Vědci zjistili, že na Mezinárodní vesmírné stanici se vyskytuje příliš málo mikrobů, což nesvědčí imunitě astronautů a vede to u nich k výskytu nejrůznějších vyrážek a oparů. Podle odborníků by tak do vesmíru měli být spolu s astronauty vysláni i mikrobi přirozeně se vyskytující v půdě a vodě na Zemi..

Astronauti na ISS se často potýkají s problémy s imunitou, jako jsou vyrážky, opary, plísňové infekce či dokonce pásový opar. Podle odborníků za tím stojí příliš sterilní prostředí ISS. Chybí na ní enviromentální mikrobi nacházející se v půdě a vodě na Zemi, o nichž se předpokládá, že jsou prospěšné pro lidský imunitní systém.

Obecně se má za to, že příliš čisté prostředí, například v domácnosti, vede k tomu, že se imunitní systém začne „nudit“ a napadat sám sebe.

Přílišná čistota škodí zdraví

V důsledku toho se pak mohou v těle rozjet nejrůznější autoimunitní onemocnění, mezi která patří například systémový lupus, celiakie, Crohnova choroba, revmatoidní a juvenilní artritida, roztroušená skleróza či ulcerózní kolitida.

Odborníci proto varují před přílišnou dezinfekcí domovů a vyzývají matky k tomu, aby zajistily, že se jejich malé děti dostanou do kontaktu se „zdravou“ špínou, což je například hlína či písek. Umístění pro lidské zdraví prospěšných mikrobů na ISS by dle odborníků mohlo zlepšit zdraví astronautů bez ústupků v oblasti hygieny.

„Budoucí prostředí vybudovaná ve vesmíru, včetně vesmírných stanic, by měla těžit ze záměrné podpory různorodých mikrobiálních komunit, které lépe napodobují přirozené mikrobiální expozice na Zemi, spíše než se spoléhat na vysoce dezinfikované prostory,“ domnívá se Rodolfo Salido z University of California v San Diegu, jeden z autorů studie publikované v časopise Cell.

V jejím průběhu vědci spolupracovali s astronauty, kteří na ISS otřeli 803 různých povrchů. Odborníci poté na Zemi určili, jaké bakteriální druhy a chemikálie se nacházely v každém vzorku.

Prostředí ISS připomíná nemocnici

Hlavním zdrojem mikrobů na ISS byla lidská kůže. Prostory pro stolování a přípravu jídla logicky obsahovaly více mikrobů spojených s jídlem, zatímco toaleta více druhů spojených s močí a výkaly. Ovšem ve srovnání s většinou pozemských vzorků postrádaly povrchy na ISS volně žijící mikroby z prostředí, které se obvykle nacházejí ve vodě a v půdě.

Profesor Rob Knight, mikrobiolog z Kalifornské univerzity v San Diegu a hlavní autor článku, k tomu říká: „Je velký rozdíl mezi vystavením mikrobům z půdy při zahradničení a dušením se ve vlastní špíně, což nastane, když jsme v přísně uzavřeném prostředí bez neustálého vstupu těchto zdravých zdrojů mikrobů zvenčí.“.

Chemické látky z čistících a dezinfekčních prostředků pak byly přítomny ve vzorcích z celé stanice. Vzorky z ISS se tak podle oborníků nejvíce podobají pozemským vzorkům pocházejícím z industrializovaných, izolovaných prostředí, jakými jsou například nemocnice.

„Musíme začít přemýšlet o tom, jaké další prospěšné společníky bychom měli vyslat s astronauty do vesmíru, abychom jim pomohli vyvinout ekosystémy, které budou udržitelné a prospěšné pro všechny,“ myslí si Salido.

Doktorka Odette Laneuvilleová, bioložka z University of Ottawa, která se na výzkumu nepodílela, ale doporučuje opatrnost, když říká: „Nechci tam nahoře parazity a plísně!“.

Zdroj: The Guardian