Domů     Příroda
Prehistorický krokodýl si rád pochutnával na mase ptakoještěrů

Paleontologové objevili v roce 2023 při terénním výzkumu v Dinosaur Provincial Park v kanadské Albertě krční obratel mladého pterosaura, na kterém byl patrný čtyřmilimetrový otisk způsobený kousnutím krokodýlu podobným tvorem.

Podle odborníků poskytuje tento nález cenné informace o predátorech a jejich kořistech během období křídy..

Nalezený krčí obratel náležel Cryodrakonovi, kterému se rovněž přezdívá „zamrzlý drak“. Jedná se o rod obřího azdarchidního pterodakytloidního ptakoještěra, který žil v období pozdní svrchní křídy na území dnešní Kanady.

Fosilie druhu byly objeveny už koncem 80. let 20. století, ale vědci je dlouho považovali za pozůstatky dříve popsaného druhu Quetzalocoatlus. Nový druh Cryodrakon boreas byl formálně popsán až v září roku 2019.

„Zamrzlý drak“ s výškou žirafy

Dospělí jedinci měli výšku žirafy a rozpětí křídel přesahující 10 metrů, patřili tak k vůbec největším známým létajícím tvorům všech dob. Podle některých odhadů dokázali urazit ohromné vzdálenosti, jejich příbuzní rodu Quetzalocoatlus například zvládli v rozmezí 7 až 10 dní uletět až 16 000 km, a to s relativně malým výdejem energie.

Krční obratel se stopou po krokodýlím kousnutí patřil mláděti Cryodrakona, jež mělo rozpětí křídel asi dva metry.

Caleb Brown z Royal Tyrrell Museum of Paleontology, který se podílel na studií krčního obratle Cryodrakona, jež byla nedávno zveřejněna v Journal of Palaeontology, k nálezu říká: „Kosti pterosaurů jsou velmi choulostivé, takže nalezení fosilie, nesoucí stopu po kousnutí jiným zvířetem, je výjimečně neobvyklé.

Tento exemplář byl navíc mládě, což jej činí ještě vzácnějším.“ Vědci využili mikro-CT skeny a srovnání s jinými kostmi pterosaura, aby si byli jistí, že vpich byl skutečně způsoben krokodýlím zubem a nevznikl například během fosilizace či vykopávek.

Lebka krokodýly rodu Deinosuchus

Největší krokodýl všech dob

Nález byl učiněn během terénního kurzu, vedeného Brianem Picklesem z University of Reading. Ten nález komentuje takto: „Stopy kousnutí pomáhají dokumentovat interakce druhů z tohoto období. Nemůžeme říci, zda byl pterosaur živý nebo mrtvý, když byl kousnut, ale vzorek ukazuje, že krokodýli příležitostně před více než 70 miliony let v prehistorické Albertě napadali mladé pterosaury.“ S velkou pravděpodobností se jednalo prehistorické krokodýly rodu Deinosuchus.

Ti obývali Zemi před zhruba 80 až 73 miliony let, žili na území dnešní Severní Ameriky. Patřili nejspíš k největším krokodýlovitým plazům, kteří kdy na naší planetě žili. Objevena byla lebka tohoto krokodýla, která měřila asi dva metry, na základě toho odborníci usuzují, že dospělí krokodýli měřili 10 až 12 metrů a vážili asi 8,5 tuny, tedy zhruba stejně jako tyranosauři.

Maximální síla jejich čelistního stisku je odhadována až na 102 800 Newtonu, což jim dávalo schopnost lovit i značně velká zvířata, především býložravé dinosaury.

Zdroj: Science Daily

Foto: Wiki Commons by Paleo Equii
Zdroje informací: Science Daily
Štítky:
Související články
Příroda 8.2.2026
Hluboko pod povrchem Země, kam se nikdy nedostane vrták ani sonda, se zřejmě nacházejí rozsáhlé a dosud málo pochopené struktury, které ovlivňují jednu z nejzásadnějších vlastností planety: její magnetické pole. Nová britská studie ukazuje, že nepravidelnosti v magnetickém poli, zaznamenané v horninách starých stovky milionů let, mohou být stopou po obrovských útvarech ležících těsně nad […]
Příroda 7.2.2026
Nová mezinárodní studie ukazuje, že skutečná monogamie je v živočišné říši vzácná a navíc je často zaměňovaná s pouhou sociální vazbou. Výzkum rozlišuje mezi párovým soužitím a genetickou monogamií a ukazuje, že i u druhů považovaných za takříkajíc věrné běžně dochází k záletům. Monogamie, tedy životní partnerství dvou jedinců po delší dobu či dokonce po […]
Leguáni zelení (Iguana iguana) jsou poměrně velcí plazi, kteří jsou na Floridě invazivním druhem. Nepřizpůsobili se proto dostatečně zdejšímu klimatu. Když přejde zemí studená fronta, mají tito studenokrevní živočichové problém s termoregulací. Chlad je může uvést do stavu strnulosti, kdy se neudrží na stromech či plotech a padají k zemi. Tito ještěři dosahují délky jednoho […]
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Příroda 4.2.2026
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom malé, i kolem jednoho centimetru měřící jihoamerické pralesničky. Vyznačují se výraznými barvami, jimiž všem predátorům dávají jasně najevo, aby se jim zdaleka […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz