Komáři tygrovaní, původem z jihovýchodní Asie, jsou přenašeči nebezpečných nemoci, jako je horečka dengue, žlutá zimnice či virus zika. Klimatické změny, zejména rostoucí teploty vzduchu, vytváří příhodné podmínky pro jejich šíření do Evropy..

S komárem tygrovaným (Aedes albopictus) je tak, podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), možné se již setkat v Rakousku, Bulharsku, Chorvatsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, na Maltě, v Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku a Španělsku.

Jeho výskyt byl zaznamenán rovněž v Belgii, Nizozemsku či na Kypru, a dokonce i u nás a na východním Slovensku. „Změna klimatu vytváří příznivější podmínky pro invazivní komáry, kteří se šíří do dříve nezasažených oblastí a infikují více lidí nemocemi, jako je dengue,“ varuje ředitelka ECDC Andrea Ammonová.

Počty nakažených touto nebezpečnou infekcí tak neustále rostou. Zatímco za celé období mezi roky 2010 až 2021 bylo v rámci Evropské unie hlášeno jen 73 místně získaných případů horečky dengue, v roce 2022 už bylo hlášeno 71 lokálně nakažených a o rok později bylo takových výskytů dokonce 130. K symptomům nemoci, které se zpravidla objeví čtvrtý až desátý den po nákaze a přetrvávají dva až sedm dní, patří horečka, bolesti hlavy, bolest za očima, kožní vyrážka podobná spalničkám, nevolnost, zvracení a otoky žláz.

Jak se projevuje horečka dengue?

Nemoc provází tak silné bolesti svalů a kloubů, že postiženým připadá, jako by jim někdo lámal všechny kosti v těle. Proto se nemoci přezdívá „horečka lámající kosti“. Zatímco až 80 % lidí vykazuje jen mírné nebo žádné symptomy nemoci, u 5 % se může vyvinout život ohrožující forma nemoci.

Jedná se o hemoragickou horečku dengue, která způsobuje krvácení a snížení hladiny krevních destiček, případně o šokový syndrom dengue, jenž je příčinou nebezpečně nízkého krevního tlaku.

Od začátku tohoto roku bylo hlášeno na celém světě již 7,5 milionů případů horečky dengue, nejvíce v Brazílii, přičemž více než 3000 lidí na ni zemřelo. Na jihu Španělska byl první případ nákazy tímto virem hlášen již začátkem letošního března, což je důkazem toho, jak měnící se klima Evropy vytváří vhodné podmínky pro tyto komáry ještě před oficiálním počátkem jara.

Roste i počet obyvatel EU, kteří si horečku dengue přivezou jako „suvenýr z cest“.

Nepříjemný suvenýr z cest

V roce 2023 se při zahraničních cestách nakazilo horečkou dengue více než 4 900 Evropanů, což je nejvíce od roku 2008, kdy se tento ukazatel začal sledovat. V roce 2022 to bylo „jen“ 1572 importovaných případů horečky dengue.

U nás bylo v roce 2022 hlášeno 22 případů dengue, v roce 2023 se pak s nákazou z ciziny do České republiky vrátilo 79 občanů. Letos vzbuzují obavy olympijské hry v Paříži, u kterých se dá očekávat, že na ně dorazí značné množství lidí z rizikových oblastí.

Ve Francii se proto snaží zavádět programy na snížení tohoto rizika. Proti horečce dengue je možné se od května loňského roku i očkovat, a to dvěma dávkami v odstupu tří měsíců.

Další nebezpečí pak představuje komár tropický (Aedes aegypti), přenášející žlutou zimnici, stejně jako horečku dengue či virus zika. Tento komár se usadil na Kypru a potenciál jeho šíření do dalších částí Evropy je více než znepokojivý.

Již dříve se na území jižní Evropy vyskytoval, ale v polovině 20. století vymizel. Nedávno však osídlil ostrov Madeira a části jižního Ruska a Gruzie. Po překonání nákazy horečkou dengue je člověk proti danému sérotypu dengue imunní, ovšem existují čtyři a platí, že po prodělání nemoci mívá nákaza jinou její variantou závažnější průběh.