Domů     Medicína
Nebezpečná lenochodí horečka dorazila do Evropy, lenochodi jsou v tom ale nevinně!
Zdroj: Pixabay

Záhadný virus, označovaný jako „lenochodí horečka“ byl kdysi omezen jen na Amazonii, nyní se však, poté co prošel genetickými změnami, díky kterým je silnější, šíří po celé Americe a první případy se objevily už i v Evropě. Máme se bát?.

Virus oropouche (čti oropuče), jak se odborně nazývá, byl až donedávna relativně neznámým, výskyt se omezoval na povodí Amazonky v Jižní Americe. Zde způsoboval horečnatá onemocnění vřešťanů, kosmanů a lenochodů, odtud tedy označení „lenochodí horečka“, ačkoliv lenochodi skutečně nejsou příčinou šíření této nemoci, ke kterému dochází od konce roku 2023. Během prvních sedmi měsíců letošního roku se tímto virem v Brazílii, Peru, Bolívii a na Kubě nakazilo více než 8 000 lidé, dvě ženy v Brazílii onemocnění podlehly, stejně jako dvě nenarozené děti.

První případy oropouche v Evropě se objevily v červnu a červenci 2024, jednalo se o několik desítek turistů ze Španělska, Itálie a Německa, kteří se jím nakazili při návštěvě Brazílie a Kuby. Ukazuje se tak, že virus je hrozbou, která dokáže překonat oceán.

Onemocnění se podobně jako jiné tropické nemoci, způsobené například virem zika nebo horečkou dengue, projevuje především vysokou horečkou a silnými bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Postižení trpí i závratěmi a přecitlivělostí na světlo a nevolností.

Příznaky se mohou vrátit i po vyléčení

Symptomy propukají tři až deset dní po nakažení a trvají tři až šest dní. Znepokojivým faktem je, že se mohou vrátit i několik dní či týdnů po zdánlivém uzdravení. Šiřitelem nemoci je pakomárec druhu Culicoides paraensis, jenž dosahuje velikosti špendlíkové hlavičky.

Hojně se vyskytuje ve velkých částech Ameriky. Virus se však může šířit také poštípáním komáry Culex quinquefasciatus a Ochlerotatus serratus.

Pakomárec, zdroj: WikiCommons by CSIRO

Přímý přenos z člověka na člověka zatím nebyl pozorován, nebezpečné je však nakažení v těhotenství, které může u plodu způsobit vývojové vady. Jakmile virus vstoupí do krevního řečiště člověka, dostane se do imunitních buněk známých jako fagocyty, což mu umožní nepozorovaně se šířit tělem až do orgánů, na které cílí.

V nich pak infikuje buňky a replikuje se. Je schopný překonat i hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek, a dostat se tak do centrálního nervového systému. Hromadí se především v mozku a játrech.

Účinná léčba zatím neexistuje

Virus byl pojmenován podle vesnice, kde byl zaznamenán první případ „lenochodí horečky“. V roce 1955 byl izolován z krve mladého lesního dělníka s horečkou v komunitě Vega de Oropouche na Trinigagu a Tobagu.

Zatímco prvními divokými zvířaty, u kterých bylo zjištěno, že přenášejí virus, byli vřešťani, v roce 1960 byl izolován také z lenochoda bledého v Brazílii. Ale hlavní divoký hostitel viru ještě nebyl identifikován.

Bylo zjištěno, že virus přenáší řada divokých zvířat, včetně řady primátů a lenochodů tříprstých.

Sporadická ohniska nemoci se od jejího objevení vyskytovala v brazilské Amazonii, ovšem na konci roku 2023 se začala šířit i do nových oblastí Jižní Ameriky. Nedávná analýza viru naznačuje, že jeho genetický kód prošel určitým přeskupením, které vedlo k jeho efektivnější replikaci v buňkách infikovaných jedinců.

To znamená, že může způsobovat závažnější onemocnění a také že jeho přenos je snadnější. Proti viru neexistuje zatím ani účinná léčba, kromě tlumení příznaků, či očkování. Hlavní ochranou je tak prevence poštípání pakomárcem.

Štítky:
Související články
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
Kolem 40. roku života si lidé začínají knihy, noviny a mobily držet na délku natažené paže, aby byli schopni přečíst text. Důvodem je „stařecká vetchozrakost“ neboli presbyopie. Pro zatvrzelé odpůrce brýlí na čtení máme dobrou zprávu, byly schváleny kapky do očí, které příznaky této oční vady mírní. Důvodem rozvoje presbyopie je degenerace materiálu oční čočky. […]
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz