Domů     Vesmír
Inspirující Nancy Romanová: Matka Hubbleova teleskopu

Byla první ženou ve vedení NASA, která po celý svůj život neúnavně obhajovala nové nástroje, které by vědcům mohly umožnit studovat širší vesmír. Měla velkou zásluhu na tom, že byl roku 1990 do vesmíru vyslán Hubbleův teleskop, který umožňuje zkoumat astronomické jevy bez rušení zemskou atmosférou. Díky tomu získala přezdívku „matka Hubblea“..

Nancy Grace Romanová se narodila 16. května 1925 v Nashville v Tennessee. Astronomie ji fascinovala od malička, v roce 1946 proto získala titul v tomto oboru na Swarthomore College v Pennsylvánii. Vedoucí katedry fyziky na této škole obvykle dívky od studia fyziky odrazoval, v případě Nancy však učinil výjimku, když jí řekl, že by to „mohla zvládnout“.

Doktorské zkoušky v oboru astronomie složila v roce 1949 na University of Chicago. Na univerzitě zůstala šest let, během kterých učinila objevy o složení hvězd, které se daly aplikovat na vývoj naší Mléčné dráhy.

Zjistila, že hvězdy složené z vodíku a helia se pohybují rychleji než hvězdy složené z jiných, těžších prvků. A dále, že ne všechny hvězdy jsou stejně staré, což bylo prokázáno porovnáním vodíkových čar s nízkou disperzí spektra ve hvězdách.

Romanová si všimla, že hvězdy se silnějšími liniemi se pohybovaly blíže ke středu Mléčné dráhy, zatímco ostatní se pohybovaly po více eliptických drahách mimo rovinu galaxie. Tato základní pozorování struktury galaxie poskytla první vodítko k poznávání vzniku galaxií.

Výzva jménem NASA přijata

Její šance na získání akademického postu na univerzitě však byly mizivé, proto se z ní Romanová rozhodla odejít Mezi roky 1955 a 1959 působila v Naval Research Laboratory (NLR), kde se věnovala radioastronomii.

Posléze se zde stala vedoucí sekce mikrovlnné spektroskopie, pomohla například provést první radarová měření pro výpočet vzdálenosti k Měsíci. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) byl založen v roce 1958. Když se jí kolega John Clark otázal, zda nezná v rámci NRL někoho, kdo by měl zájem o vytvoření programu pro vesmírnou astronomii v NASA, vzala to Nancy Romanová jako výzvu a podala si přihlášku.

Pouhých šest měsíců po založení NASA se připojila k jejímu vedení. Byla první ženou ve vedení této vesmírné agentury a první šéfkou programu vesmírné astronomie. Později vzpomínala, že když se potřebovala dostat přes sekretářky ke svým kolegům, musela před svým jménem uvádět titul Dr. V době, kdy v NASA začínala, získávali astronomové data z balónů, sondážních raket a letadel.

Zemská atmosféra však blokuje velkou část záření, které přichází ze vzdálenějšího vesmíru. Romanová se proto velmi zasazovala o vyslání dalekohledu přímo do vesmíru.

Matka Hubbleova teleskopu

Podílela se na vyslání čtyř orbitálních astronomických observatoří do vesmíru, její největší zásluhou však bylo, že se stal skutečností projekt vesmírného dalekohledu. V roce 1977 schválil Kongres Spojených států amerických jeho financování.

Ve svém dopise pro Kongres Romanová uvedla, že „za cenu lístku do kina by každý daňový poplatník získal patnáct let vzrušujících vesmírných objevů.“ Do vesmíru byl Hubbleův teleskop vyslán v roce 1990, a od té doby poskytuje snímky s mnohem větší jasností a detaily než pozemské dalekohledy, u kterých ale již také došlo ke značnému zdokonalení.

Nancy Romanová odešla z NASA v roce 1979, do projektu Hubbleova teleskopu však zůstala zapojena i nadále. Také částečně pracovala v Astronomical Data Center v Goddard Space Flight Center NASA, mezi roky 1995 až 1996 dokonce působila jako ředitelka centra.

Edward J. Weilere, který ji nahradil ve funkci šéfa programu pro vesmírnou astronomii v NASA, ji označil za „matku Hubbleova teleskopu“. Nancy Romanová zemřela dne 25. prosince 2018 ve věku 93 let. Na její počest byl teleskop označovaný jako Wide Field Infrared Survey Telescope v květnu roku 2020 přejmenován na Nancy Grace Roman Space Telecope.

Teleskop nesoucí její jméno

Do vesmíru by měl být vypuštěn v roce 2026 či 2027 a umístěn v Lagrangeově bodě 2, stabilním gravitačním bodě mezi Zemí a Sluncem, který se nachází asi 1,5 milionu kilometrů od naší planety. Roman Space Telescope má široké zorné pole, které mu umožní vytvářet dosud neviděné velké snímky vesmíru, nezbytné pro řešení některých z nejnaléhavějších vesmírných záhad.

Jeho mise by měla trvat pět let. „Nenapadá mě lepší název pro WFIRST, který bude nástupcem Hubbleova a Webbova vesmírného teleskopu NASA,“ řekl Jim Bridenstine, tehdejší administrátor NASA, když změnu názvu oznamoval.

Zdroje: NASAspace.com

Foto: NASA
Zdroje informací: NASA, space.com
Štítky:
Související články
Technika Vesmír 17.3.2025
Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, se už dávno stala nejvzdálenějším člověkem-vyrobeným objektem ve vesmíru. Málokdo ale ví, co s sebou do vesmírných dálav nese… Každého Američana stál zhruba tolik, jako jeden oběd v McDonaldu. Finanční náklady na program […]
Vesmír 15.3.2025
Venuše a Merkur nemají žádný, Země jeden, Mars dva. To plynní obři počítají své přirozené satelity ve větších číslech, Neptun jich má 16, Uran 28 a Jupiter 95. I největší planeta Sluneční soustavy je však proti Saturnu jen chudým příbuzným. Astronomové objevili nových 128 měsíců, které obíhají krasavce s mohutným prstencem, tedy Saturn. „Je to […]
Vesmír 9.3.2025
Není ani dutý, ani se v něm neukrývají mimozemšťané, ani si tam ilumináti nebudují základny, ani není ze sýra. Po letech spekulací se konečně zdá, že vědecká obec má jasno, co se skrývá uvnitř Měsíce. Jádro našeho přirozeného satelitu tvoří železná koule Mezinárodní vědecký tým vedený astrofyzikem Arthurem Briaudem z francouzského Národního centra pro vědecký […]
S tím, jak se náš katalog exoplanet rychle plní, rozrůstá se i naše uvědomění toho, jak podivným místem vesmír je. Nyní bezpečně víme o více než 5 000 světech obíhajících kolem hvězdy mimo naši sluneční soustavu. Vůbec nejpozoruhodnější je na nich ale jejich rozmanitost, často hraničící s bizarností. Není to tak dávno, když jsme žili ve vesmíru […]
Vesmír 2.3.2025
Robotické vozidlo společnosti Firefly Aerospace se stalo druhým soukromým kosmickým aparátem, který měkce přistál na Měsíci. Brzy by se k němu mohly přidat další dva soukromé lunární landery. Robotická sonda Lander Blue Ghost v neděli ve 3:34 východního času, tedy 9:34 středoevropského času, jemně dosedla na měsíční lávovou planinu na přivrácené straně. „Podařilo se nám […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz