Po desetiletí se astronomové domnívali, že tzv. „horké Jupitery“ – obří exoplanety obíhající velmi blízko své mateřské hvězdy – bývají ve svých systémech osamocené. Nový objev planetárního systému WASP-132 však tento předpoklad zpochybňuje a přináší překvapivé poznatky o složitosti a rozmanitosti exoplanetárních soustav.

Astronomové detekovali v systému WASP-132 hned tři planety s velmi rozdílnými vlastnostmi a oběžnými dráhami, což naznačuje, že horké Jupitery mohou koexistovat s dalšími planetami bez narušení stability celého systému.

Hlavním aktérem je horký Jupiter WASP-132b, jehož hmotnost dosahuje necelé poloviny hmotnosti našeho Jupitera a který svou hvězdu obíhá s periodou pouhých 7,1 dne.

Systém s překvapivou konfigurací

Překvapením je přítomnost další planety, super-Země WASP-132c, která je přibližně šestkrát hmotnější než Země, a obíhá hvězdu na velmi krátké dráze o délce jediného dne. Takto blízká oběžná dráha naznačuje, že se jedná o extrémně horký svět, kde povrchové teploty dosahují tisíců stupňů Celsia.

Nejvzdálenější planetou v systému je ledový obr WASP-132d, jehož hmotnost se odhaduje na pětinásobek hmotnosti Jupitera, a který dokončí jednu oběžnou dráhu za přibližně pět let. Tato planeta se nachází daleko za hranicí, kde jsou podmínky pravděpodobně dostatečně chladné na to, aby se v její atmosféře udržovaly plyny, jako je metan či amoniak, podobně jako na našem Neptunu či Uranu.

Přepisování teorií vzniku planetárních systémů

Objev této trojice planet představuje výzvu pro současné teorie o vzniku a dynamice planetárních soustav. Předpokládalo se, že horké Jupitery vznikají v chladnějších oblastech daleko od své hvězdy a následně migrují dovnitř díky gravitačním interakcím s jinými tělesy nebo s protoplanetárním diskem.

Tato migrace však měla za následek destabilizaci jiných planet v systému. Přítomnost super-Země a vzdáleného ledového obra ve WASP-132 naznačuje, že migrace mohla probíhat jiným způsobem, nebo že je tento systém extrémně stabilní a vyrovnaný.

Důležitou otázkou zůstává, jak se planety tohoto systému formovaly. Mohly se zformovat současně na různých drahách, nebo horký Jupiter WASP-132b zabral své místo později bez toho, aby vyvolal gravitační chaos.

Tento objev ukazuje, že složení planetárních systémů může být mnohem různorodější, než jsme si dosud představovali.

Co dál?

Astronomové nyní plánují další podrobná pozorování systému WASP-132 s využitím nejmodernějších teleskopů, jako je vesmírný teleskop James Webb, který by mohl pomoci analyzovat atmosféry jednotlivých planet, a potvrdit složení jejich povrchů i chemických prvků.

Zkoumání těchto exoplanet může přinést nejen odpovědi na otázky týkající se vzniku a migrace planet, ale i na možnosti existence životních podmínek v extrémních podmínkách. Například ledový obr WASP-132d by mohl mít měsíce s potenciálně zajímavými vlastnostmi, podobně jako Europa u Jupitera nebo Titan u Saturnu v naší sluneční soustavě.

Nový pohled na exotické světy

Objev planetárního systému WASP-132 dokazuje, že horké Jupitery nemusí být nutně osamocené a že vesmír je mnohem rozmanitější, než si vědci původně mysleli. Tento systém se stává důležitým příkladem toho, jak široké spektrum planetárních konfigurací může existovat a že příroda stále nachází způsoby, jak nás překvapit.

Autor: Jiří Lukša