Vzorky asteroidu Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx, obsahují základní stavební kameny života. Podle nejnovějšího oznámení NASA byl v materiálu nalezen kompletní soubor pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, stejně jako 14 z 20 aminokyselin běžně se vyskytujících v pozemských proteinech..

Největším překvapením je však jejich struktura. Zatímco život na Zemi preferuje levotočivé aminokyseliny, ve vzorcích z Bennu se nachází téměř stejné množství levotočivých i pravotočivých forem.

Tento objev staví pod otazník hypotézu, že podobné asteroidy mohly tím, kdo na Zemi přinesl základy života.

Podle astrobiologa Daniela Glavina z NASA je unikátnost těchto výsledků dána tím, že jde o „prvotřídní, neznečištěný vzorek“, protože zbytky vesmírných kamenů, které dopadnou na Zemi, jsou ovlivněny atmosférickým ohřevem a následně kontaminovány pozemskými látkami.

Naproti tomu vzorky z Bennu byly na Zemi přivezeny v hermeticky uzavřeném kontejneru a poté analyzovány v laboratorním prostředí s inertním plynem.

Vědci popsali, že materiál z Bennu je bohatý na soli, které pravděpodobně vznikly už před miliardami let, když povrch mateřského tělesa asteroidu pokrývaly slané vodní louže. Takové prostředí je schopné podporovat chemické reakce vedoucí ke vzniku složitějších organických molekul, například nukleových bází.

„Pokud se zde nacházely slané roztoky spolu s jednoduchými organickými látkami, mohl tento proces vést k tvorbě složitějších a zajímavějších molekul,“ říká mineraložka Sara Russellv z londýnského Přírodovědného muzea.

Objev také potvrzuje, že raná tělesa ve Sluneční soustavě nebyla jen neaktivní kusy kamene a ledu, ale chemicky živé a aktivní objekty,.

Mise OSIRIS-REx, která s rozpočtem 1,2 miliardy dolarů zkoumala asteroid Bennu, odstartovala v roce 2016. V roce 2020 odebrala vzorky z povrchu planetky a v roce 2023 je dopravila na Zemi. Bennu se od začátku jevil jako uhlíkaté těleso s vodou vázanou v jílových minerálech, ale až po návratu vzorků bylo možné detailně zjistit jeho složení.

Vědci nyní čelí nové výzvě: pokud aminokyseliny na Bennu nemají stejné chemické přednosti jako pozemský život, kolem otázky, kde se vlastně život vzal, se objeví další roj otazníků. „Nejprve jsem byl trochu zklamaný, jako by to zneplatnilo 20 let mé práce,“ přiznává Glavin. „Ale právě se věnujeme vědě, tedy abychom se dozvěděli nové věci.“.