Nejstarší galaxie byly pro lidstvo dlouho prakticky neviditelné, vyzařují totiž světlo v infračervených vlnových délkách. Webbův teleskop, vyslaný do vesmíru v roce 2021, je ale schopen toto záření zachytit.

Díky tomu umožnil vědcům spatřit galaxie, které vznikly jen 300 milionů let po Velkém třesku..

Teleskop Jamese Webba, pojmenovaný po Jamesi Edwinu Webbovi (1906–1992), který byl mezi roky 1961 až 1968 druhým ředitelem NASA, je určen především k pozorování objektů v infračervených vlnových délkách.

To mu umožňuje zobrazovat objekty s až 100krát slabší světelností než nejslabší objekty detekovatelné slavným Hubbleovým dalekohledem. Do vesmíru byl vynesen dne 25. prosince 2021 nosnou raketou Ariane 5 z Kourou ve Francouzské Guyaně.

Přínosy Webbova dalekohledu

Jeho primární zrcadlo se skládá z 18 šestiúhelníkových zrcadlových segmentů vyrobených z pozlaceného beryllia, které dohromady vytvářejí zrcadlo o průměru 6,5 metru. Díky tomu má světelnou sběrnou plochu přibližně 5,6krát větší než Hubbleovo 2,4metrové zrcadlo.

Má za úkol pozorovat vesmírné objekty v nižším frekvenčním rozsahu, od dlouhovlnného viditelného světla (červené) po střední infračervené spektrum (0,6–28,3 μm). Díky tomu vidí objekty, které jsou pro Hubbla příliš staré, slabé a vzdálené.

Na konci května oznámil mezinárodní tým vědců, že se s pomocí dalekohledu Jamese Webba podařilo objevit dvě nejstarší a nejvzdálenější galaxie, pojmenované JADES-GS-z14-0 a JADES-GS-z14-1, jaké kdy viděli.

Kvůli rozpínání vesmíru se od nás ostatní galaxie vzdalují a to tím rychleji, čím jsou vzdálenější. Dopplerův jev způsobuje, že se světlo ze zdrojů, které se od pozorovatele vzdalují, posouvá do delších vlnových délek, tedy do červené části světelného spektra.

Díky tomuto takzvanému kosmologickému rudému posuvu se pak nejvzdálenější a tedy i nejstarší galaxie dají pozorovat jen v infračervenému spektru, a proto je může spatřit jen Webbův teleskop.

Vyvrácené vědecké teorie

Ten je vidí tak, jak vypadaly před 13,5 miliardami let, protože světlu trvá cesta při rychlosti 299 792 458 metrů za sekundu právě tak dlouho. Galaxie JADES-GS-z14-0 je větší a jasnější. Astronom Daniel Eisenstein z Harvard University k tomu říká:

„Velikost této galaxie jasně dokazuje, že většinu světla tam vytváří velké množství mladých hvězd. Více než materiál, který dopadá na supermasivní černou díru v centru galaxie.“.

Existence překvapivě živých raných galaxií, kterých přibývalo s tím, jak Webbův teleskop pozoroval hlubiny vesmíru, byla v rozporu s očekáváními vědců. Podle jejich teorie by mladý vesmír takové objekty vůbec neměl obsahovat.

„Tento úžasný objekt ukazuje, že tvorba galaxií v raném vesmíru je velmi rychlá a intenzivní,“ uvádí astrofyzik Ben Johnson, „a Webbův teleskop nám umožní najít více takových galaxií, možná i z doby, kdy byl vesmír ještě mladší. Je to úžasná příležitost studovat, jak galaxie vznikají.“.