Dánští vědci odhalili možné spojení mezi dlouhodobým vystavením jemným prachovým částicím ve vzduchu (PM2,5) a zvýšeným rizikem neplodnosti u mužů. Zároveň zjistili, že hluk z automobilové dopravy může být faktorem neplodnosti u žen starších 35 let.

Výsledky této studie byly publikovány v prestižním časopise The BMJ a otevírají prostor pro další výzkum, který by mohl mít zásadní dopad na opatření zaměřená na regulaci znečištění a hluku pocházejícího z individuální automobilové dopravy..

Neplodnost představuje v západním světě vážný zdravotní problém, vždyť zasahuje přibližně každý sedmý pár, který se snaží počít dítě. Ačkoli již několik předchozích studií naznačilo, že znečištění ovzduší může mít negativní vliv na kvalitu spermií a úspěšnost léčby neplodnosti, výsledky týkající se samotné plodnosti, tedy pravděpodobnosti početí, zůstávaly nejednoznačné.

Navíc dosud nebylo dostatečně prozkoumáno, jaký vliv má hluk z dopravy na mužskou a ženskou plodnost.

V reakci na tuto vědeckou nejistotu se dánský tým rozhodl zaměřit na otázku, zda existuje souvislost mezi dlouhodobou expozicí prachovým částicím a hluku a neplodností. Výsledky jsou založeny na rozsáhlé studii více než půl milionu mužů a žen ve věku 30 až 45 let, kteří žili v Dánsku v letech 2000 až 2017.

Do studie bylo zařazeno 526 056 mužů a 377 850 žen, kteří měli méně než dvě děti a žili v nesezdaném soužití či v manželství. Studie se snažila vybrat skupinu, která by zahrnovala velké procento párů aktivně se snažících o otěhotnění.

Výzkumníci vyloučili jedince, u kterých byla dříve diagnostikována neplodnost, ženy po operaci bránící otěhotnění, a muže, kteří podstoupili sterilizaci.

Výsledky studie ukázaly, že muži, kteří byli dlouhodobě vystaveni vyšším hodnotám jemných prachových částic (o 2,9 µg/m3 nad normu), čelili o 24 % vyššímu riziku neplodnosti. U žen naopak nebyla podobná souvislost se znečištěním ovzduší zjištěna.

Zatímco jemné prachové částice ovlivňovaly plodnost především u mužů, u žen vědci zjistili, že riziko neplodnosti stoupá s expozicí vyšším úrovním hluku ze silniční dopravy. Ženy starší 35 let, které byly vystaveny hluku vyšším o 10,2 decibelů po dobu pěti let, měly o 14 % vyšší pravděpodobnost neplodnosti.

U mladších žen ve věku 30–35 let nebylo podobné zvýšení rizika zjištěno. Mírně zvýšené riziko neplodnosti v souvislosti s hlukem bylo pozorováno i u mužů ve věku 37–45 let, avšak tato souvislost nebyla tak silná jako u žen.

Studie naznačuje, že by mohly existovat rozdíly v citlivosti mužů a žen na různé druhy environmentálních stresorů. Výsledky se projevily jak u lidí žijících ve venkovských oblastech, tak v příměstských a městských částech, a to bez ohledu na jejich socioekonomický status.