Domů     Vesmír
Pravděpodobnost srážky asteroidu 2024 YR4 se Zemí v roce 2032 kolísá. Kdy budeme mít jasno?
Martin Janda 9.2.2025

Vědci z ESA i NASA velmi pozorně a pečlivě sledují asteroid 2024 YR4, jehož délka se odhaduje na 40 až 90 metrů. Na stole je totiž možnost, že by se mohl 22. prosince 2032 srazit se Zemí. Pravděpodobnost impaktu se však neustále mění a to jak směrem nahoru, tak dolů..

Koncem ledna byla šance na srážku vyčíslena na 1,3 %. O několik dní později stoupla na 1,7 %, poté klesla na 1,4 % a následně prudce vzrostla na 2,3 %.

Nejnovější výpočet ji stanovuje na 2,2 %, což znamená přibližně jednu ku 45. Tyto výkyvy připomínají hopsání sázkových kurzů před Wimbledonem nebo před volbami.

„Co tam ti vědátoři dělají? Jenom nás straší!“ ozývá se sociálními sítěmi. Věda však nemá za úkol někoho strašit, ale mimo jiné i upozorňovat na možná rizika. A zjistit, zda se Země v budoucnu srazí s nějakým jiným tělesem, je úkol vskutku nelehký.

Navíc, takové kolísání pravděpodobnosti je u nově objevených blízkozemních asteroidů běžným jevem. „Je pravda, že se pravděpodobnost dopadu zdvojnásobila, ale to neznamená, že se tak bude dít donekonečna,“ uklidňuje Davide Farnocchia z NASA s tím, že očekává, že s dalším pozorováním se riziko srážky sníží na nulu.

Výpočty pravděpodobnosti dopadu provádějí dvě hlavní instituce: Centrum pro studium blízkozemních objektů NASA (CNEOS) a Koordinační centrum pro blízkozemní objekty Evropské kosmické agentury (NEOCC) se sídlem v italském Frascati.

Obě organizace využívají sofistikovaný software k modelování budoucí dráhy asteroidu.

Jakmile je objeven nový asteroid, je pro něj vypočítána řada možných drah. Některé z nich naznačují srážku se Zemí, ale většina ukazuje na neškodný průlet. Zpočátku se dá asteroid přirovnat reflektoru, který svítí širokým kuželem.

Země je v tomto kuželu, ale s ní i mnoho prostoru kolem. S přibývajícími pozorováními se tento „kužel nejistoty“ zužuje a možné trajektorie se zpřesňují. Pokud Země zůstane v tomto zúženém prostoru, pravděpodobnost dopadu vzroste.

„To vysvětluje, proč šance na srážku někdy stoupají,“ popisuje Juan Luis Cano z ESA.

Astronomové budou moci sledovat 2024 YR4 do dubna tohoto roku, než se dostane příliš daleko a zeslábne natolik, že už ho teleskopy nezachytí. Další pozorování pak budou možná až v roce 2028, kdy se asteroid opět přiblíží k Zemi.

Vědci přitom očekávají, že do letošního dubna budou mít dostatek údajů, aby mohli jeho dráhu spočítat s vysokou přesností. „Lidé by se v tuto chvíli neměli znepokojovat,“ říká Cano. Pravděpodobnost srážky je sice vyšší než u většiny jiných asteroidů, ale stále velmi nízká.

Pokud by k dopadu přece jen došlo, asteroid by uvolnil energii srovnatelnou s jadernou explozí. Přesná oblast možného dopadu zatím není známá, ale zahrnuje širokou škálu míst, od východního Tichého oceánu a severní části Jižní Ameriky po části Atlantiku, Afriky, Arabského moře a jižní Asii.

Pokud by se asteroid přiblížil natolik, že by hrozilo reálné nebezpečí, vědci by mohli zvážit využití planetární obrany, například odklonění asteroidu podobnou metodou, jakou NASA otestovala v rámci mise DART.

Foto: NASA Jet Propulsion Laboratory
Zdroje informací: NY Times, ESA, NASA
Související články
Vesmír 19.4.2025
Nález mimozemského života by byl bezesporu největším objevem v dějinách vědy. Ačkoliv kosmické sondy už prolétly kolem všech planet naší soustavy a čím dál dokonalejší teleskopy nahlížejí do stále vzdálenějších koutů vesmíru, důkaz toho, že život na planetě Zemi není jen osamoceným výkřikem do tmy stále schází. Nedávný objev v atmosféře exoplanety K2-18b proto vzbudil […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
Objevy Vesmír 31.3.2025
Při pohledu na Grand Canyon v Arizoně si snadno představíme, jak jej po miliony let vyřezávala voda, pomalu formující tuto dechberoucí krajinu. Ale co kdyby podobné kaňony vznikly během několika minut? Přesně to se stalo na Měsíci! Dva gigantické kaňony poblíž jeho jižního pólu, Vallis Schrödinger a Vallis Planck, mají s Grand Canyonem podobné rozměry, […]
Technika Vesmír 31.3.2025
Skupina šestadvaceti nejtalentovanějších mladých vesmírných nadšenců z celé České republiky se po intenzivním půlročním výběrovém řízení konečně vydala na svou „vesmírnou” cestu. V neděli 30. března se měsíce příprav na misi Zero-G, která je jednou z aktivit národního programu Česká cesta do vesmíru, proměnily ve skutečný zážitek. Unikátní parabolický let, první svého druhu s českou […]
Vesmír 29.3.2025
Planeta Neptun bývá kvůli své velké vzdálenosti od Země tak trochu stranou zájmu, ale nyní se jí ve vědecké komunitě dostává větší pozornosti. Astronomové totiž vůbec poprvé pozorovali polární záři v její atmosféře. Zásluhu na tom má vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), jehož infračervené přístroje odhalily světelné stopy, které dosud zůstávaly neviditelné. Bývá to okouzlující […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz