Domů     Ostatní
Být dobrým tátou je „věda“
Jan Zelenka 15.4.2024

Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“…

Role otce před 100 lety byla někde úplně jinde než před 50 a ani dnešní tátové se se svými otci nemohou naprosto porovnávat. Žijeme v (jiné) době, kdy už díky výzkumům víme, že být dobrým tátou je životní role, a hlavně „věda“.

Před narozením

Ženy mají ve vztahu k dítěti devět měsíců biologického náskoku skrze čtyři komunikační cesty.

První je biochemická. Předávají plodu chemický koktejl plný radosti i smutku, stresu i klidu. Role muže je tu „jen“ na buněčné úrovni. Ale už jenom to, že organismus nevyvolá obrannou reakci vůči spermii nebo zárodků je prospěšné.

Jak plod roste, komunikuje s ním matka další, neurohumorální komunikací (emocionální nastavení matky). Přitom jak se matka cítí, dost ovlivňuje i otec. A to, jestli je šťastná nebo ve stresu, zase ovlivňuje hypotalamus dítěte a rozvoj dalšího nastavení.

„Matky komunikují také smyslově (behaviorálně), kdy se slaďují s dítětem v břiše (třeba při sezení) a pak emocionálně, kdy se těší, až budou miminko koupat. I to ale může ovlivňovat muž – skrze matku – a obráceně,“ prohlásila prof.

PhDr. Lenka Šulová, CSc., profesorka psychologie na Univerzitě Karlově a dětská psycholožka, během konference Dobrý táta.

Prostě biologie

Dlouho se tradovalo, že ženy se matkami rodí a muži se otci stávají. Ano i ne. Věda totiž už prokázala, že k podobným změnám, které nastávají v mozku maminek, dochází i u otců. V oblasti mozku, které jsou zodpovědné za pečující chování, vyhodnocování rizik, vcítění, řešení problémů a plánování, můžeme vidět nárůst šedé i bílé hmoty, díky které mohou otcové i matky rychle rozeznat a reagovat na potřeby svých dětí.

To znamená, že nejen prvorodičky, ale i novopečení otcové jsou obdařeni stejně silnými rodičovskými instinkty. To je biologie.

Za vším je testosteron

A to, jestli jste dobrý táta, prozradí už vaše tělo. Biochemicky. Čerství otcové jsou totiž pod vlivem stejných hormonálních změn jako čerstvé maminky. Sice se jedná o jiný hormon (testosteron), nicméně hormonální výkyvy jsou podobné.

Když se muž poprvé stane otcem, hodnoty testosteronu v jeho těle klesnou, a pokud se dítěti věnuje, už se nevrátí na hodnoty před rodičovstvím. Zařídila to tak příroda.

Narušení kultu mateřství je ku prospěchu matkám, otcům, dětem i ekonomice. Foto: Pixabay

Testosteron totiž muži pomůže, aby si našel ženu. Je díky tomu atraktivnější. Jakmile se ale stane otcem, hladina hormonu klesne, aby se mohl soustředit na rodinu a nebyl vyrušován vnějšími vlivy. Podobně je tomu i u jiných starostlivých druhů ze skupin savců, ptáků i plazů.

A čím nižší hladina testosteronu, tím citlivější je otec a tím vnímavější a citlivější v péči o dítě. Tyto informace na druhou stranu způsobují nepříjemné pocity – otcovství znamená ztrátu mužnosti. Tento pokles je nicméně vynahrazen zvýšením účinnosti dopaminu a oxytocinu na organismus během interakce s dítětem, čím se vytváří to nejkrásnější a nejsilnější spojení.

Vliv otce…

Vliv otců na dítě je v detailech. Už rozdílný způsob uchopování a manipulace s miminkem má vliv na jeho motorický vývoj. Dítě totiž i ve tmě dokáže poznat, kdo ho vzal, a zatíná jiné svaly.

Rozdíl je i ve zprostředkování nové zátěžové situace – třeba v bazénu. Matka s ním točí k sobě a stará se, aby bylo teplé a v bezpečí. Otcové dítě točí od sebe, ukazují mu svět a ukazují ho světu. Experimentují s ním,“ uváděla příklad profesorka Šulová.

Péče je důležitá, ale důležité jsou i činy. Zatímco péči o dítě většinou obstarává matka, činy otec. Nemusí to být nic převratného. Stačí spolu venčit psa, umýt auto, cokoli, aby se dítě cítilo důležitě. Foto: Pixabay

… a hra

Otcové si k dítěti musejí najít jinou cestu než matky, prostřednictvím hry a interakce. V prvních dnech a týdnech po narození to nemusí být jednoduché, jelikož od dítěte chybí zpětná vazba. Po šesti měsících si však už dítě vybuduje dostatečnou koordinaci a schopnost pohybu, proto se můžete pustit do něžné (divoké) hry.

