Domů     Medicína
Stres snižuje naši schopnost radovat se, studie na myších odhalila důvod

Anhedonie je snížená schopnost až neschopnost prožívat příjemné pocity. Zpravidla je spojována s depresí, vyskytnout se však může i u lidí trpících schizofrenií či Parkinsonovou chorobou. Občas ji ale zažívá většina z nás, když už je stresu, který musíme snášet, zkrátka příliš. Vědci nyní zjistili, co za tím vězí…..

Schopnost radovat se či mít z něčeho potěšení, je nesmírně důležitá, často bývá hnací silou při učení se a poznávání něčeho nového, stejně tak dodává sílu pokračovat v těžkých životních situacích. Ovšem až 70 % pacientů trpících depresí není schopno prožívat dobré emoce, trpí tak zvanou adhedonií, neschopností radovat se.

Ta je spojena i s dalšími neurologickými a psychiatrickými stavy. Jedná se o těžce léčitelný syndrom, přitom právě po návratu schopnosti radovat se pacienti baží nejvíce.

Dočasně se adhedonie může vyskytovat i u lidí, kteří jsou pod velkým tlakem a zažívají enormní stres. Zdá se však, že ne u všech, roli přitom sehrává odolnost vůči stresu. Mazen Kheirbek, neurolog z Kalifornské univerzity v San Franciscu, se spolu se svými kolegy rozhodl, aby porozuměli tomu, jak mozek vyvolá adhedonii, studovat myši vystavené stresu.

Stresorem bylo v tomto případě jejich vydání napospas větším a agresivnějším hlodavcům.

Stresované myši se neradují z odměny

Myši mají obvykle rády sladkou chuť, pokud si mohou vybrat, preferují oslazenou vodu před čistou vodou. Ovšem při stresové zátěži během testu některé myši preferovaly čistou vodu před sladkou, což Kheirbek a jeho spolupracovníci ohodnotili jako myší verzi adhedonie.

Některé jiné myši ale i ve stresu preferovaly oslazenou vodu. Ty vědci označili za „odolné vůči stresu“. Když následně podrobili zkoumání mozkovou aktivitu myší odolných vůči stresu, zjistili, že komunikace mezi amygdalou a hipokampem je u těchto jedinců silná.

Oproti tomu u vystresovaných myší, náchylných k anhedonii, byla komunikace mezi těmito dvěma částmi mozku fragmentovaná.

Aby ji zlepšili, vstříkli vědci těmto myším do těla sloučeniny, které urychlovaly komunikaci mezi neurony v cílových oblastech mozku. To vedlo k tomu, že na stres citlivé myši začaly preferovat cukrovou vodu častěji než předtím, navíc byla jejich mozková aktivita podobá té u odolnějších myší.

Dále odborníci odhalili spontánní aktivitu ve specifické části amygdaly u odpočívajících myší, která je známkou prožitého minulého traumatu. V budoucnu by mohla být spolehlivějším ukazatelem stresu u myší než jejich chování, jako je například snížená chuť k jídlu.

Rozdílné zpracování informací

Rose Bagotová, neurovědkyně z McGill University v kanadském Montrealu, která se na studii nepodílela, se domnívá, že data jasně dokazují, že existuje rozdíl v tom, jak stresu odolné a naopak na stres citlivé myši zpracovávají informace o odměnách.

Říká k tomu: „Lidé často o adhedonii zjednodušené uvažují jako o neschopnosti prožívat potěšení, tato studie ale ukazuje, že jde spíše o změny ve schopnosti využívat informace o odměně k řízení chování.“.

Potvrzením toho, že i u lidí je adhedonie zřejmě důsledkem změněné komunikace mezi různými částmi mozku, jsou informace o mozkové aktivitě, kterou přinesly terapeutické elektrody implantované do mozků lidí s epilepsií či depresí rezistentní na léčbu.

V této studii studovali vědci spojení mezi amygdalou a hipokampem, do budoucna se chce Kheirbek se svými kolegy zaměřit na prefrontální kůru, která hraje klíčovou roli při regulaci emocí.

Zdroj: Nature

Foto: Pixabay
Zdroje informací: Guardian
Štítky:
Související články
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
Kolem 40. roku života si lidé začínají knihy, noviny a mobily držet na délku natažené paže, aby byli schopni přečíst text. Důvodem je „stařecká vetchozrakost“ neboli presbyopie. Pro zatvrzelé odpůrce brýlí na čtení máme dobrou zprávu, byly schváleny kapky do očí, které příznaky této oční vady mírní. Důvodem rozvoje presbyopie je degenerace materiálu oční čočky. […]
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz