Planeta Venuše je v mnoha aspektech podobná Zemi, proto se o ni často hovoří jako o její sesterské planetě. Vědci se dlouho domnívali, že mohla být Venuše kdysi Zemi ještě podobnější, a dokonce na ní údajně panoval i život. Nejnovější studie to vyvrací….
Venuše je druhou planetou sluneční soustavy. Je jednou ze čtyř terestrických planet, takže má podobně jako Země kamenitý povrch. Její poloměr je jen o 650 km menší než zemský, současně její hmotnost dosahuje 81,5 % hmotnosti Země.
Nicméně podmínky na jejím povrchu jsou velmi odlišné od těch, které vládnou na naší planetě. Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která neumožňuje spatřit její povrch.
To dlouhá léta vyvolávalo spekulace o jejím povrchu. Až ve 20. století byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a radarového mapování. Atmosféra Venuše je nejhustší ze všech terestrických planet, tvořenou převážně oxidem uhličitým.
Protože zde nedocházelo ke koloběhu uhlíku ve formě jeho navázání do hornin či na biomasu, rostl jeho podíl v atmosféře až do současných enormních hodnot. To mělo za následek právě vznik silného skleníkového efektu.
Vodík a kyslík unikly z atmosféry
Ten ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné vody na jejím povrchu a učinil tak z Venuše suchý a prašný svět. Podle jedné teorie disponovala Venuše v minulosti oceány kapalné vody jako nyní Země, ovšem voda se vlivem narůstající teploty vypařila.
Kvůli absenci magnetického pole se molekuly vody střetly s částicemi slunečního větru, což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a následně k úniku volných částic z atmosféry.
Nejnovější výzkum vědců z University of Cambridge, v jehož čele stála Tereza Constantinouová, však ukazuje, že oceány kapalné vody na Venuši zřejmě nikdy nevznikly. Na počátku svého formování byla Venuše pokryta obrovským mořem magmatu.
Pokud by se ochlazovalo rychle, voda by kondenzovala a vytvořila vodní oceány. Při tom by ovšem došlo i k zachycení vody v magmatu při jeho krystalizaci, takže vnitřek planety by byl bohatý na vodu. Ta by byla vyvrhována při výbuchu sopek, jak je tomu na Zemi.
Pod povrchem voda není
Contstantinouová a její kolegové studovali chemii atmosféry planety. Když analyzovali poměry látek doplňovaných do atmosféry, zjistili, že se do ní přidává velmi málo vody. Z toho plyne, že vulkanické erupce na Venuši jsou suché.
„Nedostatek vody ve vulkanických emisích odráží stejně suchý vnitřek planety Venuše,“ vysvětluje Constantinouová. Oceány kapalné vody na Venuši tak zřejmě nikdy nebyly. Magma se ochlazovalo pomalu, a voda tak zůstala v podobě páry v atmosféře a nekondenzovala.
Závěrem tohoto desetiletí má NASA zahájit misi DaVinci, která by měla proletět kolem Venuše a vypustit sondu na její povrch, tak by mohly být otestováno, zda jsou závěry vědců platné. Podle Constantinouové by vyřešení této otázky mohlo astronomům pomoci zúžit seznam obyvatelných planet mimo naši sluneční soustavy.
Pokud by závěry vědců byly platné, bylo by z něj možné vyloučit všechny planety podobné Venuši.
Zdroj: The Guardian
