Při srpkovité anémii mají červené krvinky odlišný tvar, místo promáčknutých piškotů jsou to protažené srpky, což omezuje množství kyslíku, které jsou schopné přenášet. Onemocnění s sebou přináší řadu život ohrožujících komplikací.

Léčba existuje, ale je riziková a finančně náročná. Vědci však nyní zřejmě narazili na jednodušší způsob, jak nemoc vyléčit..

Srpkovitá anémie je dědičné onemocnění. Změna tvaru červených krvinek je způsobena mutací genu pro hemoglobin. Typ hemoglobinu, který člověk produkuje, záleží na genech, které zdědí po rodičích. Jedná se o recesivní nemoc, což znamená, že aby se projevila, musí člověk zdědit vadný gen od obou rodičů.

Častější je u lidí afrického a středomořského původu, tedy u obyvatel tropických a subtropických pásem, kde je běžná malárie. Lidé, kteří mají poznamenaný srpkovitou anémiím jen jeden gen ze dvou jsou totiž vůči malárii imunní. Srpkovitá anémie ročně zabije téměř 375 000 lidí.

Transplantace kostní dřeně není pro každého

Až donedávna pak byla jedinou trvalou léčbou srpkovité anémie transplantace kostní dřeně. Ta ovšem není vhodná pro každého pacienta se srpkovitou anémií. Aby byla transplantace úspěšná, vyžaduje geneticky vhodného dárce, obvykle člena rodiny, navíc s sebou nese riziko infekce či odmítnutí transplantátu.

V prosinci loňského roku však schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dva postupy genové terapie, které dokáží léčit a v některých případech v podstatě vyléčit srpkovitou anémii i u lidí, pro které neexistuje vhodný dárce kostní dřeně.

Při těchto genových terapiích jsou pacientovi odebrány jeho vlastní kmenové buňky. Ty jsou modifikovány a poté opět transplantovány do pacientova těla. Jedna z nově schválených terapií využívá upravený virus k vložení kopií modifikované verze genu pro hemoglobin dospělých do vlastních kmenových buněk pacienta.

Druhá používá systém pro úpravu genu CRISPR k blokování genu pro protein nazvaný BCL11A, který u dospělých potlačuje produkci fetálního hemoglobinu, jenž má vyšší afinitu k molekulám kyslíku. Když CRISPR vypne gen BCL11A, obnoví se produkce fetálního hemoglobinu v krevních kmenových buňkách, což pacienty se srpkovitou anémií „uzdravuje“.

Příliš drahé pro většinu postižených

Před transplantací modifikovaných krevních kmenových buněk musí příjemce podstoupit vysokodávkovou chemoterapii, která odstraní původní buňky z kostní dřeně, aby mohly být nahrazeny upravenými, což není bez rizika.

Tato průkopnická léčba navíc stojí asi 2 miliony dolarů (přes 47 milionů korun) na osobu, čímž se dostává mimo dosah naprosté většiny pacientů se srpkovitou anémií, kteří ji potřebují. Odborníci proto hledají levnější alternativu, jak organismus přinutit, aby produkoval fetální hemoglobin, který se tvoří pouze u plodu v děloze, i v dospělosti.

Nečekaný průlom se nyní podařil vědeckému týmu vedenému Pamelou Tingovou, hematologickou výzkumnicí společnosti Novartis, a Jayem Bradnerem, odborníkem na srpkovitou anémii z biofarmaceutické společnosti Amgen.

Ti se zaměřili na hledání sloučenin, které se vážou na protein zvaný cereblon, o němž je známo, že má v těle za úkol označovat proteiny vhodné k degradaci přirozeným procesem recyklace bílkovin v buňkách, zvaným autofágie.

Klíčem je produkce fetálního hemoglobinu

Doufali, že objeví sloučeninu, která cereblonu pomáhá označit k degradaci protein BCL11A, což by následně vedlo k obnovení produkce fetálního hemoglobinu. Mezi 2814 molekulami, které se váží na cereblon, objevili jednu, zvanou dWIZ-1, která zvyšovala produkci fetálního hemoglobinu.

Ta ovšem necílila na BCL11A, ale na jiný regulační protein zvaný WIZ, o kterém nebylo známo, že by se podílel na kontrole hladin fetálního hemoglobinu.

Další rafinací sloučeniny vznikl dWIZ-2, schopný zvýšit produkci fetálního hemoglobinu v červených krvinkách z výchozí hodnoty 17 % na 45 %, což je na úrovni produkce tohoto barviva u zdravých krvinek.

Testy zatím probíhaly na myších a na třech makacích jávských, aniž by se u nich vyskytly závažnější vedlejší účinky. „Vypadá to slibně,“ říká Lewis Hsu, dětský hematolog z University of Illinois v Chicagu, který se na novém výzkumu nepodílel.

Varuje však: „Existuje řada léků na srpkovitou anémii, které fungují u myší, ale u lidí ne.“.

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 10/2024, které vyšlo 15. září 2024.