Domů     Vesmír
Následky srážky sondy DART s planetkou Dimorphos: První výsledky pozorování teleskopy ESO
Martin Janda 2.4.2023

Dva astronomické týmy sledovaly pomocí dalekohledu ESO/VLT následky srážky kosmické sondy DART s menší složkou binárního asteroidu Didymos-Dimorphos. Cílený střet je považován za první test ‚planetární obrany‘ před potenciálně nebezpečnými tělesy.

Kromě toho astronomům přináší unikátní příležitost zjistit nové informace o složení planetek na základě detailní analýzy vyvrženého materiálu..

Kosmická sonda DART (Double Asteroid Redirection Test, NASA) se 26. září 2022 cíleně střetla s planetkou Dimorphos, měsícem asteroidu Didymos. Jednalo se o první kontrolovaný test našich možností odklonit potenciálně nebezpečnou planetku z kolizního kurzu.

Ke srážce došlo ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země, což je dostatečně blízko na to, aby doprovodné efekty mohly být detailně zkoumány řadou pozemních dalekohledů. Následky střetu sledovaly mimo jiné všechny čtyři 8,2metrové dalekohledy ESO/VLT (Very Large Telescope) na Observatoři Paranal v Chile.

První výsledky těchto pozorování byly nyní zveřejněny ve dvojici vědeckých článků.

„Planetky patří k nejstarším pozůstatkům hmoty, ze které se utvořily všechny planety a měsíce naší Sluneční soustavy,“ říká spoluautor jedné z publikovaných studií Brian Murphy z Edinburghské univerzity.

Výzkum oblaku materiálu vyvrženého následkem impaktu sondy DART nám tak může přinést mnoho informací o vývoji našeho planetárního systému. „Ke střetům mezi planetkami dochází přirozeně, ale nikdy to nevíte dopředu,“ pokračuje astronomka Cyrielle Opitomová působící na stejné škole.

„DART je opravdu mimořádnou příležitostí zkoumat kontrolovaný impakt skoro jako v laboratoři.“.

Cyrielle Opitomová a její tým sledoval vývoj oblaku hmoty po dobu jednoho měsíce pomocí přístroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) pracujícího na dalekohledu ESO/VLT. Zjistili, že světlo odražené od částic v oblaku vyvržené hmoty bylo modřejší než světlo, které odrážela planetka samotná před impaktem.

To naznačuje, že oblak by mohly tvořit velmi jemné částice. V hodinách a dnech následujících po kolizi se také v oblaku vytvořily různé struktury: shustky, spirály a dlouhý ohon částic tlačených pryč slunečním zářením.

Spirály i ohon byly však červenější než původní oblak, takže mohly být naopak tvořeny většími částicemi.

Přístroj MUSE týmu umožnil rozložit světlo odražené od částic v oblaku na základní složky (barevné spektrum) a pátrat po známkách různých plynů. Vědci se především zaměřili na hledání kyslíku a vody, tedy látek, které by se mohly uvolňovat z ledu odhaleného impaktem.

Nenalezli však nic. „Nepředpokládá se, že by planetky obsahovaly významné množství ledu, takže nalezení jakýchkoliv známek vody by bylo skutečným překvapením,“ vysvětluje Cyrielle Opitom. Astronomové rovněž pátrali po stopách látek používaných k pohonu sondy DART, ani ty však nenašli.

„Věděli jsme, že to bude obtížné, protože množství plynu, který mohl zůstat v nádržích pohonného systému, nebylo velké. Část z něj se navíc mohla rozptýlit příliš daleko na to, abychom mohli jeho stopy detekovat pomocí MUSE v době, kdy jsme pozorování zahájili.“.

Další vědecký tým, který vedl astronom Stefano Bagnulo, zkoumal, jak impakt sondy DART ovlivnil povrch planetky. „Když pozorujeme tělesa ve Sluneční soustavě, zkoumáme sluneční světlo rozptýlené při odrazu od povrchu nebo atmosféry, které je částečně polarizováno,“ vysvětluje Stefano Bagnulo.

To znamená, že elektromagnetické vlny oscilují podél preferovaného směru a nikoliv náhodně. „Sledování změn polarizace – v závislosti na orientaci planetky vzhledem k nám a ke Slunci – dokáže odhalit strukturu a složení jejího povrchu.“.

Stefano Bagnulo a jeho tým využili přístroj FORS2 (FOcal Reducer/low dispersion Spectrograph 2) na dalekohledu VLT k monitorování planetky a zjistili, že stupeň polarizace náhle poklesl po impaktu. Ve stejnou dobu se také zvýšila celková jasnost systému.

Jedním z možných vysvětlení je, že náraz odhalil méně pozměněný materiál z nitra asteroidu. „Možná, že hmota odhalená impaktem byla přirozeně světlejší a méně polarizující, než materiál na povrchu, protože nikdy nebyla vystavena slunečnímu větru a záření,“ popisuje Stefano Bagnulo.

Další možností je, že impakt dále rozmělnil objekty ležící na povrchu a do oblaku trosek byly vyvrženy mnohem menší částice. „Víme, že za určitých podmínek menší fragmenty efektivněji odrážejí světlo a méně ho polarizují,“ vysvětluje spoluautor studie Zuri Gray.

FOTO: NASA, ESO

reklama
Související články
O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráze. Její úkol se pomalu blíží do finále. Co nás tento hvězdný kartograf naučil o naší galaxii? Gaia je astrometrická mise. Zabývá se tedy […]
Ke komunikaci mezi Zemí a zařízeními vyslanými do hlubokého vesmíru se používá radiová komunikace, založená na elektromagnetickém vlnění. Nyní byl však úspěšně vyzkoušen zcela nový způsob komunikace, a to pomocí laserů, který umožňuje přenos až stonásobného množství informací. V říjnu 2023 odstartovala do vesmíru sonda Psyche americké vesmírné agentury NASA. Jejím cílem je stejnojmenný asteroid, […]
Je svatým grálem teoretické fyziky. Tzv. teorie všeho by měla vysvětlit všechny základní fyzikální jevy takříkajíc v jednom balíku. Ale tato očekávání jsou dost možná přehnaná… „I kdybychom si představovali, že lidstvo nakonec objeví ‚teorii všeho‘ zahrnující všechny jednotlivé částice a síly, výpovědní hodnota této teorie bude pro vesmír jako celek pravděpodobně marginální,“ nechal se […]
Poslední listopadový týden bude v Česku už 6. rokem patřit populárnímu festivalu Czech Space Week, který oslaví úspěchy českého kosmického průmyslu a nabídne unikátní prostor pro spolupráci firem i akademického sektoru. Časopis 21. STOLETÍ je mediálním partnerem kosmického týdne. Czech Space Week určený pro firmy, investory, startupy, studenty, děti a všechny ostatní fanoušky vesmíru, potrvá […]
Zdravotní stav astronautů při pobytech ve vesmíru studovalo již nespočet odborníků. Verdikt zněl jasně, prostředí mimo zemskou atmosféru není pro člověka vhodné. Hrozeb tam na něj totiž číhá spousta – ať už jde o smrtící záření, řídnutí kostí nebo psychické potíže. To, že pobyt ve vesmíru není procházka růžovou zahradou víme již léta. Astronauti totiž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz