V polovině října 2024 zahájila plavbu dlouhou 2,9 miliardy kilometrů mise v mnoha ohledech výjimečná. NASA nikdy nevyslala k planetárnímu průzkumu větší kosmickou loď. V současnosti je na cestě z jednoho vodního světa do druhého s cílem hledat indicie k zodpovězení otázky staré jako lidstvo samo: Jsme ve vesmíru sami?.

Mars zklamal. Navzdory všem očekáváním jeho dosavadní studium odhalilo, že pokud kdy hostil život, bylo to před miliardami let. Přesto není všem nadějím konec. Pokud se ve sluneční soustavě vyskytuje život v podobě, jaké známe, podle vědců to nemůže být jinde než na měsících plynných obrů.

Zraky jsou v tuto chvíli upřeny na Europu obíhající kolem Jupiteru. Co vše se odehrává pod pokličkou tlusté vrstvy vodního ledu, se mohou vědci zatím jen dohadovat. Právě to by měla mise Europa Clipper změnit. Nejsofistikovanější sada vědeckých přístrojů, jakou kdy NASA poslala do Jupiterova systému, má za cíl zjistit, zda by měsíc mohl být obyvatelný.

„Je to epická mise. Znamená pro nás šanci prozkoumat ne svět, který by mohl být obyvatelný před miliardami let, ale svět, který by mohl být obyvatelný dnes,“ uvedl vědecký pracovník programu Curt Niebur.

Vstříc zóně smrti

Za průzkumem jednoho z Jupiterových měsíců odstartovala 14. října 2024 sonda Europa Clipper, kterou do vesmíru z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX. Čeká ji dlouhá cesta.

Za šest let, v dubnu 2030, by měla doputovat k Jupiteru a z jeho blízkosti během dalších čtyř let 49krát obletět Europu. Právě u cíle sondu čeká nejnáročnější část úkolu. „Magnetické pole Jupiteru je 20 000krát silnější než zemské.

Je to v podstatě obří urychlovač částic,“ říká projektový manažer mise Jordan Evans. Radiační pásy obklopující plynného obra a mocné magnetické pole urychlují nabité částice na rychlost blížící se rychlosti světa a vytvářejí smrtící zónu pro nepřipravené kosmické lodě.

„Vyslání orbiteru kolem Europy kvůli radiačnímu prostředí znamená, že přežijete jen jeden až tři měsíce, než vás radiace zabije,“ uvedl Niebur. Aby se kosmická loď vyhnula jisté smrti, stráví celý rok úpravou trajektorie tak, aby během svých okružních letů strávila co nejméně času v oblastech s nejsilnější radiací. Tímto způsobem snad dokáže prodloužit svou životnost z měsíců na roky.

Nehledáme život, zatím

Mise poskytne podrobnou úroveň znalostí o Europě a jejím oceánu, jak ale NASA upozorňuje, není určena k nalezení definitivních důkazů o životě. Jejím hlavním vědeckým cílem je zjistit, zda pod povrchem Europy existují místa, která by mohla podporovat život.

Detekce života může přijít při pozdějších misích, zvažuje se například přistávací modul Europa Lander NASA. Koncept byl vypracován před lety a nyní se čeká na další financování. „Jsem si jistý, že to, co se Europa Clipper dozví, nás přiměje k návratu.

Nějaký druh přistávacího modulu je logický dalším krokem,“ uvedl Niebur, ačkoliv není pochyb, že prodrat se vrstvou ledu bude představovat obrovskou výzvu.

Více se dočtete v čísle 2/2025.