Kolem jedné z nejznámějších megalitických staveb je opět rušno. Nedávno se totiž odborníkům podařilo zjistit, že pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu byl na jih Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska..
Po více než sto let se přitom vědci domnívali, že centrální pískovcový balvan Stonehenge – dlouho nazývaný „oltářní kámen“ – pochází z mnohem bližších končin, z Walesu. V loňském roce však jedna ze studií ukázala, že geologii tamních pískovcových útvarů neodpovídá.
Cesta do minulosti
Pro svůj aktuální výzkum nemohli experti na místě odebrat vzorky horniny. Namísto toho tedy analyzovali minerály v částech horniny, které byly nasbírány při dřívějších vykopávkách. Některé z nich lze dokonce datovat do 40. let 19. století.
Pochází z…
Shodu nakonec našli v pískovcových útvarech v severovýchodním Skotsku, což je oblast, která zahrnuje i Orknejské ostrovy. „Tento geologický otisk se neopakuje v žádné jiné oblasti sedimentů ve Velké Británii,“ prohlásil spoluautor studie Nick Pearce, geolog z Aberystwythské univerzity.
Po vodě či po souši?
Náročná logistika přesunu balvanu na tak velkou vzdálenost podle expertů svědčí o vysoké úrovni koordinace a kulturního propojení mezi oblastmi starověké Británie.
Ačkoli je přesný způsob transportu zatím neznámý, vědci se momentálně nejvíce přiklání k možnosti přepravy po vodě. Ta by totiž byla nejen nejjednodušší, ale především nejrychlejší – v porovnání s náročným tažením po zemi. I přesto tuto variantu odborníci prozatím zcela nevyloučili.
