra.
Edward J. Weilere, který ji nahradil ve funkci šéfa programu pro vesmírnou astronomii v NASA, ji označil za „matku Hubbleova teleskopu“. Nancy Romanová zemřela dne 25. prosince 2018 ve věku 93 let. Na její počest byl teleskop označovaný jako Wide Field Infrared Survey Telescope v květnu roku 2020 přejmenován na Nancy Grace Roman Space Telecope.
Teleskop nesoucí její jméno
Do vesmíru by měl být vypuštěn v roce 2026 či 2027 a umístěn v Lagrangeově bodě 2, stabilním gravitačním bodě mezi Zemí a Sluncem, který se nachází asi 1,5 milionu kilometrů od naší planety. Roman Space Telescope má široké zorné pole, které mu umožní vytvářet dosud neviděné velké snímky vesmíru, nezbytné pro řešení některých z nejnaléhavějších vesmírných záhad.
Jeho mise by měla trvat pět let. „Nenapadá mě lepší název pro WFIRST, který bude nástupcem Hubbleova a Webbova vesmírného teleskopu NASA,“ řekl Jim Bridenstine, tehdejší administrátor NASA, když změnu názvu oznamoval.