Domů     Medicína
Dlouhověkost: Vliv prostředí, nebo genů?
Zdroj: Pixabay

Dnes žijeme mnohem déle než lidé před pouhými 120 lety. Velký podíl na tom mělo zejména zlepšení lékařské péče a životních podmínek. Delší život ovšem nutně neznamená více let prožitých ve zdraví.

V naší společnosti se však nachází mnoho 90 a více letých, u kterých to platí. Mají zdravější životní styl, nebo se liší jejich genetická výbava?.

Vědci se zaměřili na studium těchto letitých jedinců. Zjistili přitom, že se lišili ve svém vzdělání, příjmech i povolání, ale sdíleli podobný životní styl. Ve většině případů se jednalo o nekuřáky, kteří netrpěli obezitou a dobře zvládali stres, převažovaly mezi nimi ženy.

Díky těmto zdravým návykům bylo méně pravděpodobné, že se u nich rozvinou chronická onemocnění související s věkem, jako je vysoký krevní tlak, srdeční choroby, rakovina a cukrovka, než u jejich vrstevníků.

Měli rovněž lépe fungující imunitní systém a lepší metabolické zdraví, spočívající ve zvýšené citlivosti na inzulin či efektivním metabolismu tuků, vedoucím ke zdravým hladinám cholesterolu a triglyceridů v krvi.

Odborníkům se podařilo rovněž prokázat, že opravdu vysoký věk dožití je charakteristikou shlukovanou v rodinách, a musí v něm tedy sehrávat roli dědičnost. Proto musela být opuštěna myšlenka, která ve světě vědy dlouho panovala, že stárnutí je nevyhnutelné a genetika na něj nemá vliv.

Průkopníkem genetiky stárnutí a dlouhověkosti se stal v 80. letech 20. století americký genetik Tom Johnson, působící na University of Colorado, který studoval skupiny háďátek obecných (Caenorhabditis elegans).

V nich byl schopen oddělit dlouho žijící jedince od jedinců s krátkým životem. Analýza hybridů získaných z různých kmenů háďátek umožnila odhadnout, že dědičnost délky života se u nich pohybovala mezi 20 a 50 %.

Sourozenci a děti stoletých žijí déle

Při zkoumání příbuzných prvního stupně, tedy sourozenců a dětí, skutečně dlouhověkých jedinců se ukázalo, že i oni měli větší pravděpodobnost, že budou žít déle, než je běžné. Lidé se stoletými rodiči mají ve věku 70 let menší pravděpodobnost, že budou trpět onemocněními související s věkem, která se často vyskytují u starších dospělých.

Bratři a sestry stoletých lidí mají obvykle dlouhý život, a pokud se u nich rozvinou nemoci související s věkem (jako je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, rakovina nebo cukrovka 2. typu), tyto nemoci se u nich objeví později než u běžné populace.

Na druhou stranu při pozorování délky dožití u mužů, kteří se oženili se sestrami opravdu dlouhověkých lidí, a sdíleli tak s nimi po dlouhou dobu stejný životní styl, se neprokázal vliv prostředí na jejich délku života.

To dokazuje, že vedle rodinného prostředí existují i genetické faktory, ovlivňující délku života a dlouhověkost. U švagrových, tedy žen, které si vzaly bratry dlouhověkých, byl vliv rodinného prostředí na délku jejich života větší, což naznačuje, že genetická složka má na délku života mužů větší vliv než u žen, u kterých zase větší roli sehrává vliv prostředí.

Zdroj: Pixabay

Genetika se dostává ke slovu později

Genetická složka, podílející se na prodloužení života u lidí, byla také analyzována srovnáním věku smrti jednovaječných a dvojvaječných dvojčat. To umožnilo odborníkům odhadnout, že asi 25 až 40 % změn v lidské dlouhověkosti může být způsobeno genetickými faktory, a ukázalo, že tato složka je vyšší ve vyšším věku a je důležitější u mužů než u žen.

Vědci spekulují, že v prvních sedmi nebo osmi desetiletí je životní styl silnějším determinantem zdraví a délky života než genetika.

Dobře jíst, nepít příliš mnoho alkoholu, vyhýbat se tabáku a zůstat fyzicky aktivním umožňuje některým jedincům dosáhnout zdravého stáří. U jedinců starších 80 let pak postupně sehrává čím dál důležitější roli při udržování jejich zdraví genetika.

Mnoho stoletých lidí je například schopno vyhýbat se nemocem souvisejícím s věkem až do posledních let a dní svého života. Studium genů dlouhověkosti je rozvíjející se vědní disciplínou, nejsou tak známy všechny geny, které přispívají k dlouhověkosti, ani mechanismus, jak tak činí.

Společné úsilí mnoha genů

Je však pravděpodobné, že varianty ve více genech, z nichž některé ještě nejsou známé, působí společně a přispívají k dlouhému životu. Potvrzuje to i studie provedená Nicolou Raulem, biochemikem z univerzity v italské Ferraře, v níž spolu se svými kolegy analyzoval kompletní sekvence mitochondriální DNA dlouhověkých jedinců, pocházejících z různých oblastí Evropy.

Dostupnost úplných sekvencí umožnila poprvé vyhodnotit kumulativní účinky specifických, souběžných mutací mitochondriální DNA (mtDNA), včetně těch, které samy o sobě mají nízký nebo velmi nízký dopad na stárnutí.

Ačkoliv se geny podílejí jen 25 až 40 % na variabilitě délky lidského života, znalost genetického základu, který ovlivňuje dlouhověkost, může být zdrojem doporučení pro změnu životního stylu za účelem dosažení dlouhověkosti a prodloužení délky života prožitého ve zdraví.

To znamená, že zatímco ti šťastnější se dožijí dlouhověkosti díky vhodné kombinaci polymorfismů, jež jim zaručí dobře fungující metabolismus nebo účinnou reakci na nejrůznější stresory, většina ostatních může dosáhnout podobného výsledku vhodným životním stylem.

Studium „genů dlouhověkosti“ může také vědce navést na stopu, jak například pomocí léků či doplňků stravy dosáhnout podobných účinků.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 5/2024, které vyšlo 15. dubna.

Štítky:
Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz