Domů     Příroda
Žihadlo: Bolestivá a mocná zbraň
Jan Zelenka 29.8.2024

Věděl, jak bolí žihadlo včely, vosy i sršně. Entomolog Justin Schmidt měl rád poctivou vědeckou práci, znal velikost žihadel a intenzitu jedu. Za 40 let praxe se nechal dobrovolně bodnout stovkami druhů hmyzu.

Medicína zná v současnosti 10stupňovou škálu bolesti, kde odřenina má stupeň 2 a porodní bolesti stupeň 8. Ale existuje ještě jedna stupnice. Méně známá, subjektivní, vzešlá ze 40letého pozorování excentrického amerického entomologa Justina O. Schmidta (1947–2023), který všechno otestoval na vlastní kůži.

Za desítky let práce s hmyzem ho kously, štíply a bodly stovky druhů hmyzu. Co říkal na žihadla, kterých je aktuálně všude hodně…?

Za bodnutí zaplatí životem

Rod: včela medonosná (Apis mellifera)

Zajímavost: Nikdy nevytahujte včelí žihadlo z kůže dvěma prsty. Stříknete si do sebe ještě víc jedu. Stačí ho vyškrábnout.

Intenzita bolesti: 0–2

Jsou pracantky, které denně opylují miliony květů, ale taky (p)opíchají tisíce lidí. Jediná včela vyletí z úlu v průměru asi 10krát za den. A za svůj několikaměsíční život opyluje tisíce rostlin. Přinese domů tolik materiálu (pyl, nektar, medovice), ze kterého se vyrobí lžička medu… Včely jsou pro člověka rozhodně nejužitečnější tvorové, kteří disponují žihadly. A pro svůj druh jsou i nejobětavější.

Bolest

Ta obětavost se dá měřit na milimetry. Žihadla včelích dělnic jsou opatřena protisměrnými ostny, proto po bodnutí zůstávají uvízlá v těle pobodaného a samotná včela po odtržení žihadla nepřežije. Ostnaté žihadlo se vytrhne jen při pobodání savců.

Při vzájemných bojích mohou bodat opakovaně. Zatímco včela po bodnutí savce po chvíli umírá, žihadlo se zavrtává hlouběji do tkáně a jed z jedového váčku se pomalu přečerpává do rány. Čím déle žihadlo zůstává v ráně, tím jsou bolestivější následky.

Jed včel je poměrně agresivní a 5–50krát silnější než u sršňů. „Podle koeficientu LD50 (tedy množství jedu, po kterém 50 procent živočichů, kterým je aplikován jed, uhyne) dosahuje včelí jed hodnoty 2,8 mg/kg,“ vysvětlpval Schmidt.

Přesto zdravý člověk snese bez větší újmy i 100–200 včelích bodnutí. Dítě tak 50.

Co na to Schmidt: Bolest žihadla včely je jako zápalka, která popálila kůži.

Letní teroristky

Rod: vosa obecná (Vespula vulgaris)

Zajímavost: Vosy jsou sociální i samotářské, v létě jsou nejvíc agresivní.

Intenzita bolesti: 2

foto: Wikipedia

V našich geografických podmínkách žije sedm druhů vos, které se liší nejen zbarvením a velikostí, ale i způsobem života. Oproti včele medonosné není sice vosa příliš populární, ale i ona dovede být užitečná.

Loví totiž mouchy a další druhy dvoukřídlého hmyzu, jehož četnost v přírodě významně snižuje. Svou kořist vosa usmrtí kusadly nebo právě žihadlem, pak ji naporcuje na kousky – ukousne křídla, nohy a hlavu – a nakonec odnese do hnízda.

Bolest:

Vosa si, na rozdíl od včely, může létat a bodat, jak chce. Ale ani ona neútočí bezdůvodně. K bodnutí se uchýlí pouze tehdy, pokud je v ohrožení nebo pokud se tak sama cítí. Jako první se objeví v létě poblíž sladkých nápojů a přezrálého ovoce, takže se s jejím bodnutím může člověk setkat nejčastěji.

Bolestivý jed mají jen samičky (dělnice žijí 6–8 měsíců) a obsahuje tyto kyseliny: biogenní aminy, aminokyseliny, polipeptydy, enzymy.

Co na to Schmidt? Jako kdyby vám někdo o jazyk uhasil doutník.

Včelí medvídci

Rod: čmelák (Bombus)

Zajímavost: V přírodě a mimo hnízdo čmeláci nikoho nenapadají.

Intenzita bolesti: 2

foto: Wikipedia

Čmeláci nejenže opylují, ale jsou uměle chováni podobně jako jejich včelí příbuzní. Ne však proto, aby potravu vyráběli, nýbrž aby se jí sami stali. V několika kulturách slouží jako chutná krmě. V Indii se například jedí obalení v kořeněném těstíčku, na Borneu se připravují s rýží. V Jižní Americe se jedí živí, nebo se z nich dokonce vyrábí víno.

Bolest:

Žihadlem disponují matky a dělnice všech na našem území žijících čmeláků. Čmeláci však používají žihadla jen k obraně svého hnízda. Mimo něj aktivně nenapadají. Pokud se ale někdo rozhodne vniknout do jejich obydlí, neváhají se bránit.

Typické je obranné postavení čmeláčí matky při otevření úlu. Bez hnutí leží na zádech s roztaženýma nožičkama, s otevřenými kusadly a špičkou zadečku směrem vzhůru. Tato poloha znamená pro vetřelce jisté bodnutí.

A ne jedno – i čmelák může bodat opakovaně. Jeho bodnutí je navíc velmi bolestivé, údajně mnohem horší než žihadlo od včely a intenzivnější.

Co na to Schmidt? Je to pronikavá bolest, která intenzivně trvá pět minut.

Největší neznamená nejjedovatější

Rod: sršeň obecná (Vespa crabro)

Zajímavost: Jedno průměrné sršní hnízdo spotřebuje na vrcholu sezony asi kilogram hmyzu denně.

Intenzita bolesti: 2

foto: Wikipedia

Sršeň je taková přerostlá vosa s noblesou – protože v drtivé většině případů neútočí. Ve skutečnosti patří mezi nejmírumilovnější zástupce vos a žihadlo použije, jen když ohrozíte její hnízdo. A třebaže představují určitou hrozbu pro včely, protože 30 sršní dokáže zdecimovat včelí úl o 7000 jedincích, i sršeň je užitečná.

Požírá značné množství hmyzu, jehož výskyt v širším okolí hnízda znatelně potlačuje. Loví nejčastěji mouchy, brouky a podobný hmyz. Likviduje nejčastěji jiné, menší vosy.

Bolest:

Protože se sršeň mnohem větší, má i mnohem větší průměr i délku žihadla. Navíc nemá protisměrné ostny jako včela, a může proto zraňovat opakovaně. Sršeň je často považována za nejhorší ze základní čtveřice hmyzu se žihadly.

Pravdou je, že žihadlo od sršně je nejbolestivější. Není ale pravdou, že 3 žihadla zabijí člověka. Naopak… Sršní jed je 50krát méně jedovatý než ten včelí. Při pokusech přežila myš o hmotnosti 25 g 3–6 sršních bodnutí.

„LD50 (množství jedu, po kterém 50 procent živočichů, kterým je aplikován jed, uhyne) se u sršního jedu pohybuje v rozmezí od 10 do 90 mg/kg,“ říkají studie. Toxicita sršního jedu sice je podstatně nižší než u včely medonosné (2,8 mg/kg), zato bodnutí bolí jako 50 čertů.

Protože jed obsahuje vyšší dávku acetylcholinu – organického neurotransmiteru. Tato látka je obsažená v každém nervovém spoji člověka. Má na starosti přenos nervového vzruchu mezi koncovým nervem a svalovým vláknem.

Co na to Schmidt? Pocit se podobá přibouchnutí ruky do dveří.

Foto: Wikipedia
Související články
Asi nejslavnějším psem, který se ztratil a zase našel cestu domů, je kolie Lassie, hrdinka několika filmů. Ovšem i spousta psích páníčků může vylíčit, jak se jejich psí mazlíček ztratil a zase se s nimi šťastně shledal poté, co urazil někdy až těžko uvěřitelnou vzdálenost. Podle odborníků pomáhá psům s hledáním cesty domů hned několik […]
Mycí houba na okraji vany a animovaná postavička Sponge Bob: Asi to si nejspíš představíte při otázce, jak se dají využít mořské houby. Jenže to byste je velice podcenili. Jsou totiž obrovskou a zatím jen z nepatrné části prozkoumanou inspirací pro vývoj nových léků. Nejde o žádnou novinku, už někdy v polovině minulého století se začalo […]
Objevy Příroda 13.2.2025
Zvířata si samozřejmě pamatují informace důležité pro přežití, především kde najít potravu. Některé druhy si však v dlouhodobé paměti uchovávají i své zvířecí a lidské známé, a to klidně desítky let po odloučení. Skupina slonů se blíží k muži stojícímu v mělké vodě. Obklopí ho a opatrně se ho dotýkají svými choboty. Na dojemném virálním videu z roku 2021 […]
Objevy Příroda 10.2.2025
Vlastně je to pochopitelné: Tmavé barvy pohlcují příliš mnoho tepla ze slunečního záření, což v případě srsti nebo peří může rychle vést k přehřátí těla. Na změnu klimatu tak někteří živočichové reagují tím, že raději nechají své syté barvy vyblednout. Jenže pak je možné, že nebudou mít potomstvo. Zvířata mají jen omezené možnosti, jak se vyrovnávat se […]
Příroda 8.2.2025
Letos bude mít premiéru druhá řada seriálu Last of Us, ve kterém parazitická houba mění lidi v zombie. To, co je pro lidi televizní zábavou, je však pro některé nebohé pavouky krutou realitou. V severním Irsku biologové objevili houbu, která parazituje na pavoucích, přičemž ovládá jejich chování. Podle vědců, kteří svou práci publikovali v odborném […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz