Nádory mozku jsou zpravidla chirurgicky odstraňovány, ovšem během operace je často obtížné odlišit nádorovou tkáň od zdravé. Může tak dojít k tomu, že nádor nebude vyjmut kompletně, případně bude odstraněna i zdravá tkáň.

Tomuto by měly zabránit látky obsažené v molekulárních sondách, na jejichž vývoji spolupracovaly české špičky v oboru onkologie pod záštitou Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) s odborníky z lékařské fakulty Stanfordovy univerzity..

Nejčastějším a zároveň nejagresivnějším zhoubným nádorem mozku je glioblastom. U nás je ročně diagnostikováno 350 případů tohoto nádoru, který rychle roste a špatně se léčí. Navíc u něj bývá častá recidiva.

Pacienti zpravidla umírají do 12 až 15 měsíců od diagnózy. Vzhledem k tomu, že do roku 2035 bude rakovina nejčastější příčinou úmrtí v EU, včetně České republiky, snaží se lékaři hledat cesty, jak s ní co nejúčinněji bojovat.

Ostatně, s rakovinou má zkušenost 700 tisíc Čechů, je druhou nejčastější příčinou úmrtí u nás, hned po nemocech srdce. U lidí nad 65 let věku je již nyní nejčastějším důvodem smrti.

Světélkující sondy odliší zdravou tkáň od nádoru

„Hlavní možnost léčby glioblastomu představuje operace. Problém je v tom, že s použitím současných postupů je obtížné přesně stanovit hranici mezi nádorovou a zdravou tkání. Může se proto stát, že při operaci není nádor odstraněn úplně a v mozku zůstanou zbytky nemocné tkáně,“ vysvětluje Petr Bušek z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se na výzkumu v rámci NÚVR podílel.

Mezinárodní tým se při něm zaměřil na hledání látek, které by umožnily nádor lépe vizualizovat tak, aby mohl být při operaci odstraněn celý, čímž by se snížilo riziko recidivy.

Bušek popisuje: „Jedná se o cílené molekulární sondy, které se specificky aktivují právě v nádorové tkáni glioblastomu. Tyto látky lze přirovnat k jasným navigačním značkám, které chirurgům umožňují přesnější odstranění nádoru.“ Konkrétně se jedná o molekulárně cílené sondy nesoucí označení 6QC-ICQ, které se aktivují účinkem konkrétních enzymů v nádorovém mikroprostředí.

Aleksi Šedo, vedoucí české výzkumné skupiny a ředitel NÚVR k tomu dodává: „V mozkových nádorech jsou obsaženy rovněž enzymy, jež je možno využít pro specifickou aktivaci molekul, které připravili na míru naši američtí kolegové tak, aby se ‚rozsvítily‘ jen tam, kde mají.“.

Naděje pro boj s rakovinou mozku

Ze závěrů výzkumu, které byly zveřejněny v březnu letošního roku v odborném časopise Journal of Neurosurgery, vyplývá, že sonda 6QC-ICG, štěpitelná cysteinovým katepsinem, je aktivována gliomovými buňkami a makrofágy asociovanými s nádorem, což vede k vysokému kontrastu mezi nádorovou a nenádorovou mozkovou tkání, který je lepší než u současného standardu, kterým je kyselina 5-aminolevulinová (5-ALA).

Sonda 6QC-ICG tak má potenciál stát se cílenou látkou při intraoperační detekci glioblastomem stižené tkáně pomocí fluorescenčního zobrazování. Čeští odborníci proto doufají, že se ji podaří přenést do klinické praxe.

„Chystáme se diskutovat s výrobci operační techniky o vytvoření přístroje s takovými parametry, které umožní ještě lepší zobrazení nádorů s pomocí těchto molekulárních sond,“ nastiňuje Aleksi Šedo, který stojí v čele Národního ústavu pro výzkum rakoviny, financovaného Evropskou unie v rámci Národního plánu obnovy.