Domů     Vesmír
Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil nejstarší známou galaxii ve vesmíru
Zdroj: NASA

Nejstarší galaxie byly pro lidstvo dlouho prakticky neviditelné, vyzařují totiž světlo v infračervených vlnových délkách. Webbův teleskop, vyslaný do vesmíru v roce 2021, je ale schopen toto záření zachytit.

Díky tomu umožnil vědcům spatřit galaxie, které vznikly jen 300 milionů let po Velkém třesku..

Teleskop Jamese Webba, pojmenovaný po Jamesi Edwinu Webbovi (1906–1992), který byl mezi roky 1961 až 1968 druhým ředitelem NASA, je určen především k pozorování objektů v infračervených vlnových délkách.

To mu umožňuje zobrazovat objekty s až 100krát slabší světelností než nejslabší objekty detekovatelné slavným Hubbleovým dalekohledem. Do vesmíru byl vynesen dne 25. prosince 2021 nosnou raketou Ariane 5 z Kourou ve Francouzské Guyaně.

Přínosy Webbova dalekohledu

Jeho primární zrcadlo se skládá z 18 šestiúhelníkových zrcadlových segmentů vyrobených z pozlaceného beryllia, které dohromady vytvářejí zrcadlo o průměru 6,5 metru. Díky tomu má světelnou sběrnou plochu přibližně 5,6krát větší než Hubbleovo 2,4metrové zrcadlo.

Má za úkol pozorovat vesmírné objekty v nižším frekvenčním rozsahu, od dlouhovlnného viditelného světla (červené) po střední infračervené spektrum (0,6–28,3 μm). Díky tomu vidí objekty, které jsou pro Hubbla příliš staré, slabé a vzdálené.

Zdroj: NASA

Na konci května oznámil mezinárodní tým vědců, že se s pomocí dalekohledu Jamese Webba podařilo objevit dvě nejstarší a nejvzdálenější galaxie, pojmenované JADES-GS-z14-0 a JADES-GS-z14-1, jaké kdy viděli.

Kvůli rozpínání vesmíru se od nás ostatní galaxie vzdalují a to tím rychleji, čím jsou vzdálenější. Dopplerův jev způsobuje, že se světlo ze zdrojů, které se od pozorovatele vzdalují, posouvá do delších vlnových délek, tedy do červené části světelného spektra.

Díky tomuto takzvanému kosmologickému rudému posuvu se pak nejvzdálenější a tedy i nejstarší galaxie dají pozorovat jen v infračervenému spektru, a proto je může spatřit jen Webbův teleskop.

Vyvrácené vědecké teorie

Ten je vidí tak, jak vypadaly před 13,5 miliardami let, protože světlu trvá cesta při rychlosti 299 792 458 metrů za sekundu právě tak dlouho. Galaxie JADES-GS-z14-0 je větší a jasnější. Astronom Daniel Eisenstein z Harvard University k tomu říká:

„Velikost této galaxie jasně dokazuje, že většinu světla tam vytváří velké množství mladých hvězd. Více než materiál, který dopadá na supermasivní černou díru v centru galaxie.“.

Existence překvapivě živých raných galaxií, kterých přibývalo s tím, jak Webbův teleskop pozoroval hlubiny vesmíru, byla v rozporu s očekáváními vědců. Podle jejich teorie by mladý vesmír takové objekty vůbec neměl obsahovat.

„Tento úžasný objekt ukazuje, že tvorba galaxií v raném vesmíru je velmi rychlá a intenzivní,“ uvádí astrofyzik Ben Johnson, „a Webbův teleskop nám umožní najít více takových galaxií, možná i z doby, kdy byl vesmír ještě mladší. Je to úžasná příležitost studovat, jak galaxie vznikají.“.

Štítky:
Související články
Vesmír 9.2.2025
Vědci z ESA i NASA velmi pozorně a pečlivě sledují asteroid 2024 YR4, jehož délka se odhaduje na 40 až 90 metrů. Na stole je totiž možnost, že by se mohl 22. prosince 2032 srazit se Zemí. Pravděpodobnost impaktu se však neustále mění a to jak směrem nahoru, tak dolů. Koncem ledna byla šance na […]
Stavba rakety, která dopraví lidstvo zpět na Měsíc, je jedním z největších inženýrských výkonů moderní doby. Program Artemis, vedený NASA, připravuje start superrakety SLS (Space Launch System), která vynese kosmickou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Podívejme se krok za krokem, jak se sestavuje tento obří nosič, který jednou dopraví astronauty nejen na Měsíc, ale […]
Vesmír 1.2.2025
Vzorky asteroidu Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx, obsahují základní stavební kameny života. Podle nejnovějšího oznámení NASA byl v materiálu nalezen kompletní soubor pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, stejně jako 14 z 20 aminokyselin běžně se vyskytujících v pozemských proteinech. Největším překvapením je však jejich struktura. Zatímco život na Zemi preferuje levotočivé […]
Vesmír 26.1.2025
Dosud nejvyšší naměřená rychlost větru na Zemi činí 416 km/h. Z pohledu člověka je to děsivá a devastující síla, planeta WASP-127b by však takový pohyb atmosféry snad ani nezaznamenala. Už od roku 2016, kdy byla planeta WASP-127b objevena, astronomové na ní zkoumají povětrnostní podmínky. Planeta, vzdálená asi 500 světelných let, je o něco větší než […]
Vesmír 25.1.2025
Má sotva deset metrů v průměru, přesto koncem loňského léta přitáhl pozornost. Objekt s označením 2024 PT5. se přiblížil k Zemi a získal přezdívku „miniměsíc“. Nyní se ukazuje, že toto těleso kdysi v dávných dobách bylo součástí našeho skutečného Měsíce. Podle studie publikované tento měsíc v časopise The Astrophysical Journal Letters byl tento kus kamene […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz