Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci..

Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u mořského pobřeží, Bythydevius caudactylus volně pluje ve vodě v hloubkách mezi 1000 až 4000 metry, v takzvané batypelagické zóně, kde panuje tma a nízké teploty.

Ta se nachází pod tak zvanou zónou soumraku, kam již nepronikají sluneční paprsky, o níž se hovoří při hloubkách 30 až 1000 metrů pod hladinou. Plž obývá vody Tichého oceánu u pobřeží Severní Ameriky.

Tajemný tvor loví do kapuce

Poprvé jej vědci pozorovali v únoru roku 2000 během ponoru u pobřeží Monterey Bay v hloubce 2 614 metrů. „Díky pokročilé podvodní technologii Výzkumného institutu při Monterey Bay Aguarium (MBARI) jsme byli schopni zhotovit nejkomplexnější popis hlubinného živočicha, jaký byl kdy vytvořen,“ řekl Bruce Robison vedoucí výzkumník z MBARI. Vědci strávili 20 let zkoumáním tohoto fascinujícího tvora, aby porozuměli jeho chování při hledání potravy, zajišťování vlastního bezpečí i při páření.

Zatímco většina dravých mořských plžů využívá k příjmu i zpracování potravy tak zvanou radulu, orgán srovnávaný s jazykem obratlovců, který je na povrchu vybaven jemně ozubenými chitinovými pásky, Bythydevius caudactylus k lovu používá objemnou strukturu připomínající kapuci, v níž často uvíznou korýši.

Obdobnou strategii lovu mají i některé sasanky, pláštěnci nebo medúzy. Od ostatních mořských plžů se liší i svým vzhledem. Je velký asi jako jablko, má průhledné tělo, ploutvovitý ocas lemovaný četnými prstovitými výběžky, nohu a onu objemnou kapuci, kterou využívá k lovu.

Predátory odradí schopností zářit

Jeho vnitřní orgány jsou barevné. V případě ohrožení spoléhá na svoji schopnost bioluminiscence neboli vyzařování světla. Celý proces je výsledkem oxidace luciferinu za přítomnosti enzymu luciferázy. Při této reakci se vyzařuje až 96 % energie ve formě světla a 4 % ve formě tepla, přeměna energie je tak velmi efektivní.

Touto svojí schopností se snaží odradit a rozptýlit hladové predátory. Pokud je skutečně ohrožen, může odpojit svítící část ocasu, který poslouží jako návnada. Tuto svoji část je dokonce schopen Bythydevius regenerovat.

Je to hermafrodit, který při kladení vajíček sestupuje na mořské dno, kde se přidrží pomocí nohy. Jinak se nechává unášet vodními proudy, k pohybu si může dopomáhat rovněž rychlým stahováním své „kapuce“.

„Náš objev je novým kouskem skládačky, který může pomoci lépe porozumět největšímu biotopu na Zemi,“ říká Robison. Za 20 let uskutečnili vědci přes 150 pozorování tohoto tajemného tvora. Teprve nedávno se jim však podařilo získat vzorek, který potvrdil, že jde o nový, zatím neobjevený druh. Je ale ohrožen hlubokomořskou těžbou, která narušuje jeho životní prostředí.