Domů     Zajímavosti
Být dobrým tátou je „věda“
Jan Zelenka 15.4.2024

Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“…

Role otce před 100 lety byla někde úplně jinde než před 50 a ani dnešní tátové se se svými otci nemohou naprosto porovnávat. Žijeme v (jiné) době, kdy už díky výzkumům víme, že být dobrým tátou je životní role, a hlavně „věda“.

Před narozením

Ženy mají ve vztahu k dítěti devět měsíců biologického náskoku skrze čtyři komunikační cesty.

První je biochemická. Předávají plodu chemický koktejl plný radosti i smutku, stresu i klidu. Role muže je tu „jen“ na buněčné úrovni. Ale už jenom to, že organismus nevyvolá obrannou reakci vůči spermii nebo zárodků je prospěšné.

Jak plod roste, komunikuje s ním matka další, neurohumorální komunikací (emocionální nastavení matky). Přitom jak se matka cítí, dost ovlivňuje i otec. A to, jestli je šťastná nebo ve stresu, zase ovlivňuje hypotalamus dítěte a rozvoj dalšího nastavení.

„Matky komunikují také smyslově (behaviorálně), kdy se slaďují s dítětem v břiše (třeba při sezení) a pak emocionálně, kdy se těší, až budou miminko koupat. I to ale může ovlivňovat muž – skrze matku – a obráceně,“ prohlásila prof.

PhDr. Lenka Šulová, CSc., profesorka psychologie na Univerzitě Karlově a dětská psycholožka, během konference Dobrý táta.

Prostě biologie

Dlouho se tradovalo, že ženy se matkami rodí a muži se otci stávají. Ano i ne. Věda totiž už prokázala, že k podobným změnám, které nastávají v mozku maminek, dochází i u otců. V oblasti mozku, které jsou zodpovědné za pečující chování, vyhodnocování rizik, vcítění, řešení problémů a plánování, můžeme vidět nárůst šedé i bílé hmoty, díky které mohou otcové i matky rychle rozeznat a reagovat na potřeby svých dětí.

To znamená, že nejen prvorodičky, ale i novopečení otcové jsou obdařeni stejně silnými rodičovskými instinkty. To je biologie.

Za vším je testosteron

A to, jestli jste dobrý táta, prozradí už vaše tělo. Biochemicky. Čerství otcové jsou totiž pod vlivem stejných hormonálních změn jako čerstvé maminky. Sice se jedná o jiný hormon (testosteron), nicméně hormonální výkyvy jsou podobné.

Když se muž poprvé stane otcem, hodnoty testosteronu v jeho těle klesnou, a pokud se dítěti věnuje, už se nevrátí na hodnoty před rodičovstvím. Zařídila to tak příroda.

Narušení kultu mateřství je ku prospěchu matkám, otcům, dětem i ekonomice. Foto: Pixabay

Testosteron totiž muži pomůže, aby si našel ženu. Je díky tomu atraktivnější. Jakmile se ale stane otcem, hladina hormonu klesne, aby se mohl soustředit na rodinu a nebyl vyrušován vnějšími vlivy. Podobně je tomu i u jiných starostlivých druhů ze skupin savců, ptáků i plazů.

A čím nižší hladina testosteronu, tím citlivější je otec a tím vnímavější a citlivější v péči o dítě. Tyto informace na druhou stranu způsobují nepříjemné pocity – otcovství znamená ztrátu mužnosti. Tento pokles je nicméně vynahrazen zvýšením účinnosti dopaminu a oxytocinu na organismus během interakce s dítětem, čím se vytváří to nejkrásnější a nejsilnější spojení.

Vliv otce…

Vliv otců na dítě je v detailech. Už rozdílný způsob uchopování a manipulace s miminkem má vliv na jeho motorický vývoj. Dítě totiž i ve tmě dokáže poznat, kdo ho vzal, a zatíná jiné svaly.

Rozdíl je i ve zprostředkování nové zátěžové situace – třeba v bazénu. Matka s ním točí k sobě a stará se, aby bylo teplé a v bezpečí. Otcové dítě točí od sebe, ukazují mu svět a ukazují ho světu. Experimentují s ním,“ uváděla příklad profesorka Šulová.

