Domů     Medicína
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
Zdroj: Pixabay

Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných metod možné.

Proto se vědci snaží přijít s novými, inovativními přístupy. Jedním z nich je tvorba hybridních mozků, kdy jsou myším implantovány neurony z krys..

„Máme krásné modely mozkových buněk v miskách a 3D kultury zvané organoidy,“ vysvětluje Kristin Baldwinová, neurovědkyně z Kolumbijské univerzity, a pokračuje: „Oba mají své výhody, ale žádný z nich nám nedává jistotu, zda buňky skutečně fungují na nejvyšší úrovni.“ Ačkoliv nyní vědci transplantují kmenové buňky a neurony lidem s Parkinsonovou chorobou či epilepsií, podle Baldwinové zatím nevědí, jak dobře to vlastně bude fungovat.

Hybridní mozky

A proto se rozhodla vytvořit hybridní mozky, které mohou odpovědi poskytnout dříve než klinické studie. „Tento výzkum nám začíná ukazovat, jak můžeme rozšířit flexibilitu mozku, aby mohl pojmout jiné druhy vstupů, jako jsou transplantované kmenové buňky či rozhraní člověk-stroj,“ říká Baldwinová.

Už dříve vědci vytvořili hybridní mozky pomocí injekcí neuronů či transplantací mozkových organoidů o velikosti hrášku do vyvíjejícího se či plně vyvinutého mozku myší nebo krys.

Zdroj: Pixabay

„Tyto experimenty nám řekly, že jsme poněkud omezeni v tom, kdy a jak můžeme přidat mozkové buňky do existujícího mozku,“ podotýká Baldwinová. „Pokud se mozek vyvinul do určitého bodu, transplantované buňky se nemusí nutně vhodně propojit,“ dodává.

Nyní Baldwinová se svým týmem implementovala krysí kmenové buňky do myších blastocyst, což je rané stádium vývoje, ke kterému dochází jen několik hodin po oplodnění. Krysí a myší buňky tak mohly růst společně a integrovat se.

Krysí neurony v myším těle

Tato technika se nazývá komplementace blastocyst a je podobná dříve využité technice, jejímž prostřednictvím byly tvořeny myši s lidským imunitním systémem, které se ukázaly být mocnými nástroji výzkumu.

V rámci nového experimentu vědci nejprve zkoumali, zda se v myších mozcích objeví krysí neurony. Krysy se totiž vyvíjejí pomaleji než myši a mají i větší mozky, ale v myších se tyto buňky řídily pokyny jejich těl, která urychlila vývoj krysích neuronů.

„Krysí buňky jsme nalezli téměř v celém myším mozku, což nás docela překvapilo,“ komentuje výsledky experimentu Baldwinová. „Znamená to, že existuje jen málo překážek pro vložení cizích neuronů, což naznačuje, že mnoho druhů myších neuronů může být nahrazeno podobným krysími neurony.“ Následně vědci zkoumali, jak účinně byly krysí neurony integrovány do funkčního nervového okruhu, a to konkrétně do čichového systému.

Kdo najde sušenku?

Upravili myší embrya tak, aby inaktivovaly vlastní čichové senzorické neurony, na základě toho mohli snadno pozorovat, zda se zvířatům čich obnovil díky krysím neuronům. „Schovali jsme sušenku do každé myší klece a sledovali, zda ji dokáží najít pomocí krysích neuronů,“ říká k tomu Baldwinová.

Všechny uspěly, ale některým se přitom dařilo lépe a jiným hůře. Vědci zjistili, že ty myši, které si uchovaly vlastní, umlčené čichové neurony, byly v hledání odměny méně úspěšné než ty, které byly upraveny tak, aby jejich vlastní čichové neurony během vývoje zmizely.

„Z toho plyne, že pokud chcete funkční náhradu, možná musíte vyprázdnit dysfunkční neurony, které tam jen sedí, ale nepracují, což může být případ některých neurodegenerativních onemocnění a také některých neurovývojových poruch, jako je autismus a schizofrenie,“ říká k závěrům své studie Baldwinová.

Spolu se svými spolupracovníky se nyní snaží najít způsoby, jak přimět vložené buňky, aby se vyvinuly pouze do jednoho buněčného typu, což může umožnit přesnější experimentování. Dosud byly tyto hybridní mozkové buňky distribuovány v každé myši jinak, náhodně.

Štítky:
Související články
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
Univerzálními dárci krve jsou lidé s krevní skupinou 0. Ne vždy je ale této krve dostatek, proto se vědci snaží vymyslet, jak to zařídit, aby mohl člověk s jakoukoliv krevní skupinou darovat krev ostatním, aniž by došlo k úhoně. Této vysněné metě se nyní velmi přiblížili. Krevní skupiny A, B a O objevil v roce […]
Jako by nestačil návrat starých známých infekcí, začaly se objevovat nové. A nejsou bezzubé, podle odhadů umírá na zdánlivě nenápadné mykózy celosvětově dvakrát více nemocných než před 10 lety. Co jsou vlastně mykózy? Jde o infekce způsobené některými zástupci říše hub – jednobuněčnými kvasinkami nebo vláknitými houbami, známými spíš pod značením plísně. Tedy nic, co […]
Nejsou to jen oteklé končetiny a utiskovaný močový měchýř. Na příchod dítěte se adaptují téměř všechny systémy těla matky, a za jeden z nich byl nedávno uznán také mozek. Jak přesně k tomu dochází, se ale dosavadní studie nedokázaly shodnout. Objasnit celou záležitost pomohla nová studie. Vědecký zájem o neurobiologické procesy spojené s mateřstvím je ve fázi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz