Domů     Historie
Ve fosiliích se nezachovávají organické materiály – kosti Edmontosaura hovoří jinak!

Vědci měli dlouho za dané, že fosilizací dojde ke zničení všech organických složek ve vzorku a tudíž jakýkoliv jejich nález svědčí jen a pouze o kontaminaci vzorku. Nyní se však ukazuje, že se zřejmě mýlili. Ve zkamenělé kosti Edmontosaura byly totiž objeveny zbytky kolagenu..

Edmontosaurus je rod velkého kachnozubého dinosaura, jednoho z nejmladších známých neptačích dinosaurů. Jednalo se o nejrozšířenějšího a nejúspěšnějšího dinosaura období konce křídy. Žil tedy ve stejné době jako Tyranosaurus nebo Triceratops.

Objeveny byly stovky exemplářů, některé v neobyčejně dobré kvalitě, jednalo se o tak zvané dinosauří mumie. Tito býložraví dinosauři měřili na délku asi 13 metrů a vážili kolem 4 tun. Dokonce byl objeven fosilní otisk, zachovávající texturu jejich kůže.

Proklatě rychlý kachnozubý dinosaurus

Jejich lebka měřila na délku asi 1 metr a byla zakončena keratinovým „zobákem. Zuby se jim neustále vyměňovaly, podle odhadu jich jediný Edmontosaurus mohl mít až 1600, ale využívána byla vždy jen malá část.

Pohybovali se v menších stádech a často se stávali obětmi masožravých dinosaurů, včetně Tyranosaura. Migrovali na dlouhé vzdálenosti v pravidelných sezónních cyklech, jejich únikovou strategií před predátory byl útěk.

Pohybovali se po čtyřech, ale byli schopni i stání a pohybu po dvou končetinách. Podle některých odhadů uměli vyvinout rychlost až 45 km/h.

Nyní vědci podrobili zkoumání vzorek křížové kosti Edmontosaura pocházející z ložiska Hell Creek v Jižní Dakotě, který je součástí sbírek Liverpoolské univerzity. Ve spolupráci s kolegy z Kalifornské univerzity provedli vědci hmotnostní spektrometrii k detekci a kvantifikaci aminokyseliny hydroxyprolinu, která je specifická pro kolagen, když se nachází v kosti, čímž potvrdila přítomnost rozpadlého kolagenu.

V časopise Analytical Chemistry pak vědci nastínili několik dalších technik, včetně sekvenování proteinů, které jim pomohly detekovat kolagen ve zkamenělé kosti.

Vyvrácená teorie o fosilizaci

Profesor Steve Taylor z Liverpoolské univerzity, který se na výzkumu podílel, k tomu říká: „Tento výzkum nade vší pochybnost ukazuje, že organické biomolekuly, jako je kolagen, se zdají být přítomny v některých fosiliích.“ A pokračuje:

„Naše výsledky vyvrací hypotézu, že jakékoli organické látky nalezené ve fosiliích musí být výsledkem kontaminace.“ Zároveň dodávají váhu teorii, že za výjimečných okolností mohou stopy organických materiálů přetrvávat desítky milionů let.

Identifikace organických materiálů v dinosauřích kostech by mohla poskytnout nový pohled na dinosaury. Profesor Taylor navrhuje, aby „se snímky fosilních kostí dinosaurů, pořízené pomocí polarizovaného světla, shromažďované po celé století, znovu prohlédly pod mikroskopem.“ Mohou podle něj odhalit pozůstatky kolagenu v kostech, což by z nich činilo kandidáty pro další analýzu proteinů.

Mohlo by to pomoci odhalit nové pohledy na dinosaury, objevit souvislosti mezi druhy, kterých si vědci doposud nevšimli, případně přispět k odhalení, jak se těmto proteinům podařilo ve fosiliích přetrvat tak dlouho.

Zdroj: National Library od Medicine

Foto: University of Liverpool, WikiCommons (Paleoart by Natee Puttapipat)
Zdroje informací: National Library od Medicine
Štítky:
Související články
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
Časový interval mezi 3 až 2 miliony let je kritickým obdobím z hlediska fosilních záznamů lidské evoluce. Poprvé se objevují fosilie rodu Homo a Paranthropus a mizí možný předchůdce těchto rodů, Australopithecus afarensis, k němuž patřila i slavná Lucy. Nyní byly objeveny zuby, které by mohly patřit novému druhu australopitéka … Na archeologickém nalezišti Ledi-Geraru […]
Během pandemie španělské chřipky mezi roky 1918 a 1920 zemřelo na následky nemoci 20 až 100 milionů lidí. Vědci se dlouho domnívali, že schopnost plně proniknout do lidského těla si virus vyvinul až v průběhu pandemie, bližší zkoumání vzorku viru z roku 1918 však ukázalo, že klíčové mutace nesl už mnohem dříve… Nové virové epidemie […]
Starověké viry zabudované v naší DNA, tak zvané skákající geny, byly dlouho považovány za neužitečný odpad, který neslouží žádnému účelu. Nyní se ale ukazuje, že ačkoliv jsou irelevantní pro tvorbu proteinů, což je hlavní úkol DNA, jejich role je klíčová při řízení genů. Téměř polovina lidského genomu se skládá ze segmentů zvaných transpoziční elementy (TE), […]
Roku 1954 byly v pozůstatcích významného antického města zvaného Paestum nalezeny bronzové nádoby, které v sobě obsahovaly záhadnou lepkavou hmotu. Její složení po 70 let mátlo odborníky. Nyní se díky pokrokům v chemické analýze konečně podařilo odhalit její složení, a ukončit tak dlouhé roky trvající dohady. Když bylo v podzemní svatyni ve městě Paestum, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz