Antibiotická rezistence se stává jednou z největších výzev současného zdravotnictví. Miliardy lidí v chudých zemích si nemohou dovolit ani základní antibiotika na léčbu běžných bakteriálních infekcí, na což ve svých důsledcích mohou doplatit i bohaté země.

Pokud se rychle nezmění přístup k tomuto problému, svět se může vrátit do doby, kdy i jednoduchá infekce znamenala rozsudek smrti..

Antibiotická rezistence byla po více než dekádu považována za problém nadměrného užívání antibiotik. Vědci upozorňovali, že nekontrolovaná konzumace antibiotik způsobuje, že léky ztrácejí účinnost, což vede ke zbytečným úmrtím milionů lidí, z nichž mnozí žijí v chudobě.

Jak se však světoví zdravotní činitelé ve čtvrtek sešli v OSN, aby diskutovali o výzvách spojených s rezistencí, mnozí začali prosazovat širší pojetí tohoto problému. Klíčem je podle řady odborníků především prevence léčitelných infekcí prostřednictvím lepší sanitace, dostupnějšího očkování a zvýšeného přístupu k antiinfekčním lékům v zemích s nízkými příjmy.

„Miliony lidí na světě nikdy nebraly antibiotika, protože si je nemohou dovolit,“ uvedl ekonom a epidemiolog Ramanan Laxminarayan, který propaguje nový přístup k řešení problému antibiotické rezistence.

„Snažíme se posunout debatu od samotné rezistence k právu na přístup k účinným antibiotikům pro všechny.“.

Každý rok rezistentní patogeny zabíjejí podle OSN téměř 1,3 milionu lidí po celém světě a přispívají k úmrtím dalších téměř pěti milionů. Podle nedávné studie zveřejněné v časopise The Lancet by mohlo do roku 2050 zemřít více než 39 milionů lidí na infekce odolné vůči antibiotikům.

Pokud nedojde k zásadním opatřením, dopady tohoto počtu úmrtí na globální ekonomiku by mohly být obrovské. Studie Centra pro globální rozvoj odhaduje, že infekce odolné vůči lékům by mohly do roku 2050 vést k poklesu ekonomického výkonu o 1,7 bilionu dolarů, z velké části kvůli ztrátě produktivity nebo předčasným úmrtím živitelů či živitelek rodin.

V první řadě jde ale samozřejmě o lidské životy. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus k tomu uvedl: „Antibiotická rezistence by mohla zvrátit 100 let pokroku v medicíně, čímž by se infekce, které dnes snadno léčíme, staly smrtelným rozsudkem.“.

Rezistence vůči antibiotikům je do určité míry nevyhnutelná. Patogeny se postupem času vyvíjejí tak, aby odolaly lékům, které je mají zabít. Nadměrné užívání antibiotik však tento proces urychluje. „Rezistence je fascinující, protože to je evoluce v přímém přenosu,“ řekl výzkumník ze Stockholmského centra pro odolnost antibiotik Peter Sogaard Jorgensen, který je autorem studie, která zdůrazňuje důležitost vládních opatření k boji s tímto problémem.

„Ale selekční tlaky způsobené antibiotiky vyvolávají evoluci s devastujícími následky pro lidstvo.“.

Mezitím se vývoj nových léků téměř zastavil. Farmaceutické společnosti od tohoto výzkumu postupně ustupují kvůli nevýnosnému trhu s antibiotiky. Přesto od prvního vysokého setkání o antibiotické rezistenci v roce 2016 došlo k několika pokrokům.

Téměř 90 procent zemí vytvořilo plány boje ní. Zásady správného používání antibiotik se staly známými, i když nejsou vždy dodržovány. Nové druhy antibiotik jsou pokusně vyvíjeny pomocí umělé inteligence.

I přes určité pokroky však přetrvávají základní problémy, které k šíření antibiotické rezistence přispívají. Nadměrné používání antibiotik v zemědělství a rybích farmách stále roste, a to zejména v rozvojovém světě, a mnozí lékaři svým pacientům bezmyšlenkovitě předepisují antibiotika i nadále.

Abychom však tento problém skutečně vyřešili, nestačí pouze věda. Potřebujeme také změnit lidské chování, protože věda sama o sobě nás z této krize nedostane.