Vskutku netradiční vánoční dárek obdrželi členové týmu NASA, který dohlíží nad operacemi sondy Parker Solar Probe. 24. prosince se aparát přiblížil ke Slunci více než kdykoliv předtím a více než jakákoliv jiná sonda.
Pouhých 6,1 milionu kilometrů nad jeho rozpáleným povrchem se sonda pustila do odvážného manévru..
Následovaly dva dny napětí, kdy vědecký tým napjatě čekal, jak sonda manévr v extrémních podmínkách zvládla. 26. prosince však o sobě dala vědět, že vše je tak, jak má být a ona pokračuje v plnění svých úkolů.
Podle astrofyzika z Laboratoře aplikované fyziky na Univerzitě Johnse Hopkinse a vědeckého vedoucího mise Nour Rawafiho sonda směrem k Zemi odeslala čtyři signály potvrzující, že je v pořádku. „Jako by nás chtěla uklidnit,“ dodal Rawafi.
Sonda Parker Solar Probe se na svou cestu vydala v roce 2018 a pomocí gravitačních manévrů kolem Venuše se postupně přibližovala k Slunci. Aby odolala slunečnímu žáru je vybavena speciálním tepelným štítem, který chrání citlivé přístroje před teplotami dosahujícími milionů stupňů Celsia.
A tak, zatímco kolem vládne inferno, její přístroje si hoví ve třiceti stupních. Mise je však náročná i proto, že naše mateřská hvězda je v současnosti na vrcholu svého jedenáctiletého cyklu aktivity. A to s sebou přináší velmi intenzivní erupce, které jsou spojené s výrony plazmatu.
První data získaná při průletu by měla k Zemi dorazit na Nový rok. Vědce hlavně zajímá sluneční vítr, tedy tok nabitých částic, který může ohrozit satelitní provoz a v extrémním případě i elektrické rozvody na povrchu naší planety.
Na své objasnění čeká rovněž záhada, proč je sluneční koróna, tedy vnější atmosféra Slunce, mnohem teplejší než jeho povrch. „Je to, jako byste stáli u táborového ohně, udělali pár kroků zpět a najednou cítili větší žár,“ popisuje šéf oddělení pro výzkum Slunce v NASA Joseph Westlake.
Vzhledem k tomu, že sondu čekají ještě dva podobně blízké průlety, řada otázek týkajících se Slunce by se snad dočká svých odpovědí.
