Domů     Medicína
Vědci zjistili, jak potlačit strach u myší. Pomůže to lidem trpícím úzkostmi a stresovou poruchou?

Neurovědcům a neurologům z univerzit v australském Sydney se podařilo potlačit u myší instinkt utéct a schovat se před nebezpečím. Zjistili, že při tom spolupracují dvě oblasti mozku. Doufají, že by tato zjištění mohla do budoucna pomoci potlačovat úzkosti a posttraumatickou stresovou poruchu u lidí..

Když nad sebou myši spatří rýsující se stín dravce, instinkt jim velí vrhnout se do úkrytu. Stejný instinkt nabádá lidi, aby uskočili, když uvidí pavouka. Tyto instinktivní reakce jsou řízeny mozkovým kmenem, ovšem mohou být potlačeny, pokud se zvíře a potažmo i člověk naučí, že děsivý podnět je neškodný.

Díky experimentu provedeném na myších se australským vědcům podařilo odhalit oblasti mozku, které potlačují reakce na strach u myší. Věří, že jednou budou moci díky této znalosti pomoci i lidem.

Na potlačení strachu spolupracují dvě části mozku, ovšem jen jedna z nich je zapojena do pozdějšího vybavování si naučeného chování. „Díky myším jsme objevili první důkaz tohoto mechanismu,“ říká neurolog Pascal Carrive z University of New South Wales v Sydney v Austrálii.

Během experimentu použili odborníci rozšiřující se tmavý kruh, aby napodobili stín snášejícího se dravce. Ten způsobil, že se myši instinktivně vrhaly do úkrytu.

Nebát se je možné se naučit

Aby je naučili, že tento podnět neznamená nebezpečí, zabránili vědci myším v útěku přidáním bariéry. „Líbí se mi jejich model chování,“ komentuje Christina Perry, behaviorální neurovědkyně z Macquarie University v Sydney.

„Je to velmi jednoduché,“ dodává. „Když nejsou sežrány, dozví se myši, že tento falešný predátor ve skutečnosti není hrozbou.“ Díky této zkušenosti se myši naučily být odvážnějšími. Vědci následně začali ovlivňovat jejich neurony pomocí optogenetiky.

Jedná se o techniku, která umožňuje, u geneticky upravených zvířat, řídit nebo monitorovat činnost neuronů pomocí světla. Když vědci u myší umlčeli části mozkové kůry, které analyzují vizuální podněty, tak zvané vyšší zrakové oblasti, myši se nenaučily strach potlačovat a i nadále se snažily uniknout falešnému dravci.

To naznačuje, že tato oblast mozku je nezbytná pro učení se potlačit reakci na strach. Ovšem u myší, které již byly vycvičeny k překonávání svého strach, nebránilo vypnutí vyšších vizuálních oblastí tomu, aby se chovaly odvážněji.

Práce se strachem u myší

Je to proto, že toto naučené chování bylo uloženo v jiné části mozku, v takzvaných laterálních genikulárních jádrech, nacházejících se v talamu, která jsou přenosovým centrem pro zrakové informace přijímané ze sítnice oka.

„Tato oblast mozku může utlumovat ostatní; je to docela silná kontrolní oblast,“ říká spoluautorka Sonja Hofer, systémová neurovědkyně z University College London (UCL). Když však byla tato jádra umlčena u myší vycvičených k potlačování strachu, znovu se začaly děsit stínů.

„To bylo překvapivé, protože se normálně nepředpokládá, že by tato oblast mozku byla schopná plasticity nebo změny,“ říká spoluautorka Sara Mederos, také systémová neurovědkyně na UCL. Vědci rovněž zjistili, že inhibice chemických látek zvaných endokanabinoidy bránila myším naučit se potlačovat strach.

Tyto látky, které jsou důležité pro mnoho mozkových funkcí, aktivují stejné receptory jako konopí. „Takže léčba konopím není účinným způsobem, jak potlačit reakce na strach,“ vysvětluje Hoferová. Vědci se nicméně domnívají, na základě těchto zjištění, že by hluboká mozková stimulace oblasti genikulárních jader či zvýšení endokanabinoidní aktivity pouze v této oblasti mozku mohla být způsobem, jak v budoucnu potlačit strachové reakce u lidí.

Zdroj: Nature

Foto: Pixabay
Zdroje informací: Nature
Štítky:
Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz