Domů     Medicína
Čeští vědci na cestě k léku na Angelmanův syndrom
Zdroj: WikiCommons by Yokoyama-Rebollar

Angelmanův syndrom je vzácné genetické onemocnění, které postihuje vývoj a funkce mozku. Kvůli typickému úsměvu a častému smíchu postižených se v Česku pro tuto poruchu vžilo pojmenování „syndrom šťastného dítěte“, v angličtině zase Happy puppet neboli Šťastná loutka.

Zatím na něj neexistuje lék, ačkoliv čeští lékaři by to, za podpory veřejnosti, mohli změnit..

Syndrom poprvé popsal v roce 1965 anglický pediatr Harry Angelman (1915–1996), který si u tří svých dětských pacientů povšiml podobných příznaků. Děti byly malé a hubené, pohybovaly se strnule a trhaně, byly vážně mentálně retardované a nadměrně se smály.

Označil je za „děti-loutky“, k čemuž ho inspirovala olejomalba Chlapec s loutkou, kterou viděl v muzeu Castelvecchio v italské Veroně, kde byl na dovolené. Dnes se tato porucha označuje vedle Angelmanova syndromu ještě jako Angel child (andělské dítě).

Příčinou jejího vzniku je poškození chromozomu číslo 15, které dítě zdědí od své matky. Dochází přitom k takzvané mikrodeleci neboli ztrátě velmi malého úseku v určitém místě daného chromozomu. Syndrom se kromě smíchu a úsměvů projevuje závažným vývojovým opožděním, mentální retardací a poruchami řeči s tím, že postižení používají minimum slov nebo nemluví vůbec.

Jejich pohyby připomínají marionety vedené loutkaři na provázcích. Častá je i mikrocefalie (malý obvod) hlavy, záchvaty a abnormální EEG. Vyskytnout se mohou i další přidružené problémy.

Podpora výzkumu vzácných onemocnění

Aktuálně je v Česku diagnostikováno 80 lidí s Angelmanovým syndromem, celosvětově jím trpí asi půl milionu lidí. Postižení mají normální délku života. Aktuálně není na tento syndrom žádný lék, léčba má jen podpůrný charakter.

S tím se ale nechtěli smířit manželé Hajgajdovi, jejichž synovi Oliverovi byl Angelmanův syndrom diagnostikován v jednom roce věku. Založili proto Asociaci genové terapie (Asgent), jejímž prostřednictvím podporují mimo jiné i vědecký výzkum Angelmanova syndromu.

Zdroj:WikiCommons by Stanislava Kyselová, AVČR

Oslovili výzkumníky z Českého centra pro fenogenomiku v Biocevu. Biocev je společným projektem šesti ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze (Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta), jehož cílem je realizace vědeckého centra excelence v oblastech biotechnologií a biomedicíny.

S podporou veřejnosti bude lék téměř na dosah

Po pěti letech usilovné práce se odborníkům na genetiku podařilo vytvořit funkční model léku, který testovali na myších. „Máme model léku. Víme, jak se chová, a víme, na co se v další fázi zaměřit. Naše práce ale dosáhla bodu, kdy potřebujeme podporu širší veřejnosti.

Úspěšné testování je klíčovým krokem k tomu, aby se lék dostal k pacientům,“ uvedl Radislav Sedláček, ředitel Českého centra pro fenogenomiku (CCP) v Biocevu a vedoucí výzkumného týmu.

Ovšem náklady na dokončení výzkumu činí odhadem 22 milionů korun. Asociace genové terapie proto spustila sbírku na platformě Donio, kde mohou lidé svým příspěvkem vývoj léku a jeho dokončení podpořit. „Když to společně dokážeme, máme šanci změnit osudy tisíců rodin,“ říká Lenka Hajgajda, ředitelka Asgentu a maminka Olivera.

Pokud by se lék podařilo vyvinout v Česku, čeští pacienti by měli k léčbě přednostní přístup.

Štítky:
Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz