Domů     Příroda
Prehistorický krokodýl si rád pochutnával na mase ptakoještěrů

Paleontologové objevili v roce 2023 při terénním výzkumu v Dinosaur Provincial Park v kanadské Albertě krční obratel mladého pterosaura, na kterém byl patrný čtyřmilimetrový otisk způsobený kousnutím krokodýlu podobným tvorem.

Podle odborníků poskytuje tento nález cenné informace o predátorech a jejich kořistech během období křídy..

Nalezený krčí obratel náležel Cryodrakonovi, kterému se rovněž přezdívá „zamrzlý drak“. Jedná se o rod obřího azdarchidního pterodakytloidního ptakoještěra, který žil v období pozdní svrchní křídy na území dnešní Kanady.

Fosilie druhu byly objeveny už koncem 80. let 20. století, ale vědci je dlouho považovali za pozůstatky dříve popsaného druhu Quetzalocoatlus. Nový druh Cryodrakon boreas byl formálně popsán až v září roku 2019.

„Zamrzlý drak“ s výškou žirafy

Dospělí jedinci měli výšku žirafy a rozpětí křídel přesahující 10 metrů, patřili tak k vůbec největším známým létajícím tvorům všech dob. Podle některých odhadů dokázali urazit ohromné vzdálenosti, jejich příbuzní rodu Quetzalocoatlus například zvládli v rozmezí 7 až 10 dní uletět až 16 000 km, a to s relativně malým výdejem energie.

Krční obratel se stopou po krokodýlím kousnutí patřil mláděti Cryodrakona, jež mělo rozpětí křídel asi dva metry.

Caleb Brown z Royal Tyrrell Museum of Paleontology, který se podílel na studií krčního obratle Cryodrakona, jež byla nedávno zveřejněna v Journal of Palaeontology, k nálezu říká: „Kosti pterosaurů jsou velmi choulostivé, takže nalezení fosilie, nesoucí stopu po kousnutí jiným zvířetem, je výjimečně neobvyklé.

Tento exemplář byl navíc mládě, což jej činí ještě vzácnějším.“ Vědci využili mikro-CT skeny a srovnání s jinými kostmi pterosaura, aby si byli jistí, že vpich byl skutečně způsoben krokodýlím zubem a nevznikl například během fosilizace či vykopávek.

Lebka krokodýly rodu Deinosuchus

Největší krokodýl všech dob

Nález byl učiněn během terénního kurzu, vedeného Brianem Picklesem z University of Reading. Ten nález komentuje takto: „Stopy kousnutí pomáhají dokumentovat interakce druhů z tohoto období. Nemůžeme říci, zda byl pterosaur živý nebo mrtvý, když byl kousnut, ale vzorek ukazuje, že krokodýli příležitostně před více než 70 miliony let v prehistorické Albertě napadali mladé pterosaury.“ S velkou pravděpodobností se jednalo prehistorické krokodýly rodu Deinosuchus.

Ti obývali Zemi před zhruba 80 až 73 miliony let, žili na území dnešní Severní Ameriky. Patřili nejspíš k největším krokodýlovitým plazům, kteří kdy na naší planetě žili. Objevena byla lebka tohoto krokodýla, která měřila asi dva metry, na základě toho odborníci usuzují, že dospělí krokodýli měřili 10 až 12 metrů a vážili asi 8,5 tuny, tedy zhruba stejně jako tyranosauři.

Maximální síla jejich čelistního stisku je odhadována až na 102 800 Newtonu, což jim dávalo schopnost lovit i značně velká zvířata, především býložravé dinosaury.

Zdroj: Science Daily

Foto: Wiki Commons by Paleo Equii
Zdroje informací: Science Daily
Štítky:
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz