Domů     Příroda
Proč Mount Everest každým rokem roste?
Martin Janda 12.10.2024

V tibetštině je nazýván Čumulangma, v nepálštině Sagarmatha. Je to ikonická část pozemské topografie, představuje smrtelné nebezpečí pro horolezce a zároveň je geologickým zázrakem. A navíc stále roste.

Takový je Mt. Everest..

S vrcholem ve výšce 8 848,86 metrů nad mořem bez problémů drží titul nejvyšší hory světa. Jistě, havajská Mauna Kea měří od úpatí k vrcholu více než 10 kilometrů, jenže aby ona byla nejvyšší pozemskou horou, musela by se přestěhovat někam, kde by své základy neměla pod mořskou hladinou.

Everest je zkrátka výjimečný.

Co ale způsobuje, že neustále roste? Je to jistě tlak způsobený indickou deskou, která se před miliony let vydala na sever, srazila se s Asií a dala tak vzniknout pohořím, jako je Himálaj nebo Karákoram.

Výzkum zveřejněný v časopise Nature Geoscience však ukazuje na jinou překvapivou příčinu růstu hory: řeku, která byla dávno ukradena jiným vodním tokem.

Asi před 89 000 lety si mocná řeka přivlastnila svou sousedku. Spojením těchto dvou řek došlo k zesílení eroze, což vedlo k odplavení značné části himalájské krajiny a odlehčení zemské kůry, tedy vrstvy, na které žijeme.

Podle studie takto odlehčená kůra mohla snadněji plout nad podložním pláštěm Země. Tímto procesem Everset narostl o 50 až 165 metrů, což je připomínkou toho, že ani kolosální hora není nehybná. „Ačkoli hory mohou z pohledu lidského života vypadat jako nehybné, ve skutečnosti jsou neustále v pohybu,“ uvedl geovědec z Pekingské univerzity geověd v Jin-Gen Dai, který je jedním z autorů studie.

Toto vysvětlení sice pokrývá jen část nárůstu výšky Everestu, vědci to však považují za krok směrem k pochopení, jak hora dosáhla své současné velikosti. „Je to velmi zajímavý příběh a dává smysl,“ říká Tom Gernon, geovědec z Univerzity v Southamptonu v Anglii, který se na novém výzkumu nepodílel.

Everest začal vznikat před přibližně 45 miliony let, kdy se tektonická deska Indie střetla s euroasijskou deskou a začala se pod ni zanořovat.

Ačkoli se zemská kůra může zdát pevná, ve skutečnosti není. Když něco masivního, třeba ledovec nebo pohoří, zatíží kůru, ta se ohýbá směrem dolů. Ale plášť pod ní je nadnášený, což nutí pokleslou kůru opět vystoupat.

„Je to, jako by Himaláje stály na skákacím hradu,“ uvedl další z autorů studie Adam Smith z University College London.

Když se kůra nepohybuje nahoru ani dolů, mluvíme o izostatické rovnováze a Everest by měl být v tomto stavu. Jak indická deska vniká pod horské masívy, materiál se z ní neustále oškrabává a přidává se k horskému pásmu.

Současně se z povrchu hory odebírá hornina díky erozi a pohybům ledovců. Tyto síly by se měly vyrovnávat, a Everest by tak neměl růst ani se zmenšovat. Nicméně jeho mimořádná výška naznačuje, že něco mění tuto rovnováhu. A tím faktorem je erodující řeka.

V Everestově stínu leží řeka Arun. Ta vede podezřele klikatou trasou: teče podél severních Himalájí a pak se náhle obrací a protíná hřeben poblíž Everestu.

To naznačuje, že horní a dolní část řeky nebyly vždy sjednoceny, a že něco významného je přimělo spojit se.

Reprodukováním toku řek v oblasti pomocí počítačových simulací vědci identifikovali klíčový okamžik. Asi před 89 000 lety se říční síť řeky Kosi, které je přítokem Gangy, prořezala zpět do Himalájí, až nakonec dosáhla na řeku Arun, de facto ukradla její vodu a sloučila se s ní.

Himaláje tomuto erozivnímu gigantu nemohly konkurovat. Zemská kůra byla vytlačena vzhůru nadnášeným pláštěm, okolní vrcholy se začaly zvedat a Everest získal až 165 metrů během „geologického mrknutí oka“.

Nejvyšší hora světa stále roste, přibližně o šířku vlasu ročně. Tento růst však pravděpodobně nebude trvat věčně. Rovnováha se může převrátit a něco z výšky Everestu může být odebráno. Himaláje budou stoupat a klesat, stejně jako všechna pohoří.

Zemská kůra je dynamická a nikdy není stacionární. „Na dlouhých časových škálách,“ řekl Smith, „je to skoro, jako by Země dýchala.“.

Foto: Wiki
Související články
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Příroda 3.7.2025
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Příroda 30.6.2025
Vypadají jako medúzy, ale jsou úplně něco jiného. Jsou nejstarším známým pokusem o vývoj živočichů na naší planetě. Slovo primitivní se na ně ale nějak nehodí. Mají tak podivuhodné schopnosti, že by jim mohli závidět nejen mnohem pokročilejší živočichové, ale i autoři sci-fi. Jsou to pouhé dva roky, kdy věda definitivně potvrdila, co jsou žebernatky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz