Domů     Vesmír
Gigantická exploze ve vesmíru. Její konec je v nedohlednu
Martin Janda 26.5.2024

Že vesmír je poněkud děsivé místo, ukazuje několik posledních astronomických objevů. V květnu astronomové oznámili pozorování hvězdy, která právě polyká jednu ze svých vlastních planet. Krátce předtím jiný tým popsal černé díry, které trhají hvězdy na kusy a pohlcují je v procesu známém jako slapový rozvrat..

Nyní mezinárodní skupina astronomů oznámila, že pozoruje jeden z nejnásilnějších a nejenergetičtějších projevů kosmického kanibalismu. Obětí je nebohé a mírumilovné mračno plynu, které se stává kořistí černé díry.

Osm miliard světelných let od Země, v hluboké temnotě za souhvězdím Lištičky, si jedna černá díra, miliardkrát hmotnější než Slunce, dopřává pořádnou hostinu. Na pomyslném talíři má masivní oblak mezihvězdného plynu. A důsledky této „velké žranice“ jsou viditelné i zde na Zemi.

Pozorování začalo před téměř třemi lety, kdy kalifornský teleskop Zwicky Transient Facility,

který se zabýval hledáním supernov, zaznamenal jasný záblesk, který byl zvláštní a netušený. Většina supernov po několika týdnech pohasne; tento úkaz známý jako AT2021lwx však vyzařuje ohromné množství energie dál až do dnešních dnů.

Později se ukázalo, že tuto explozi poprvé zaznamenal už o rok dříve systém ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), tedy síť robotických teleskopů rozmístěných na Havaji, v Jihoafrické republice a v Chile.

Je pochopitelné, že úkaz astronomy zaujal a tak jej záhy začala monitorovat celosvětová síť teleskopů a družic, která měřila jeho vyzařování v celém elektromagnetickém spektru, od vysokoenergetického rentgenového záření až po infračervené.

„Většina supernov a slapových poruch trvá jen několik měsíců, než zanikne,“ řekl astrofyzik ze Southamptonské univerzity a hlavní autor nové studie Philip Wiseman. „To, že je něco jasné více než tři roky, je velmi neobvyklé.“.

Co se tedy ve vzdálených končinách vesmíru, kde lištičky dávají dobrou noc, děje? „Nejprve jsme si mysleli, že toto vzplanutí může být důsledkem toho, že černá díra pohlcuje procházející hvězdu,“ řekl Matt Nicholl z Královské univerzity v Belfastu, který se podílel na analýze probíhající exploze.

„Ale naše propočty ukázaly, že černá díra by musela pohltit až patnáctinásobek hmotnosti našeho Slunce, aby zůstala tak dlouho jasná.“.

Další myšlenkou bylo, že se jedná o výbuch kvazaru, tedy energie tryskající z okraje supermasivní černé díry v srdci galaxie. V tomto místě však nebyla zaznamenána žádná předchozí aktivita kvazaru, ani zde nebyly viditelné známky existence galaxie.

Wiseman a jeho kolegové nakonec dospěli k závěru, že z mnoha nepravděpodobných vysvětlení je nejblíže pravdě to, že černá díra o hmotnosti miliardy Sluncí si užívá dlouhotrvající hostinu na gigantickém oblaku plynu.

„AT2021lwx je mimořádná událost, která nezapadá do žádné běžné třídy přechodných jevů,“ uvedl Wiseman. Dodal, že s celkovou vyzářenou energií rovnající se 100 supernovám „jde o jeden z nejsvítivějších přechodných jevů, jaký byl kdy objeven“.

Mohutnost exploze trochu připomíná srážku dvou černých děr. Ale i zde se najdou rozdíly. „Srážející se černé díry uvolňují energii v gravitačních vlnách s extrémní svítivostí – 10 miliardkrát ‚silnější‘ než tato exploze,“ popsal Wiseman.

„Taková dechberoucí síla však trvá pouze 20 milisekund.“ Podobný úkaz, jako ten za souhvězdím Lištičky, astronomové dosud nepozorovali.

Související články
Medicína Vesmír 17.7.2025
Myší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odhalují tajemství dlouhodobého pobytu ve vesmíru – od chování v mikrogravitaci až po změny na úrovni genů. Od dob Apolla 17, kdy pět „lunárních myší“ obletělo Měsíc, až po současné experimenty na ISS se myši staly klíčem k pochopení toho, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje (lidské) tělo. […]
Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání? Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat […]
Příroda Vesmír 13.7.2025
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Některé výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle jedné studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Vesmír 5.7.2025
Astronomové oznámili objev teprve třetího známého objektu, který k nám přilétl z jiného hvězdného systému. Tento návštěvník, nově označený jako 3I/ATLAS, byl poprvé spatřen teleskopem v Chile jako neznámé těleso na výstředné dráze a podle odborníků se jednoznačně jedná o kometu mezihvězdného původu. „Tohle těleso se pohybuje opravdu rychle,“ uvedl ředitel Centra pro studium blízkozemních […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz