Domů     Příroda
Chaos v genomu umožnil kdysi žížalám přechod z moře na souš
Zdroj: Pixabay

Žížaly patří mezi kroužkovce, konkrétně náleží do podkmene opaskovců. Chaotické přeuspořádání chromozomů pomohlo kdysi těmto tvorům přesídlit z mořského prostředí do sladkovodního, a některým dokonce i na souš..

Mezi opaskovce se řadí maloštětinatci a pijavice. Známým zástupcem maloštětinatců je žížala obecná, která žije na souši, patří sem však i tak zvaní krvaví červi (Glycera), kteří se vyskytují převážně ve sladkovodním prostředí.

Ačkoliv vzhledově jsou si žížaly a vodní červi neuvěřitelně podobní, takže v obchodě s rybářským náčiním jen těžko odhadnete, zda tam prodávaní červi pocházejí z půdy či bahnitého jezerního či mořského dna, jejich genomy se liší.

Je to proto, že skupina červů, kteří před stovkami milionů let opustili oceány a dnes se řadí mezi opaskovce, zcela reorganizovala své geny, díky čemuž mnohé z nich nalezly nové místo na chromozomech.

„Opaskovci mají ze všech dosud studovaných zvířat nejpromíchanější genomy,“ říká Yi-Jyun Luo, evoluční biolog z Biodiversity Research Center, Academia Sinica, který se podílel na jedné ze tří studií kroužkovců, jež k tomuto závěru letos nezávisle na sobě dospěly.

Je genomická stabilita důležitá?

Záhadou zůstává, proč zástupci opaskovců tak masivní genetické přeskupení podstoupili, nicméně existují náznaky, že jim to pomohlo opustit mořské prostředí. „Mezi všemi těmito změnami a přechodem na nová stanoviště existuje jasná korelace,“ uvádí Rosa Fernándezová, evoluční bioložka z Institutu pro evoluční biologii CSIC-UPS, která vedla další studii týkající se kroužkovců.

„Vědci dlouho věřili v důležitost chromozomální stability pro reprodukci,“ vysvětluje Darrin Schultz, biolog z Vídeňské univerzity, který se taktéž podílel na jedné ze studií.

A pokračuje: „Když se poloviční genomy ze spermie a vajíčka spojí, tyto kusy DNA se obecně musí shodovat, aby embryo bylo životaschopné.“ Joana Meierová, evoluční bioložka z Wellcome Sanger Institute, která na žádné ze studií nespolupracovala, k tomu říká:

„Je to velmi překvapivé, že se něco takového událo, člověk by si myslel, že proti tomu půjde silný přirozený výběr.“ „Časné analýzy sekvencí zvířecího genomu navíc tuto představu podpořily,“ říká Thomas Lewin, který spolupracoval s Yi-Jyuan Luem.

Glycera, zdroj: WikiCommons by Hans Hillewaert

Rozsáhlé úpravy genomu

Zachování genového řádu, společné lokace genů na chromozomech, je pozorovatelné i u vzdáleně příbuzných zvířat, tomuto fenoménu se říká makrosyntenie. „Pokud se podíváte na genom čehokoli od houby přes korál až po strunatce, mnoho z nich má tuto strukturu konzervovanou téměř dokonale,“ vysvětluje Lewin.

To ovšem neplatí pro opaskovce, u nich došlo k tak extenzivním úpravám genomů, že makrosyntenie není u genomu žížaly a pijavice prakticky rozpoznatelná.

„Všechno se rozbilo a pak se zcela náhodně přeskupilo,“ říká Fernándezová. „Přinutila jsem svůj tým analýzu genomů různých opaskovců opakovat tisíckrát, výsledky byly stejné,“ dodává. Domnívá se, že genomy těchto raných mořských červů mohly být zvláště otevřené reorganizaci, na základě toho, jak to nyní mají jejich potomci, krvaví červi a nereidky.

Jejich chromozomy jsou totiž neuvěřitelně poddajné. Vědci zjistili, že geny rozptýlené mezi různé chromozomy se shlukují fyzicky blízko u sebe díky tomu, že se tyto chromozomy různě prohýbají a překrývají.

Osídlení nových prostředí

Makrosyntenie tak pro ně neplatí v rámci jednoho chromozomu, ale v širším pohledu přes větší skupinu chromozomů je dosažena díky tomu, že se mohou geny volněji pohybovat a přitom být stále pospolu. U jejich předchůdců zřejmě nastala tak zvaná „genomická katastrofa“, kdy došlo nejen k reorganizaci genů v jejich spletité DNA, ale mnohdy k jejímu úplnému roztrhání, a to včetně genů podílejících se na stabilitě genomu a buněčném dělení.

Opaskovcům nejen, že se podařilo tuto genomickou katastrofu přežít, ale dokonce následně dobyli i nová prostředí. Je možné, že to byly právě kousky vzdálených genů slepené dohromady, které jim pomohly zvládnout stresové faktory, jako jsou změny úrovně kyslíku, slanosti či ultrafialového světla ve sladké vodě či půdě oproti moři.

Vědci však nejsou zatím schopni určit, co bylo příčinou a co následkem. Tito červi však mohou být skvělými modely pro odhalování mechanismů genomové nestability a její tolerance. „Zachování genomické architektury zřejmě není tak zásadní, jak se dříve předpokládalo.

Ve skutečnosti může být tato stabilita u živočichů spíše výjimkou než pravidlem,“ domnívá se Luo.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz