Domů     Medicína
Nově objevený typ chrupavky zvyšuje potenciál regenerativní medicíny

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením odborníků z Kalifornské univerzity v Irvine objevil nový typ chrupavčité tkáně, který by mohl znamenat velkou změnu v možnostech regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství….

Chrupavka je pojivová tkáň sloužící zpravidla k pružnému spojení kostních tkání. Je tuhá, ale i poměrně pružná a schopná vyrovnávat otřesy. Obsahuje větší množství mezibuněčné hmoty a dále buňky zvané chondrocyty.

Ty musí vyrábět velké množství proteinů, ale energii k tomu získávají pouze anaerobně, protože chrupavka není vůbec prokrvená, takže je v ní nedostatek kyslíku. Rovněž nemá ani vlastní inervaci. Nyní se ale vědcům podařilo v uších, nosu a krku savců objevit nový typ chrupavčité tkáně, který se svými vlastnostmi vymyká.

Bublinková folie v uších, krku a nosu savců

Tuto novou chrupavku označují jako „lipochrupavku“, protože obsahuje lipochondrocyty. Ty si vytvářejí a udržují své vlastní tukové (lipodové) rezervoáry, přičemž jejich velikost zůstává vždy konstantní.

Na rozdíl od běžných tukových buněk, které se v reakci na dostupnost potravy zmenšují či zvětšují. Lipochondrocyty poskytují tkáni vnitřní podporu, přitom jí umožňují, aby zůstala měkká a pružná. Svojí strukturou tak připomíná bublinkovou folii.

„Odolnost a zároveň poddajnost lipochrupavky otvírá vzrušující možnosti v regenerativní medicíně a tkáňovém inženýrství, zejména pro obličejové defekty a poranění,“ komentuje zjištění Maksim Plikus, profesor vývojové a buněčné biologie na UC Irvine.

A dodává: „V současné době rekonstrukce chrupavky často vyžaduje odebrání tkáně z pacientova žebra, což je bolestivý a invazivní postup. V budoucnu by mohly být lipochondrocyty odvozeny z kmenových buněk pacienta, purifikovány a použity k výrobě živé chrupavky přizpůsobené jeho individuálním potřebám.“.

Chrupavka na míru

Věří, že pomocí 3D tisku bude možné tyto tkáně tvarovat tak, aby přesně seděly a díky tomu nabízet nová řešení pro léčbu vrozených vad, traumat a různých onemocnění chrupavky. Zajímavé je, že lipochondryty rozpoznal už v roce 1854 německý zoolog a anatom Franz von Leydig (1821–1908), když si všiml přítomnosti tukových kapének ve chrupavce potkaních uší.

Nyní se vědcům z UC Irvine podařilo kompletně určit molekulární biologii, metabolismus i strukturu těchto lipochrupavek v kosterních tkáních.

Odhalili rovněž genetický proces, který v těchto chrupavkách potlačuje aktivitu enzymů štěpících tuky a snižujících vstřebávání nových tukových molekul, čímž dochází k účinnému uzamykání lipidových rezerv uvnitř lipochondrytů.

Tuky jsou nezbytné pro zachování trvanlivosti a pružnosti lipochrupavky. Kromě toho vědecký tým zjistil, že u některých savců, jako jsou netopýři, se lipochondryty skládají do složitých tvarů, tvoří například výběžky (tragus) jejich ušních boltců, což u nich může zlepšovat sluchovou ostrost modulací zvukových vln.

Zdroj: ScienceDaily

Foto: Pixabay
Zdroje informací: ScienceDaily
Štítky:
Související články
Kolem 40. roku života si lidé začínají knihy, noviny a mobily držet na délku natažené paže, aby byli schopni přečíst text. Důvodem je „stařecká vetchozrakost“ neboli presbyopie. Pro zatvrzelé odpůrce brýlí na čtení máme dobrou zprávu, byly schváleny kapky do očí, které příznaky této oční vady mírní. Důvodem rozvoje presbyopie je degenerace materiálu oční čočky. […]
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
Medicína 18.8.2025
Účinný boj proti zhoubným nádorům! To je téma, kterým se zabývají mnohé vědecké týmy po celém světě. Mezi nimi také mezinárodní tým v čele s experty z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Ten přišel s inovátorskou metodou, jak dostat toxického „ničitele“ rakovinných buněk jen tam, kam je určen Celé to funguje na principu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz