Dle výsledků deset let trvajícího výzkumu, který prováděl vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jsou mladí dospělí ve věku od 18 do 30 let vystaveni řadě společenských aspektů, které mají negativní důsledky na jejich duševní zdraví..
„Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v České republice sbíráme data již od roku 2014,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Radek Ptáček. Včasná identifikace příznaků duševních onemocnění je přitom klíčová pro vytvoření účinných strategií i cílených programů prevence s cílem zabránit rozvoji vážných zdravotních problémů a výrazně zlepšit kvalitu života mladých dospělých.
Psychický stav populace má totiž významné ekonomické i celospolečenské důsledky.
V rámci výzkumu sbírali odborníci data o duševním zdraví i životním stylu 1030 mladých dospělých Čechů a Češek ve věku mezi 18 a 30 lety. „Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření,“ shrnuje výsledky studie přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Anders.
Z výzkumu rovněž vyplynulo, že muži s vyšším vzděláním trpí depresemi méně často než ti s nižším stupněm vzdělání, na druhou stranu se u nich prohlubují problémy se spánkem.
Vliv pandemie i konfliktu na Ukrajině
Nedostatek kvalitního spánku, stejně jako častá konzumace alkoholu a jiných návykových látek pak zhoršují obtíže i u žen. Podle Anderse z dat jasně vyplývá, že se situace v oblasti duševního zdraví mladých dospělých v Česku postupně zhoršovala už od roku 2017, s výjimkou období od března do prosince 2020. „Domníváme se, že to bylo způsobeno určitým pocitem soudružnosti, jenž v lidech převládl na začátku pandemie,“ vysvětluje data Anders.
Následně už se výskyt případů deprese a úzkostí ve společnosti jen zvyšoval, zřejmě právě i v důsledku pandemie koronaviru.
Negativní dopad pandemie ještě prohloubil konflikt na Ukrajině, vedle depresí a úzkostí se u sledovaných zvýšila i míra vyhoření. Odborníci se proto domnívají, že by se součástí vzdělávacích i profesních poradenských programů měla stát rovněž psychologická podpora.
Významnou roli pak podle nich sehrává i osvěta, která je zásadní pro zvýšení ochoty mladých dospělých vyhledat odbornou pomoc. „Podpora duševního zdraví je klíčová pro budování odolných komunit, které jsou schopné efektivně čelit výzvám,“ zdůrazňují vědci.
Investice do duševního zdraví mladých lidí je podle nich výhodná pro celou společnost, neboť zvýší jejich produktivitu a sníží zátěž na zdravotnický systém.
Duševní problémy trápí i děti a dospívající
Podpora duševního zdraví by neměla být opomíjena ani u dětí a dospívajících. Monitoring provedený Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech totiž odhalil, že až 40 % dětí na českých školách vykazuje známky střední až těžké deprese.
S úzkostmi se pak potýká 30 % dětí. „Současná dětská a mladistvá generace vlastně prožívá celý svůj život v podmínkách nějaké krize. Je přirozené, že mladý jedinec hledá od této reality jakýsi únik, což může být první krok k propadnutí závislosti.
Dlouhodobě neléčené psychické onemocnění může mít srovnatelný efekt,“ vysvětluje Zuzana Hrzalová, ředitelka Národní linky pro odvykání.
A dodává: „V Česku rok od roku přibývá jak mladistvých s psychiatrickou diagnózou, tak i těch, kteří jsou ohroženi nadměrným používáním internetu, digitálních her a sociálních sítí.“ Dostupnost adekvátní péče však chybí.
V registrech České lékařské komory je v současnosti zapsaných méně než 200 dětských psychologů. Přetížené jsou i adiktologické služby a chybí speciální ambulance s odborníky různých zaměření, kteří by s dětmi a mladými lidmi komplexně pracovali.
Částečným úspěchem je pak zařazení telemedicíny do seznamů hrazených výkonů zdravotních pojišťoven od začátku letošního roku, což umožňuje psychiatrům a psychologům vykonávat nad pacienty alespoň distanční dohled.