Suché akademické definice říkají: Priming je experimentální rámec, ve kterém zpracování počátečního stimulu ovlivní odpověď na stimul následující. Jak tuto obtížně stravitelnou větu pochopit?.

Představte si, že uvidíte na dovolené v Maroku varování před hady. Jdete si tak křovinatou krajinou v podhůří Atlasu, když v tom sebou trhnete – zahlédli jste hada! Vzápětí se ale zasmějete – jednalo se jen o smotaný kus provazu.

To, že jste viděli varování před hady ovlivnilo vaši reakci na další podnět – smotané lano. To je příklad primingu.

Dvě cesty

Jenže tato reakce by se mohla stát i bez předchozího setkání se značkou. Vizuální informace je zjednodušeně řečeno zpracovávána dvěma cestami. Ta rychlejší z nich se někdy dopouští záměny bezpečných podnětů za nebezpečné.

Pomalejší cesta tento omyl vzápětí opravuje. Díky tomuto dovedeme rychleji reagovat na nebezpečí, cenou ovšem jsou občasné omyly.

A teď už se z drobné odbočky vrátíme na hlavní silnici. O primingu tedy mluvíme, když zpracování prvního podnětu ovlivní naši reakci na podnět následující. Pozoruhodné na celém jevu je, že první podnět může být zpracován i podvědomě – bez uvědomění si toho, že vůbec něco vidíme, slyšíme a podobně.

Pes a doga

Jak je možné tzv. subliminální priming prokázat? Účastníkům výzkumu je promítnuto na tak krátkou chvíli, aby si toho nemohli všimnout, určité slovo. Po něm následuje jiné slovo, které je promítnuté již tak, aby jej participanti byli schopni zachytit.

Jejich úkolem je co nejrychleji rozhodnout o tom, zda je toto druhé slovo smysluplným slovem, jako například „doga“ nebo tzv. neslovem, jako například „dorgita“. Obě slova jsou buď významově spojena (například pes – kočka), nebo spolu nijak nesouvisejí (například pes – lžíce).

Ukazuje se, že, když jsou obě slova významově spojená, účastníci dovedou rychleji určit, že druhé prezentované slovo skutečně slovem je. To znamená, že muselo dojít k podvědomému zpracování prvního slova, které bylo prezentováno pod prahem vědomí.

Jiná procedura, pomocí které se priming zkoumá, má podobný charakter s tou výjimkou, že prezentované stimuly jsou vždy smysluplná slova a účastníci výzkumu je mají vyslovit nahlas. Opět se ukazuje, že když prvotní stimul významově souvisí s následujícím slovem, tak toto slovo je vysloveno rychleji, než když slova významově spojena nejsou.

To napovídá tomu, že druhé slovo muselo být zpracováno rychleji, aby jeho vyslovování mohlo začít dříve.

Hry s čísly a slovy

Třetím typem úloh, které se používají, jsou úlohy kategorizační. Máte například za úkol určit, zda je prezentované číslo vyšší nebo nižší než pět. A před promítnutím tohoto čísla se vám krátce pod prahem uvědomování promítne jiné číslo.

Pokud jsou obě čísla nižší nebo vyšší než pět, odpovídání je rychlejší a správnější, než když je jedno číslo vyšší a druhé nižší.

U kategorizačních úloh je velkou otázkou, jaký je mechanismus, díky kterému priming funguje. Může se skutečně jednat o sémantický priming, kdy dojde k nevědomému zpracování kategorie prvotně prezentovaného čísla, tedy jeho významu, a na základě toho je usnadněno zpracování následujícího čísla ze stejné kategorie.

Alternativní vysvětlení však existuje. V experimentu, který jako první používal kategorizaci čísel někdy prvotně i následně prezentované číslo bylo totožné. Bylo tedy možné, že se účastníci výzkumu naučili automaticky asociovat prvotní stimul (např. 3) se žádanou odpovědí (nižší než tři).

Protože u některých pokusů tato nevědomá „strategie“ fungovala, výsledky byly zkresleny. A skutečně – když výzkumníci tuto vlastnost experimentu odstranili, efekt primingu zmizel. Nicméně v experimentech, které při primingu používají slova, prvotní a následující stimul shodné nejsou, proto pro ně toto alternativní vysvětlení neplatí a můžeme uvažovat o tom, že skutečně podvědomě dochází ke zpracování významu slova.

To ovšem nemusí znamenat, že by s tímto slovem byly podvědomě prováděny nějaké pokročilé operace podobné těm vědomým, může se jednat jednoduše o aktivování slov, která jsou s prvotním slovem spojena v sémantické sítí – tedy v síti, jejíž spojení jsou tvořena na základě významů jejích jednotek.

Účinek primingu

U experimentů s primingem za použití slov ale lze narazit na skutečnosti, které celý obrázek činí komplexnějším. Ukazuje se například, že priming funguje pouze pokud slova použitá při primingu pocházejí z malých kategorií – jedná se například o části těla nebo měsíce v roce.

Když slovo pochází z kategorie o velkém počtu členů, efekt primingu vymizí. Výzkumníci také zjistili, že čím déle je prvotní stimul prezentován, tím má priming větší účinek. To dost možná souvisí s tím, že existují obavy, zda v některých případech nedovedou lidé vědomě detekovat prvotní stimul navzdory tomu, že měl zůstat pod hladinou jejich vědomí.

Pak by se mohlo stát, že s rostoucí délkou prezentování prvotního stimulu roste i počet případů, kdy k nechtěnému překročení prahu vědomí dojde. Pokud prvotní slovo vstoupí do vědomí a je významově spojeno se slovem následujícím, pak zpracování následujícího slova je významně snazší.

Martin Burget

Více se dočtete v čísle 11/2024