Vyhazování dítěte do vzduchu, létání, točení se dokola. Taková hra zahrnuje vysokou míru fyzické aktivity, kdy se při ní uvolňují látky jako oxytocin, dopamin, beta-endorfin – klíčové pro vytváření pouta mezi otcem a dítětem.

A i tady má hlavní roli biologie.

Grafický záznam konference Dobrý táta. Zdroj: Klára Keharová

Mozky tatínků a dětí reagují totožně na vzpruhu z chemických látek uvolněných při hře. To je právě důvod, proč děti častokrát přirozeněji tíhnou k divoké hře s otcem spíš než s matkou.

A pak to má i další aspekt – zatímco matka při hře s pětiletým dítětem schválně prohraje, aby dítě potěšila, otec neprohraje. Nechce. Otec porušuje i klidové stavy třeba při spaní. „Dítě jakoby provokuje, ale tím mu poskytuje nové podněty, nové dovednosti a nic mu neusnadňuje,“ říká Lenka Šulová.

Povídání s otcem

Otec je i tvrdší komunikační partner, což v důsledku vede k většímu a lepšímu rozvoji dítěte. Matka dvouletému dítěti říká: „Hele, kytí.“ Otec: „Rododendron“. Matka říká: „Podívej, pipí,“ otec:

„Koukni, sýkorka. To je ptáček.“.

Gleasnova teorie mostu k tomu říká, že „právě pro otcovo menší vyladění na dětskou řeč je dítě nuceno se víc snažit, své výroky opakovat, vysvětlovat, musí umět méně angažovaného otce zaujmout. Ale právě otcův styl může mít kladný vliv na vyvíjející se kognitivní kapacitu obecně a na rostoucí slovní zásobu,“ parafrázuje teorii profesorka Šulová.

To je jedna z klíčových rolí otce – připravit dítě na vstupu do společnosti, do života. Otec instinktivně vychovává odolnější dítě, takové, které umí čelit překážkám. Matka naproti tomu v Gleasonově teorii poskytuje dítěti harmonii, stabilitu, zázemí, vyváženost, usnadňuje mu situace, snaží se nevystavovat ho stresu.

Grafický záznam konference Dobrý táta ve 21. století. Zdroj: Klára Keharová

Pozornost, úsměv, kontakt

Existují i přesvědčivé důkazy o tom, že spojení mezi otcem a dítětem má velký podíl na rozvoji sebevědomí dítěte a ovlivňuje pravděpodobnost, že (ne)bude trpět duševními problémy. To platí zejména ve vztahu otce a dcery.

S tím souvisí zajímavá genderová statistika.

Zatímco dvouletá holčička dostává stejnou pozornost matky i otce, dvouletý chlapeček potřebuje a vyžaduje dvakrát více pozornosti ze strany matky.

Zatímco matky se smějí na dceru i syna stejně, otec se směje na syna mnohem víc než na dceru.

A zatímco matky mají fyzický kontakt s dcerou i synem podobný, dcery chodí k otci pro fyzický kontakt mnohem víc než synové.

Související články
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Dne 13. března 1964 byla Kitty Genovesová zavražděna rukou Winstona Moseleyho. Přestože volání o pomoc slyšelo 38 svědků, nikdo jí nepomohl a dokonce ani pomoc nezavolal. O tomto příběhu jste už možná slyšeli. Málokdo ale ví, že takto se ve skutečnosti nikdy nestal. Později se totiž zjistilo, že počet nečinně přihlížejících si vymyslel a přibarvil […]
Placenta je často označovaná jako plodové nebo mateřské lůžko. Jedná se o jedinečný, komplexní orgán, který hraje zásadní roli během těhotenství. Její role a funkce jsou klíčové pro zdravý vývoj plodu a úspěšné těhotenství, ačkoli se o ní často mluví jen okrajově. V moderní medicíně je ovšem důležitým objektem zájmu. Placenta – přestože je zcela […]
Pokud čtete 21. Století, tak pravděpodobně nad věcmi rádi přemýšlíte. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, co a jak se dotýká charakterové vlastnosti, kterou v psychologii označujeme jako potřebu poznávání? Jejími autory jsou američtí psychologové John T. Cacioppo a Richard E. Petty. Potřebu poznávání popisují jako tendenci lidí častěji vykonávat náročné myšlenkové aktivity a především si […]
Stal se předmětem muzejní expozice s rekordní návštěvností, posloužil k výrobě bionafty a zároveň jeho pouhá přítomnost obrací žaludek naruby. Řeč je o fenoménu posledního desetiletí, který se stal nákladnou daní za pohodlný život v městském blahobytu. V únoru 2018 vystavilo Londýnské muzeum kousek hroudy vydolované ze stokové sítě jedné z jeho městských částí. Exponát, který přilákal rekordní počet […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz