V posledních letech se objevily různé způsoby využití čajových lístků, od produkce biopaliv až po výrobu bezlepkových sušenek. Nový výzkum nyní odhaluje jiný důležitý přínos čaje: jeho lístky totiž zvládnou z vody odtraňovat olovo a další těžké kovy..

Na celém světě se podle odhadů denně vypije pět miliard šálků čaje. Každý z nich přitom přispívá k veřejnému zdraví, jak ukazuje výzkum materiálových vědců z Northwestern University. Ti testovali různé druhy čaje, od černého, bílého, zeleného, přes oolong, rooibos až po bylinné směsi a běžný čaj Lipton, přičemž se soustředili na jejich schopnost snižovat obsah olova ve vodě.

Čaj nechali louhovat po různě dlouhou dobu a následně vědci měřili množství olova, které ve vodě zůstalo. Výsledky byly jednoznačné, obsah olova ve vodě výrazně poklesl. „Dovedete si představit dopad?“ neskrývá své nadšení spoluautor studie Vinayak Dravid.

Podle Michelle Francl, chemičky z Bryn Mawr College a autorky knihy o chemii čaje, fungují katechiny v čajových lístcích podobně jako suchý zip, na který se molekuly olova zachytávají.

Členité struktury čajových lístků jsou totiž pro zachytávání těžkých kovů jako stvořené. Tyto vlastnosti ještě znásobuje samotná příprava čaje, například černý čaj se během pražení pokrčí a právě díky této změně je nejúčinnější v absorpci těžkých kovů.

„Černý a zelený čaj absorbovaly přibližně stejné množství kovů,“ uvedl další autor studie, Benjamin Shindel. Naopak, u bílého čaje zůstávají lístky po zpracování hladké, a proto mají menší povrch pro absorpci těžkých kovů.

Milovníky bylinných čajů možná zklame zjištění, že heřmánkový čaj je při filtrování kovů neúčinný, inu proto, že se vyrábí z květů, nikoliv z čajových lístků.

Přesto nebyly rozdíly mezi jednotlivými druhy čaje tím nejpodstatnějším faktorem. „Mnohem důležitější je, jak dlouho čaj louhujete,“ uvedl Shindel.

Vědci zjistili, že pětiminutové louhování černého čaje dokáže z vody odstranit asi 15 % olova. To je sice užitečné, ale podle Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) neexistuje žádná bezpečná úroveň expozice olovu.

Navíc, některé vzorky v rámci studie bylo nutné louhovat 24 hodin, což čaj samozřejmě činilo nepoživatelným.

Vědci odhadli, že v zemi, kde se pije velké množství čaje, by průměrný příjem olova z vody mohl být o 3 % nižší než tam, kde by se čaj nepil vůbec. V mnoha zemích je voda používaná k přípravě čaje kontaminovaná olovem ze stárnoucích vodovodních trubek.

Jen v USA pochází voda pro devět milionů domácností z potrubí obsahujícího olovo. Tento těžký kov je obzvláště nebezpečný pro děti, jeho expozice může vést ke zpomalení vývoje a poruchám chování.