Domů     Vesmír
Pravděpodobnost srážky asteroidu 2024 YR4 se Zemí v roce 2032 kolísá. Kdy budeme mít jasno?
Martin Janda 9.2.2025

Vědci z ESA i NASA velmi pozorně a pečlivě sledují asteroid 2024 YR4, jehož délka se odhaduje na 40 až 90 metrů. Na stole je totiž možnost, že by se mohl 22. prosince 2032 srazit se Zemí. Pravděpodobnost impaktu se však neustále mění a to jak směrem nahoru, tak dolů..

Koncem ledna byla šance na srážku vyčíslena na 1,3 %. O několik dní později stoupla na 1,7 %, poté klesla na 1,4 % a následně prudce vzrostla na 2,3 %.

Nejnovější výpočet ji stanovuje na 2,2 %, což znamená přibližně jednu ku 45. Tyto výkyvy připomínají hopsání sázkových kurzů před Wimbledonem nebo před volbami.

„Co tam ti vědátoři dělají? Jenom nás straší!“ ozývá se sociálními sítěmi. Věda však nemá za úkol někoho strašit, ale mimo jiné i upozorňovat na možná rizika. A zjistit, zda se Země v budoucnu srazí s nějakým jiným tělesem, je úkol vskutku nelehký.

Navíc, takové kolísání pravděpodobnosti je u nově objevených blízkozemních asteroidů běžným jevem. „Je pravda, že se pravděpodobnost dopadu zdvojnásobila, ale to neznamená, že se tak bude dít donekonečna,“ uklidňuje Davide Farnocchia z NASA s tím, že očekává, že s dalším pozorováním se riziko srážky sníží na nulu.

Výpočty pravděpodobnosti dopadu provádějí dvě hlavní instituce: Centrum pro studium blízkozemních objektů NASA (CNEOS) a Koordinační centrum pro blízkozemní objekty Evropské kosmické agentury (NEOCC) se sídlem v italském Frascati.

Obě organizace využívají sofistikovaný software k modelování budoucí dráhy asteroidu.

Jakmile je objeven nový asteroid, je pro něj vypočítána řada možných drah. Některé z nich naznačují srážku se Zemí, ale většina ukazuje na neškodný průlet. Zpočátku se dá asteroid přirovnat reflektoru, který svítí širokým kuželem.

Země je v tomto kuželu, ale s ní i mnoho prostoru kolem. S přibývajícími pozorováními se tento „kužel nejistoty“ zužuje a možné trajektorie se zpřesňují. Pokud Země zůstane v tomto zúženém prostoru, pravděpodobnost dopadu vzroste.

„To vysvětluje, proč šance na srážku někdy stoupají,“ popisuje Juan Luis Cano z ESA.

Astronomové budou moci sledovat 2024 YR4 do dubna tohoto roku, než se dostane příliš daleko a zeslábne natolik, že už ho teleskopy nezachytí. Další pozorování pak budou možná až v roce 2028, kdy se asteroid opět přiblíží k Zemi.

Vědci přitom očekávají, že do letošního dubna budou mít dostatek údajů, aby mohli jeho dráhu spočítat s vysokou přesností. „Lidé by se v tuto chvíli neměli znepokojovat,“ říká Cano. Pravděpodobnost srážky je sice vyšší než u většiny jiných asteroidů, ale stále velmi nízká.

Pokud by k dopadu přece jen došlo, asteroid by uvolnil energii srovnatelnou s jadernou explozí. Přesná oblast možného dopadu zatím není známá, ale zahrnuje širokou škálu míst, od východního Tichého oceánu a severní části Jižní Ameriky po části Atlantiku, Afriky, Arabského moře a jižní Asii.

Pokud by se asteroid přiblížil natolik, že by hrozilo reálné nebezpečí, vědci by mohli zvážit využití planetární obrany, například odklonění asteroidu podobnou metodou, jakou NASA otestovala v rámci mise DART.

Foto: NASA Jet Propulsion Laboratory
Zdroje informací: NY Times, ESA, NASA
Související články
Vesmír 17.5.2026
Mléčná dráha bývala dlouho vykreslována jako klidný a elegantní spirální disk, který se beze spěchu rovnoměrně otáčí kolem svého středu. Evropská kosmická sonda Gaia však toto chápání našeho širšího domova do značné míry obrátila naruby. Díky nejpřesnějšímu mapování hvězd v dějinách astronomie Gaia odhalila galaxii plnou pohybu, vlnění a pozůstatků dávných srážek. Nový katalog, který […]
Vesmír 9.5.2026
Pomocí Webbova teleskopu astronomové pořídili dosud nejdetailnější snímky planety mimo naši Sluneční soustavu. Exoplaneta LHS 3844 b obíhá kolem červeného trpaslíka asi 49 světelných let od Země a čerstvá pozorování naznačují, že těleso zřejmě postrádá atmosféru, přičemž jeho povrch připomíná rozpálenou kamennou pustinu podobnou Merkuru. LHS 3844 b patří mezi takzvané superzemě. Je asi o […]
Vesmír 7.5.2026
Major Aleš Svoboda, záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) a bojový pilot Armády ČR, úspěšně dokončil třetí a závěrečnou fázi základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Česká republika zároveň jedná o dalších krocích směřujících k realizaci národní mise v roce 2027. Základní astronautský výcvik, který Aleš Svoboda absolvoval mezi podzimem […]
Vesmír 6.5.2026
Měla by být tma jako v ranci. To by ale nesměla oblohu zalít polární záře! Ta rozsvítila celou planetu jako vánoční stromeček! Ne všichni ale mají čas kochat se tímto úkazem. Místo toho musejí hasit propukající požáry. Zemi právě za sáhla extrémně silná geomagnetická bouře. Sluneční bouře si nelze představovat jako ty klasické, kdy nebe […]
Představa vesmírných plachetnic, brázdících meziplanetární prostor, poháněných slunečním větrem je součástí sci-fi literatury již řadu desetiletí. Reálné provedení ale naráželo na řadu fyzikálních omezení a zejména nutnou velikost plachet počítajících se na kilometry. Až doteď! Vědci z A&M univerzity v Texasu zdokonalují technickou realizaci vesmírné plachetnice a nyní publikovali článek ve vědeckém žurnálu Newton. Sluneční […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz