Domů     Vesmír
Osud sluneční soustavy: Scénář „Mléčnomedy“ není nevyhnutelný
Veronika Tyrková 30.10.2024
FOTO: Unsplash

Více než 100 let víme, že se galaxie v Andromedě řítí k Mléčné dráze. Posledních 10 let málokdo pochyboval o tom, že jejich střet bude nevyhnutelný – o podobné galaktické kolize ostatně ve vesmíru není nouze.

Jak ale ukazuje nová studie, může existovat stejně velká šance, že se obě galaxie šťastně minou..

Pokud se vám příště bude zdát, že špatně vidíte do dálky, zkuste na noční obloze najít galaxii v Andromedě. Neměl by to být problém. I když je vzdálená 2,5 milionu světelných let, považuje se za nejvzdálenější věc viditelnou pouhým okem.

Už v roce 1912 americký astronom Vesto Slipher poprvé naznačil, že se pohybuje směrem k naší galaxii. Ve skutečnosti se řítí vesmírem rychlostí asi 110 km/s a na základě počítačových modelů a dat z vesmírných teleskopů došli vědci k závěru, že přibližně za 4,5 miliardy let do sebe narazí ve fatálním tanci plném prachu, asteroidů, planet a hvězd vrhaných do všech směrů.

Jak ale uvádějí autoři nové studie: „V současné době se prohlášení o blížícím se zániku naší galaxie zdají být značně přehnaná.“.

Kde kalkulačka nestačí

Osud možné kolize závisí na mnoha faktorech, z nichž část je neznámá a další část zase extrémně náročná na výpočet. Předně je třeba odhadnout pohyb galaxií, jejich hmotnost, sestávající krom hvězd i z prachu a neviditelné temné hmoty, nebo hustotu mezigalaktického prostředí, které je zdrojem tření.

Jak uvedl astronom Raja GuhaThakurta z Kalifornské univerzity: „Měření rychlosti pohybu jednotlivých hvězd v Andromedě se podobá měření rychlosti růstu lidských vlasů ze vzdálenosti Měsíce.“ Roli hraje také gravitační působení mnoha menších galaxií v lokální Místní skupině, kam jich vedle Andromedy a Mléčné dráhy patří nejméně další stovka a velká část zřejmě čeká na své objevení.

Ilustrace předpokládaného splynutí Mléčné dráhy a galaxie v Andromedě. FOTO: NASA, ESA / Creative Commons / volné dílo

Simulace za simulací

V nové studii vycházel mezinárodní tým evropských vědců, vedený Tillem Sawalem z Helsinské univerzity, z pozorování vesmírného dalekohledu Hubble a observatoře Gaia, jejichž data použili do simulací vyvinutých Institutem pro výpočetní kosmologii na Durhamské univerzitě v Anglii.

Zvolili ovšem trochu odlišný přístup. Neustálou změnou vstupních parametrů pokryli celou škálu proměnných a do výpočtů zahrnuli také dříve opomíjený faktor, a sice gravitační účinky sousedních menších galaxií.

Výsledky byly překvapivé. Jak uveřejnili v červenci 2024 v dosud nerecenzovaném článku: „Pravděpodobnost se blíží 50 %, že během příštích 10 miliard let nedojde ke splynutí Mléčné dráhy s Andromedou.“.

Nebezpečná přitažlivost

Sami autoři studie upozorňují na to, že nejde o poslední slovo ohledně potenciální fúze. Čekají na čtvrté zveřejnění dat z nedávno rekalibrovaného dalekohledu Gaia v roce 2026, které povede k lepším odhadům rychlosti a hmotnosti Mléčné dráhy.

Ať už budou prognózy sebepřesnější, poslední slovo bude mít nakonec stejně gravitace. Vlivem gravitačního působení dojde během desítek miliard let ke splynutí všech galaxií Místní skupiny v jednu supermasivní eliptickou galaxii.

Pokud bude rozpínání vesmíru nadále pokračovat stejným tepem, vše ostatní zmizí za horizontem událostí a monstrózní galaktický slepenec zůstane jediným obyvatelem viditelného vesmíru.

Štítky:
Související články
Vesmír 17.5.2025
Byl to záblesk zeleného světla, který nad rudými horami Marsu rozzářil nebe a s ním i oči vědců. Poprvé v historii se totiž podařilo spatřit viditelnou polární záři na rudé planetě. Nečekaný výsledek dlouhodobého snažení vědeckého týmu, vedeného fyzičkou Elise Wright Knutsenovou z Univerzity v Oslu, potvrdil, že Mars má se Zemí více společného, než […]
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz