124 minut. Tolik času trvá průměrný film s reklamami, nebo takovou dobu tráví Pražané cestou do/z práce. A tolik času tráví i průměrně české dítě denně venku. U předškoláků je to více, nicméně s rostoucím věkem doba pobytu venku klesá. Prodlužuje se naopak čas, který školáci tráví online.

Zatímco mladší děti odrazují od delšího pobytu venku obavy rodičů o jejich bezpečnost, rodiče starších dětí uvádějí jako bariéru aktivity na internetu a chybějící kamarády, se kterými by si venku jejich děti mohly hrát.

Vyplývá to z výzkumu České děti venku, který zpracovala Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF) společně s analytickým ústavem STEM.

Venku vs. doma

Venkovním dětským aktivitám výrazně konkuruje čas strávený na sociálních sítích. Alespoň tak hovoří porovnání nejnovějších dat s výsledky podobně zaměřeného výzkumu, který Nadace KKFF nechala zpracovat v roce 2015. Celkový čas, který děti tráví venku, se od té doby snížil jen o několik minut.

O 22 % naopak vzrostl počet dětí, které postrádají kamarády, s nimiž by chodily častěji ven. To vše v situaci, kdy skoro 40 % školáků je ve všední dny venku jen hodinu nebo méně. „Výzkum úzce souvisí s činností naší nadace, která se už od roku 2011 aktivně zabývá tématy a aktivitami, podporujícími v mateřských školách výuku venku.

Díky novým údajům můžeme naplnit náš dlouhodobý záměr stavět práci na spolehlivých datech. Protože šetření bylo opravdu komplexní a mapovalo celou řadu oblastí, mohou jeho výsledky využít nejen pedagogové a neziskové organizace, ale také odborníci z veřejného sektoru a široká veřejnost,“ uvedl ředitel Nadace KKFF Luboš Veselý.

Generace online

Vznik výzkumu uvítala Česká školní inspekce. Nové informace, získané šetřením, podle ní ukazují na změny životního stylu mladých rodin a jejich pohledu na pohyb a vzdělávání venku. „Na výuku venku je třeba klást vyšší důraz.

ČŠI v předškolním vzdělávání dlouhodobě sleduje v rámci hodnocení školek i výuku venku, přičemž se zaměřuje především na rozsah venkovních aktivit (2 hodiny v dopoledních hodinách) a na znaky výuky venku (tvořivost, objevování, prožitkové učení, spontaneita, řešení problémů).

Využívání zahrad a hřišť pro výuku je často podceňováno, přestože výuka venku má pro rozvoj dětí nenahraditelnou roli,“ doplnil náměstek ústředního školního inspektora Karel Kovář. Mezi zajímavé nové poznatky z nejnovějšího výzkumu patří i fakt, že jen menšina dětí se během školní výuky dostane ven.

Rodiče přitom výuku venku podporují a školy by mohly pro tyto účely více využívat potenciál školních zahrad, s jejichž proměnami shodou okolností Nadace KKFF pomáhá. Sběr dat proběhl v roce 2023, pracovníci STEM se dotazovali 1 508 dětí a stejného počtu rodičů a během výzkumu kombinovali kvantitativní a kvalitativní metody.