Domů     Medicína
Nejčastější dotazy pacientů: Potřebuji na virózu antibiotika?
Jan Zelenka 23.1.2025
Bolest v krku většinou způsobují viry.

Když se necítíme dobře, často hledáme rychlé řešení, jak se co nejdříve uzdravit. Antibiotika jsou mocným nástrojem moderní medicíny, ale ne vždy jsou tou správnou volbou. Zde jsou nejčastější dotazy pacientů, kteří při viróze žádají antibiotika, a odpovědi od MUDr. Václavy Adámkové, Ph.D., primářky Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.

Proč mi nedáte antibiotika, když mám horečku?

Lidé si často spojují horečku s bakteriální infekcí, i když je běžná i u virových onemocněn. Navíc je to přirozená obrana organismu, která je vlastně chtěnou reakcí a je dobré ji tišit, až když přesáhne určitou hranici cca 38,5 stupně.

Když mám bolest v krku, nejsou antibiotika náhodou nezbytná?

Bolest v krku bývá častým příznakem viróz, jako je nachlazení nebo chřipka, a pacienti často věří, že ji lze vyléčit jen antibiotiky. Antibiotika však na viry nezabírají. Udává se, že až 9 z 10 infekcí horních dýchacích cest je virového původu, kdy stačí symptomatická léčba. Příznaky vymizí obvykle do týdne.

Ale minule mi antibiotika pomohla, proč je teď nepotřebuji?

Pacienti často přikládají antibiotikům úspěch z předchozí léčby, i když mohlo jít o virové onemocnění, které se zlepšilo přirozeným průběhem.

Když mám zvýšené/hraniční hodnoty CRP, tak přeci mám bakteriální infekci a potřebuji antibiotika, že? 

Test CRP také není plně vypovídající. Existuje šedá zóna, kde se může pohybovat i silná virová infekce, případně lehká bakteriální, ale přesto není třeba nasazovat antibiotika okamžitě. Test CRP není specifický pouze pro bakteriální infekci, jedná se o průkaz „nějaké“ zánětlivé odpovědi, která ani nemusí být vyvolána infekcí.

U těžších virových infekcí jsou běžně hodnoty CRP zvýšené a antibiotika lékař nepředepisuje.

A co když se mi viróza zkomplikuje, není lepší začít s antibiotiky rovnou?

Pacienti mohou mít obavu, že čekání na zlepšení bez léčby může zhoršit jejich stav, a chtějí preventivně antibiotika. Všeobecně je velký problém s užíváním antibiotik preventivně – nefunguje to. 

Jak poznáte, že nemám bakteriální infekci?

Pacienti často vyjadřují nedůvěru k diagnostickým schopnostem lékaře, zvlášť pokud není proveden například výtěr z krku nebo CRP test. Podle příznaků ani pocitů pacienta nelze přesně určit příčinu infekce.

Rychlé domácí testy, jako je CRP, také nejsou spolehlivé. Negativní výsledek CRP testu znamená, že pacient nemá infekci, i když se necítí dobře. Pozitivní výsledek ale nerozliší mezi virovou a bakteriální infekcí.

Ale kašel už mám týden, antibiotika by mi určitě pomohla!

Chroničtější symptomy jako dlouhotrvající kašel nebo rýma bývají mylně považovány za znak bakteriální infekce. Je třeba si uvědomit, že různá onemocnění dýchacích cest trvají různě dlouho. V případě infekcí průdušek nebo průdušnice symptomy, jako je kašel, přetrvávají minimálně tři týdny a antibiotika tuto dobu v žádném případě nezkrátí.

Při déle trvajícím kašli (déle než tři týdny) je třeba pátrat po příčině, protože se může jednat o projev závažného neinfekčního onemocnění a antibiotika situaci opět nevyřeší.

Foto: MUDr. Václava Adámková, Ph.D.
Zdroje informací: MUDr. Václava Adámková, Ph.D.
Související články
Mycí houba na okraji vany a animovaná postavička Sponge Bob: Asi to si nejspíš představíte při otázce, jak se dají využít mořské houby. Jenže to byste je velice podcenili. Jsou totiž obrovskou a zatím jen z nepatrné části prozkoumanou inspirací pro vývoj nových léků. Nejde o žádnou novinku, už někdy v polovině minulého století se začalo […]
O tom, že lidé byli v jednom psychologickém pokusu ochotni udělovat druhému člověku překvapivě vysoké šoky jste již pravděpodobně slyšeli. Dnes si ale o Milgramově experimentu povíme trochu jinak – dozvíte se i to, co se běžně neříká. Předně se běžně neříká, že se nejednalo o experiment, ale o experimenty a míra poslušnosti se v nich dosti […]
Neurovědcům a neurologům z univerzit v australském Sydney se podařilo potlačit u myší instinkt utéct a schovat se před nebezpečím. Zjistili, že při tom spolupracují dvě oblasti mozku. Doufají, že by tato zjištění mohla do budoucna pomoci potlačovat úzkosti a posttraumatickou stresovou poruchu u lidí. Když nad sebou myši spatří rýsující se stín dravce, instinkt […]
Mezinárodní tým vědců provedl důkladnou analýzu DNA téměř 3 milionů lidí, aby zmapoval, které genové varianty zvyšují pravděpodobnost propuknutí bipolární poruchy. Nová studie výrazně zvýšila jejich předpokládaný počet! Bipolární porucha je psychiatrický stav, pro který jsou charakteristické extrémní změny nálady a energie, kdy jsou euforické až manické stavy střídány stavy beznaděje, označovanými jako depresivní epizody. […]
Vědci z Nigérie ve spolupráci s odborníky z Ineos Oxford Institute for antimicrobial research (IOI) zjistili, že mouchy přítomné v afrických nemocnicích přenášejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům, a to dokonce i vůči lékům poslední záchrany. Antimikrobiální rezistence (AMR), při níž si patogenní organismy, jako jsou viry a bakterie, vyvinou odolnost vůči lékům používaným […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz