Vědci z Chathamské univerzity v Pensylvánii objevili v Keni 1,5 milionu let staré stopy, které náležely dvěma různým homininům. Naznačují, že náš předchůdce, Homo erectus, zde žil společně s jiným druhem dvounohého lidoopa. Jedná se o první důkaz, že spolu skutečně mohli interagovat..

Kevin Hatala, paleoantropolog z Chathamské univerzity v Pensylvánii, vedl tým odborníků, kteří analyzovali zkamenělé stupy, nalezené na místě Koobi Fora na východním břehu keňského jezera Turkana v roce 2021. Vědci nyní své závěry zveřejnili v odborném časopise Science.

Stopy za sebou v rozmezí několika hodin či dní v rozměklé půdě zanechaly dva různé „předlidské“ druhy. „Očekával bych, že oba druhy by si byly vědomy své existence v této krajině a pravděpodobně by se navzájem poznaly jako ‚jiné‘,“ domnívá se Hatala.

Ve východní Africe byla nalezena řada fosilních stop, například tak zvaná stezka Laetoli, kterou za sebou v sopečném popelu zanechali příslušníci druhu Australopitecus afarensis, k nimž patřila i slavná Lucy, před 3,6 miliony lety.

Otisky, které naznačují „lidskou“ tedy bipední chůzi stmelil jemný déšť. Uchovaly se tak dostatečně dlouho na to, aby mohly být roce 1976 objeveny. V roce 2021 zde byly objeveny dva odlišné druhy stop podél okraje jezera, vytvořené jen pár hodin či dní po sobě.

Místo oblíbené mnoha předchůdci člověka

Na místě zvaném Koobi Fora se v průběhu 3 milionů let usadilo hned několik druhů homininů, včetně dvou typů australopiteků a čtyř členů rodu Homo. Kosterní fosilie již dříve naznačovaly, že tyto druhy mohly koexistovat, ovšem časové rozpětí, do kterého byly datovány, a velikost ložisek, ve kterých se nacházely, byly příliš velké na to, aby na jejich základě bylo možné určit vzájemné interakce. Nalezené stopy to ale mění.

Vedle stop ptáků, zejména vyhynulého čápa marabu (Leptoptilos falconeri), nalezli vědci také stopy „lidské“ nohy. A to nepřerušený soubor stop ve zkamenělém bahně, vytvořený jediným homininem, a dále tři izolované stopy.

Použili 3D zobrazovací techniky k vyhodnocení tvaru a pohybu chodidel. Zjistili, že tvůrce dvou izolovaných stop měl vysokou klenby a dopad od paty ke špičce stejný jako moderní lidé. Tyto stopy tak pravděpodobně vytvořil náš přímý předek Homo erectus, který měl tvar a velikost těla velmi podobné tomu našemu.

Dva druhy homininů žijící vedle sebe

Stopy v nepřerušené linii byly mnohem plošší, s hlubším otiskem přední části nohy ve srovnání s otiskem paty. Vědci si také všimli, že palec na noze byl poněkud roztažený a ne zcela v linii s chodidlem, jako je tomu u lidí, což naznačuje, že tvůrcem stop byl pravděpodobně Paranthropus boisei, silně stavěný australopitek s velkými čelistmi a rozbíhavým palcem u nohy.

Ten nebyl přímým předchůdcem člověka, ale nacházel se na vedlejší větvi společného rodokmenu. Délka jeho kroku naznačovala, že šel mírně rychlým tempem.

„Toto je první přímý snímek obou druhů pohromadě ve stejné bezprostřední krajině,“ říká Hatala. Vědci pak dodali, že když se podívali zpětně na některé další zkamenělé stopy nalezené ve východní Turkaně, které pocházely z podobného časového období, uvědomili si, že některé rovněž vykazovaly známky toho, že byly vytvořeny dvěma různými druhy homininů.

Podle všeho si Homo erectus a Paranthropus boisei v době před 1,5 milionem let příliš silně nekonkurovali, měli odlišnou potravu, a tak byla jejich těsná blízkost v čase a prostoru možná.