Domů     Medicína
Kůže je schopna produkovat vlastní protilátky

Lidská kůže a sliznice hrají zásadní roli v ochraně těla před nepřátelským prostředím okolního světa, mechanickým poškozením, ale i průnikem bakterií a virů. Nejinak je tomu i u ostatních zvířecích druhů.

Kůže proto získala řadu unikátních vlastností, které ji umožňují plnit tuto ochrannou funkci. Jedná se také o největší orgán v lidském těle, a tak jsou její schopnosti klíčové pro přežití celého organismu..

Kůže má neomezenou schopnost regenerace, protože epidermální (kožní) kmenové buňky si udržují svoji schopnost neomezeného dělení po celý život. Umožňují tak neustálou obměnu a regeneraci pokožky, ale také zacelení případných povrchových zranění.

Kožní kmenové buňky se tak často využívají i při dalších experimentech, při kterých jsou přeměněny zpět na nediferencované kmenové buňky, jež teoreticky umožňují obnovu libovolného orgánu v těle.

Ochrana před patogeny

Lidská kůže na svém povrchu hostí celý ekosystém bakterií a dalších mikroorganismů. Aby se s nimi vypořádala, udržují pot a maz mírně kyselé prostředí s pH mezi 4 a 6 a navíc obsahují i antibakteriální látky.

Jejich složení se přitom mění podle toho, čemu je kůže vystavena. Součástí hlubších vrstev kůže jsou i Langerhansovy buňky, které vznikají v kostní dřeni a do kůže jsou následně dopraveny krví. Tyto buňky dále podporují imunitní reakci kůže, kdy zachycují příchozí patogeny a vystavují je T-lymfocytům, což jsou specifické bílé krvinky, jež patogeny následně likvidují. Bez Langerhansových buněk by T-lymfocyty nemusely všechny patogeny zachytit.

Bakterie Staphylococcus epidermis na kůži

Nyní však výzkumníci ze Stanfordské univerzity v čele s Intou Gribonikaovou prokázali, že kůže je přímo schopna produkovat vlastní protilátky. Dosud se obecně předpokládalo, že protilátky jsou do kůže transportovány krví na základě imunitní reakce celého organismu.

Přičemž k jejich produkci dochází zejména v lymfatických uzlinách, brzlíku a dalších orgánech. Kůže pak představovala „bitevní pole“ a první linii obrany, která se snažila zabránit pronikání těchto látek dále do těla a jejich šíření krví.

Důležitá součást imunitního systému

Stávající experimenty na myších však prokázaly, že kůže obsahuje takzvané terciální lymfoidní orgány, které zajišťují tvorbu protilátek přímo v níi, a to v mnohem větší míře, než se dosud čekalo. Protilátky jsou navíc specificky zaměřeny na konkrétní hrozbu, které je kůže vystavena.

Toto chování přitom bylo pozorováno i v případě, kdy vědci u myší cíleně „vypnuli“ Langerhansovy buňky genetickou modifikací. Tvorba protilátek a jejich boj s patogeny pokračoval i tak. Ukazuje se, že funkce kůže v imunitní reakci organismu je mnohem komplexnější a také autonomnější.

V budoucnu by tyto její vlastnosti mohly být využity k řízené tvorbě protilátek například v podobě očkování. Drtivá většina dnes produkovaných očkovacích látek se vpichem vpraví přímo do krve a tvorba protilátek probíhá v mízních uzlinách.

Pokud by v budoucnu byla očkovací látka například nastříkaná formou aerosolu na odhalené místo kůže nebo sliznice, může spustit imunitní reakci a tvorbu protilátek přímo v kůži. Dle velikosti exponované plochy by se pak dala řídit i rychlost tvorby protilátek.

V neposlední řadě by takové očkování bylo snáze aplikovatelné a očkovací látky levnější.

Zdroj: Nature

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz