Program Apollo a sovětské mise Luna dopravily na Zemi celkem 382 kg půdy a hornin z Měsíce, k doplnění mezer v našem vědění jich ale potřebujeme mnohem více. A vesmírné agentury nezahálí. Zatímco v Číně už se zkoumá materiál z odvrácené strany Měsíce, NASA s ESA hledá způsoby, jak získat vzorky z Marsu..

Na konci července letošního roku svět obletěla zpráva, že vozítko NASA Perseverance ve vyschlém říčním údolí objevilo nejzajímavější dosud kdy nalezenou horninu na Marsu. Specifické skvrny a zbarvení kamene se nápadně podobají strukturám, které jsou na Zemi často spojovány se zkamenělým záznamem mikrobů žijících v podpovrchových vrstvách, tzv.

biosignatury. Ačkoliv existují jisté náznaky, že kámen mohl hostit mikrobiální život před miliardami let, je zapotřebí dalšího výzkumu – podobné struktury totiž mohou vzniknout i čistě abiotickými procesy.

Limity robotického vytrvalce

Zkoumání kamenu o velikosti konferenčního stolku robotem na planetě vzdálené miliony kilometrů je ale problematické. Jen výkonné přístroje typu elektronových mikroskopů a hmotnostních spektrometrů by dokázaly upřesnit stáří tmavých lemů skvrn nalezeného kamene, dobu interakce horniny s vodou a dokonce i teplotu, při které vznikly některé z minerálů. Tím by mohly určit, zda mají molekuly v tomto materiálu biologický původ, a nejen to.

Měření stopových izotopů dokáže odhalit složení dávné atmosféry, omezit načasování klíčových geologických událostí, nebo prozradit, při jakých teplotách minerály v sedimentech vznikaly. Problém je, že takové přístroje jsou k dispozici pouze v pozemských laboratořích.

Abychom plně pochopili, co se v onom marťanském říčním údolí před miliardami let skutečně odehrálo, bude potřeba vzorek dopravit na Zemi.

Vozítko Perseverance proto dostalo příkaz kámen navrtat a část horniny ukrýt do jedné ze svých zkumavek určených pro vyzvednutí a doručení na Zemi při budoucích misí v rámci plánu Mars Sample Return (MSR), na kterém se podílí NASA a ESA. Zbývá už jen vymyslet, jakým způsobem celou věc provést.

Stojí to za to?

Program Mars Sample Return byl vymyšlen před téměř třemi desetiletími. Jeho harmonogram sestává z přistání s vozítkem na Marsu, nashromáždění vzorků vědeckého zájmu z místa, které by mohlo hostit život, a jejich dopravení zpátky na Zemi.

Projekt se ale zasekl ve druhé fázi a rozsáhlé časové skluzy spolu s mnohamiliardovými překročeními rozpočtu celou záležitost značně komplikuje. V současné době prochází novým plánováním, jehož cílem je projekt urychlit a zlevnit, i za cenu využití služeb soukromých společností.

„Pokud se to podaří, půjde o příležitost podílet se na jednom z největších snah naší doby, na honbě za obyvatelností a možná i životem v sousedním světě,“ upozornil astrobiolog Caleb Scharf z Ames Research Center NASA. Závratná cena původního plánu, pohybující se odhadem mezi 8–11 miliardami dolarů, vynaložená na získání několika kilogramů půdy nejdříve v roce 2040, ovšem vyvolává pochybnosti o přínosech celého podniku. Mnoho vědců ale sdílí přesvědčení, že vědecký přínos tuto cenu vyváží.

Více se dočtete v čísle 10/2024, které je právě v prodeji.