Domů     Medicína
Nebezpečná lenochodí horečka dorazila do Evropy, lenochodi jsou v tom ale nevinně!
Zdroj: Pixabay

Záhadný virus, označovaný jako „lenochodí horečka“ byl kdysi omezen jen na Amazonii, nyní se však, poté co prošel genetickými změnami, díky kterým je silnější, šíří po celé Americe a první případy se objevily už i v Evropě. Máme se bát?.

Virus oropouche (čti oropuče), jak se odborně nazývá, byl až donedávna relativně neznámým, výskyt se omezoval na povodí Amazonky v Jižní Americe. Zde způsoboval horečnatá onemocnění vřešťanů, kosmanů a lenochodů, odtud tedy označení „lenochodí horečka“, ačkoliv lenochodi skutečně nejsou příčinou šíření této nemoci, ke kterému dochází od konce roku 2023. Během prvních sedmi měsíců letošního roku se tímto virem v Brazílii, Peru, Bolívii a na Kubě nakazilo více než 8 000 lidé, dvě ženy v Brazílii onemocnění podlehly, stejně jako dvě nenarozené děti.

První případy oropouche v Evropě se objevily v červnu a červenci 2024, jednalo se o několik desítek turistů ze Španělska, Itálie a Německa, kteří se jím nakazili při návštěvě Brazílie a Kuby. Ukazuje se tak, že virus je hrozbou, která dokáže překonat oceán.

Onemocnění se podobně jako jiné tropické nemoci, způsobené například virem zika nebo horečkou dengue, projevuje především vysokou horečkou a silnými bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Postižení trpí i závratěmi a přecitlivělostí na světlo a nevolností.

Příznaky se mohou vrátit i po vyléčení

Symptomy propukají tři až deset dní po nakažení a trvají tři až šest dní. Znepokojivým faktem je, že se mohou vrátit i několik dní či týdnů po zdánlivém uzdravení. Šiřitelem nemoci je pakomárec druhu Culicoides paraensis, jenž dosahuje velikosti špendlíkové hlavičky.

Hojně se vyskytuje ve velkých částech Ameriky. Virus se však může šířit také poštípáním komáry Culex quinquefasciatus a Ochlerotatus serratus.

Pakomárec, zdroj: WikiCommons by CSIRO

Přímý přenos z člověka na člověka zatím nebyl pozorován, nebezpečné je však nakažení v těhotenství, které může u plodu způsobit vývojové vady. Jakmile virus vstoupí do krevního řečiště člověka, dostane se do imunitních buněk známých jako fagocyty, což mu umožní nepozorovaně se šířit tělem až do orgánů, na které cílí.

V nich pak infikuje buňky a replikuje se. Je schopný překonat i hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek, a dostat se tak do centrálního nervového systému. Hromadí se především v mozku a játrech.

Účinná léčba zatím neexistuje

Virus byl pojmenován podle vesnice, kde byl zaznamenán první případ „lenochodí horečky“. V roce 1955 byl izolován z krve mladého lesního dělníka s horečkou v komunitě Vega de Oropouche na Trinigagu a Tobagu.

Zatímco prvními divokými zvířaty, u kterých bylo zjištěno, že přenášejí virus, byli vřešťani, v roce 1960 byl izolován také z lenochoda bledého v Brazílii. Ale hlavní divoký hostitel viru ještě nebyl identifikován.

Bylo zjištěno, že virus přenáší řada divokých zvířat, včetně řady primátů a lenochodů tříprstých.

Sporadická ohniska nemoci se od jejího objevení vyskytovala v brazilské Amazonii, ovšem na konci roku 2023 se začala šířit i do nových oblastí Jižní Ameriky. Nedávná analýza viru naznačuje, že jeho genetický kód prošel určitým přeskupením, které vedlo k jeho efektivnější replikaci v buňkách infikovaných jedinců.

To znamená, že může způsobovat závažnější onemocnění a také že jeho přenos je snadnější. Proti viru neexistuje zatím ani účinná léčba, kromě tlumení příznaků, či očkování. Hlavní ochranou je tak prevence poštípání pakomárcem.

Štítky:
Související články
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziologických znaků testovaného jedince, dnes je proto považována za zlatý standard pro identifikaci obětí hromadných neštěstí. Analýza DNA slouží, mimo jiné, ke zkoumání lidských pozůstatků, […]
Vytvořit lék proti virovým infekcím je nesnadný úkol, zejména z toho důvodu, že viry často mutují. Nyní se však odborníci zaměřili na cukry zvané glykany, které by mohly být překvapivě Achillovou patou virů. Pokud se to prokáže, otevírá se cesta k širokospektrálnímu antivirotiku… Viry stojí za řadou nákaz, které jsou pro lidstvo smrtící. Vedle SARS-CoV-2, […]
Ke zmírnění třesu, který doprovází Parkinsonovu chorobu, je využívána hluboká mozková stimulace, která však vyžaduje vysoce invazivní zákrok. Ultrazvuk zase není vhodný k dostatečně přesnému zacílení léčby. Nyní však do hry vstupuje ultrazvuková helma, jejíž použití je neinvazivní, zato přesnější než u ultrazvuku. A pomoci by mohla i s jinými neduhy… Při léčbě Parkinsona je […]
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniká kvůli nadbytku kyseliny močové v těle. Ta se ve formě krystalků ukládá v blízkosti kloubů, nejčastěji přitom postihuje palce na nohou, a způsobuje bolestivý zánět. Vědci nyní zjistili, že naši předkové disponovali genem, který kyselinu močovou uměl rozkládat, ovšem v průběhu evoluce ho ztratili. Jeho obnova pomocí metody […]
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz