Domů     Medicína
Stres snižuje naši schopnost radovat se, studie na myších odhalila důvod

Anhedonie je snížená schopnost až neschopnost prožívat příjemné pocity. Zpravidla je spojována s depresí, vyskytnout se však může i u lidí trpících schizofrenií či Parkinsonovou chorobou. Občas ji ale zažívá většina z nás, když už je stresu, který musíme snášet, zkrátka příliš. Vědci nyní zjistili, co za tím vězí…..

Schopnost radovat se či mít z něčeho potěšení, je nesmírně důležitá, často bývá hnací silou při učení se a poznávání něčeho nového, stejně tak dodává sílu pokračovat v těžkých životních situacích. Ovšem až 70 % pacientů trpících depresí není schopno prožívat dobré emoce, trpí tak zvanou adhedonií, neschopností radovat se.

Ta je spojena i s dalšími neurologickými a psychiatrickými stavy. Jedná se o těžce léčitelný syndrom, přitom právě po návratu schopnosti radovat se pacienti baží nejvíce.

Dočasně se adhedonie může vyskytovat i u lidí, kteří jsou pod velkým tlakem a zažívají enormní stres. Zdá se však, že ne u všech, roli přitom sehrává odolnost vůči stresu. Mazen Kheirbek, neurolog z Kalifornské univerzity v San Franciscu, se spolu se svými kolegy rozhodl, aby porozuměli tomu, jak mozek vyvolá adhedonii, studovat myši vystavené stresu.

Stresorem bylo v tomto případě jejich vydání napospas větším a agresivnějším hlodavcům.

Stresované myši se neradují z odměny

Myši mají obvykle rády sladkou chuť, pokud si mohou vybrat, preferují oslazenou vodu před čistou vodou. Ovšem při stresové zátěži během testu některé myši preferovaly čistou vodu před sladkou, což Kheirbek a jeho spolupracovníci ohodnotili jako myší verzi adhedonie.

Některé jiné myši ale i ve stresu preferovaly oslazenou vodu. Ty vědci označili za „odolné vůči stresu“. Když následně podrobili zkoumání mozkovou aktivitu myší odolných vůči stresu, zjistili, že komunikace mezi amygdalou a hipokampem je u těchto jedinců silná.

Oproti tomu u vystresovaných myší, náchylných k anhedonii, byla komunikace mezi těmito dvěma částmi mozku fragmentovaná.

Aby ji zlepšili, vstříkli vědci těmto myším do těla sloučeniny, které urychlovaly komunikaci mezi neurony v cílových oblastech mozku. To vedlo k tomu, že na stres citlivé myši začaly preferovat cukrovou vodu častěji než předtím, navíc byla jejich mozková aktivita podobá té u odolnějších myší.

Dále odborníci odhalili spontánní aktivitu ve specifické části amygdaly u odpočívajících myší, která je známkou prožitého minulého traumatu. V budoucnu by mohla být spolehlivějším ukazatelem stresu u myší než jejich chování, jako je například snížená chuť k jídlu.

Rozdílné zpracování informací

Rose Bagotová, neurovědkyně z McGill University v kanadském Montrealu, která se na studii nepodílela, se domnívá, že data jasně dokazují, že existuje rozdíl v tom, jak stresu odolné a naopak na stres citlivé myši zpracovávají informace o odměnách.

Říká k tomu: „Lidé často o adhedonii zjednodušené uvažují jako o neschopnosti prožívat potěšení, tato studie ale ukazuje, že jde spíše o změny ve schopnosti využívat informace o odměně k řízení chování.“.

Potvrzením toho, že i u lidí je adhedonie zřejmě důsledkem změněné komunikace mezi různými částmi mozku, jsou informace o mozkové aktivitě, kterou přinesly terapeutické elektrody implantované do mozků lidí s epilepsií či depresí rezistentní na léčbu.

V této studii studovali vědci spojení mezi amygdalou a hipokampem, do budoucna se chce Kheirbek se svými kolegy zaměřit na prefrontální kůru, která hraje klíčovou roli při regulaci emocí.

Zdroj: Nature

Foto: Pixabay
Zdroje informací: Guardian
Štítky:
Související články
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziologických znaků testovaného jedince, dnes je proto považována za zlatý standard pro identifikaci obětí hromadných neštěstí. Analýza DNA slouží, mimo jiné, ke zkoumání lidských pozůstatků, […]
Vytvořit lék proti virovým infekcím je nesnadný úkol, zejména z toho důvodu, že viry často mutují. Nyní se však odborníci zaměřili na cukry zvané glykany, které by mohly být překvapivě Achillovou patou virů. Pokud se to prokáže, otevírá se cesta k širokospektrálnímu antivirotiku… Viry stojí za řadou nákaz, které jsou pro lidstvo smrtící. Vedle SARS-CoV-2, […]
Ke zmírnění třesu, který doprovází Parkinsonovu chorobu, je využívána hluboká mozková stimulace, která však vyžaduje vysoce invazivní zákrok. Ultrazvuk zase není vhodný k dostatečně přesnému zacílení léčby. Nyní však do hry vstupuje ultrazvuková helma, jejíž použití je neinvazivní, zato přesnější než u ultrazvuku. A pomoci by mohla i s jinými neduhy… Při léčbě Parkinsona je […]
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniká kvůli nadbytku kyseliny močové v těle. Ta se ve formě krystalků ukládá v blízkosti kloubů, nejčastěji přitom postihuje palce na nohou, a způsobuje bolestivý zánět. Vědci nyní zjistili, že naši předkové disponovali genem, který kyselinu močovou uměl rozkládat, ovšem v průběhu evoluce ho ztratili. Jeho obnova pomocí metody […]
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz