Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost.

Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie dr. Ing. Jiří Kotek.

I to se ale mění. 9 z 10 Čechů se snaží žít udržitelně a klesá počet těch, kteří vnímají plast jako nejškodlivější materiál. Plyne to z aktuálního průzkumu společnosti Perfect Crowd, který mapuje postoj společnosti k plastům.

Češi se už naučili vnímat zálohování PET lahví jako společensky prospěšné a mají chuť se o plastech a jejich efektivní recyklaci dozvědět více, přičemž o něco vyšší zájem je u mladší věkové kategorie 15–24 let.

9 z 10 Čechů se snaží žít udržitelně

Lidé z 38 % přisuzují odpovědnost za znečištění prostředí častěji firmám a jejich rozhodnutím o produktech uváděných na trh než samotným spotřebitelům, kteří produkty kupují (18 %). Větší část (42 %) se však shoduje, že odpovědnost nesou obě skupiny stejně.

V případě regulace plastů je situace podobná, a i zde jsou v očích lidí důležitějšími aktéry firmy a stát, který může trh a společnost regulovat skrze zákony. Ve společnosti převládá názor, že veřejný sektor by měl finančně podporovat firmy a jedince, kteří vyvíjejí produkty a služby šetrnější k životnímu prostředí (64 %).

Ačkoliv lidé častěji přisuzují odpovědnost firmám nebo státu než sami sobě, 9 z 10 alespoň občas dělá něco pro to, aby snížili dopad odpadu z plastů na životní prostředí.

Nejčastěji se jedná o třídění plastového odpadu a recyklaci (74 %). Téměř polovina respondentů dále využívá papírové tašky nebo sáčky namísto plastových (49 %), nosí znovupoužitelnou láhev a minimalizují používání jednorázových plastových výrobků (shodně 46 %).

Naopak mezi nejméně časté aktivity patří finanční příspěvky ekologické organizaci nebo aktivní angažovanost v nějakém pro-environmentálním spolku (shodně 4 %).

Jaký máme respekt k planetě?

82 % dotazovaných souhlasí s tím, že by rodiče měli vést své děti k třídění odpadu. 66 % souhlasí s tím, že třídění a recyklace jsou kolektivním problémem, a absence těchto činností na individuální úrovni ukazuje snížený respekt k planetě.

67 % by uvítalo více informací o zpracování odpadu a jeho využití po recyklaci.

Většina lidí (72 %) souhlasí s tím, že se v dnešní době vyrábí až moc výrobků z plastů, přičemž 65 % si myslí, že se vždy dá použít ekologičtější alternativa. A to stále i přes to, že veřejně dostupné výsledky LCA analýz hodnotící dopad produktů na životní prostředí během celého životního cyklu, potvrzují nižší ekologickou zátěž způsobenou plastovými obaly oproti skleněným alternativám.

6 z 10 pak souhlasí s tím, že plast sám o sobě není problém, ale potíž je především v tom, jak s ním lidé a společnost nakládají.

Mýty způsobené nedostatkem informací

I tak stále přetrvávají mýty, polopravdy a lži. Všechna negativní tvrzení o plastech jsou většinovou částí populace považována za pravdivá. Například 9 z 10 lidí věří tomu, že většina obalového odpadu je z plastů, přestože jeho podíl tvoří 19 %, ve srovnání s papírem a kartonem, které se na celkovém odpadu podílí 40 %.

Řada respondentů si také mylně myslí, že oceány jsou zamořeny obaly pocházejícími z Evropy. I když dle dostupných a ověřených zdrojů je již známo, že plast, který se likviduje v zemích s fungujícím systémem nakládání s odpady, se do oceánu nedostane a 80 % odpadu ve světových oceánech pochází z pevniny, především z rozvojových zemí.

Pro 8 z 10 lidí jsou plasty i nadále tím nejškodlivějším materiálem z klasických tříditelných odpadů. Oproti stejnému průzkumu v roce 2021 přesto došlo k 7% snížení počtu lidí, kteří tento názor sdílí.

Za druhý nejškodlivější materiál je považován kov, kdy jde o jediný materiál, který vnímají škodlivěji ženy než muži. Za nejekologičtější materiál ze všech jmenovaných je ve společnosti považován papír.

(Ne)environmentální vzdělávání

Data z uvedeného průzkumu překvapivě poukazují na skutečnost, že mladší i starší generace se v pohledu na plasty obecně moc neliší. Což ukazuje na nedostatečný vliv environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO).

3 z 10 respondentů nikdy ve škole nepřišli do styku se vzdělávacím projektem nebo akcí, která by měla zvýšit povědomí o recyklaci a třídění odpadu. Nejmladší generace je v tomto ohledu vzdělávána institucemi výrazně více než v minulosti, přesto mladí lidé ve věku 15–24 let vnímají výrazně častěji odpad z plastů jako reálnou hrozbu pro životní prostředí.

Pozitivním zjištěním je, že tři čtvrtiny všech dotázaných by se chtěly dozvědět více o výrobě, zpracování, dopadech či recyklaci plastů. Konkrétně by je nejčastěji zajímaly informace zejména o recyklaci plastů, vlivu plastů na zdraví člověka a likvidaci plastového odpadu.

To podporuje ideu větší edukace společnosti ať už články v médiích či videi. K tomuto účelu vznikla také metodická příručka Ekoabeceda, kterou pro učitele a pedagogy na základních a středních školách připravil školní recyklační program Recyklohraní a vzdělávací iniciativa Replastuj.

Ucelené informace a inspiraci zde ale najde každý, kdo chce o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí získat kompletní informace. Výrazněji patrné generační rozdíly jsou naopak v případě znalosti pojmu „greenwashing“, kdy 52 % dotazovaných ve věku 25 a 55 let neví, co tento pojem přesně znamená.

Zálohování…

56 % respondentů v průzkumu uvedlo, že je zákaz prodeje jednorázových plastů nijak neomezil. 6 z 10 respondentů navíc deklaruje, že je dobře informováno o zákonu o zákazu prodeje vybraných jednorázových plastů.

84 % lidí má nějaké povědomí o chystaném zálohovém systému, třebaže pouze 38 % o něm ví dobře. Postoj k jeho zavedení se tedy z celkového průzkumu jeví pozitivně. Navíc 76 % lidí zavedení podporuje a stejný počet jej považuje za prospěšný. 73 % pak souhlasí s tím, že by takový zálohový systém byl ekologický.

Jako hlavní pozitivum zavedení zálohového systému na PET lahve označují Češi to, že na ulicích a v přírodě ubude odpadků (66 %) a že více lidí bude díky tomu třídit plastový odpad (62 %). Pouze 6 % respondentů se domnívá, že zavedení zálohového systému na PET lahve nemá žádná pozitiva.

Mattoni, Lidl, Ikea – značky, jež udržitelnost zajímá

Součástí průzkumu bylo i zjištění, jak lidé vnímají komunikaci firem o udržitelnosti jejich produktů, výroby a dalších aktivit. Drtivá většina dotazovaných si jen tak z hlavy nevybavuje žádnou značku, která by komunikovala ekologický či udržitelný přístup ke svému podnikání.

Pokud už nějakou značku zmínili, nejčastěji uvádí Mattoni. Mezi další pak patří Lidl, Ikea či DM drogerie a Kaufland. Pro většinu (73 %) respondentů je důležité, aby společnosti byly ve své komunikaci ohledně udržitelnosti k zákazníkům a veřejnosti transparentní.