Péče je důležitá, ale důležité jsou i činy. Zatímco péči o dítě většinou obstarává matka, činy otec. Nemusí to být nic převratného. Stačí spolu venčit psa, umýt auto, cokoli, aby se dítě cítilo důležitě. Foto: Pixabay

… a hra

Otcové si k dítěti musejí najít jinou cestu než matky, prostřednictvím hry a interakce. V prvních dnech a týdnech po narození to nemusí být jednoduché, jelikož od dítěte chybí zpětná vazba. Po šesti měsících si však už dítě vybuduje dostatečnou koordinaci a schopnost pohybu, proto se můžete pustit do něžné (divoké) hry.

Vyhazování dítěte do vzduchu, létání, točení se dokola. Taková hra zahrnuje vysokou míru fyzické aktivity, kdy se při ní uvolňují látky jako oxytocin, dopamin, beta-endorfin – klíčové pro vytváření pouta mezi otcem a dítětem.

A i tady má hlavní roli biologie.

Grafický záznam konference Dobrý táta. Zdroj: Klára Keharová

Mozky tatínků a dětí reagují totožně na vzpruhu z chemických látek uvolněných při hře. To je právě důvod, proč děti častokrát přirozeněji tíhnou k divoké hře s otcem spíš než s matkou.

A pak to má i další aspekt – zatímco matka při hře s pětiletým dítětem schválně prohraje, aby dítě potěšila, otec neprohraje. Nechce. Otec porušuje i klidové stavy třeba při spaní. „Dítě jakoby provokuje, ale tím mu poskytuje nové podněty, nové dovednosti a nic mu neusnadňuje,“ říká Lenka Šulová.

Povídání s otcem

Otec je i tvrdší komunikační partner, což v důsledku vede k většímu a lepšímu rozvoji dítěte. Matka dvouletému dítěti říká: „Hele, kytí.“ Otec: „Rododendron“. Matka říká: „Podívej, pipí,“ otec:

„Koukni, sýkorka. To je ptáček.“.

Gleasnova teorie mostu k tomu říká, že „právě pro otcovo menší vyladění na dětskou řeč je dítě nuceno se víc snažit, své výroky opakovat, vysvětlovat, musí umět méně angažovaného otce zaujmout. Ale právě otcův styl může mít kladný vliv na vyvíjející se kognitivní kapacitu obecně a na rostoucí slovní zásobu,“ parafrázuje teorii profesorka Šulová.

To je jedna z klíčových rolí otce – připravit dítě na vstupu do společnosti, do života. Otec instinktivně vychovává odolnější dítě, takové, které umí čelit překážkám. Matka naproti tomu v Gleasonově teorii poskytuje dítěti harmonii, stabilitu, zázemí, vyváženost, usnadňuje mu situace, snaží se nevystavovat ho stresu.

Grafický záznam konference Dobrý táta ve 21. století. Zdroj: Klára Keharová

Pozornost, úsměv, kontakt

Existují i přesvědčivé důkazy o tom, že spojení mezi otcem a dítětem má velký podíl na rozvoji sebevědomí dítěte a ovlivňuje pravděpodobnost, že (ne)bude trpět duševními problémy. To platí zejména ve vztahu otce a dcery.

S tím souvisí zajímavá genderová statistika.

Zatímco dvouletá holčička dostává stejnou pozornost matky i otce, dvouletý chlapeček potřebuje a vyžaduje dvakrát více pozornosti ze strany matky.

Zatímco matky se smějí na dceru i syna stejně, otec se směje na syna mnohem víc než na dceru.

A zatímco matky mají fyzický kontakt s dcerou i synem podobný, dcery chodí k otci pro fyzický kontakt mnohem víc než synové.

Související články
Asi nejslavnějším psem, který se ztratil a zase našel cestu domů, je kolie Lassie, hrdinka několika filmů. Ovšem i spousta psích páníčků může vylíčit, jak se jejich psí mazlíček ztratil a zase se s nimi šťastně shledal poté, co urazil někdy až těžko uvěřitelnou vzdálenost. Podle odborníků pomáhá psům s hledáním cesty domů hned několik […]
Vesmír Zajímavosti 14.2.2025
Ve filmu Andělé a démoni natočeném podle thrilleru Dana Browna s Tomem Hanksem v hlavní roli ukradnou teroristé antihmotu, aby s její pomocí vyhladili Vatikán. Ačkoliv se vědci chystají antihmotu přepravovat náklaďákem po Evropě, filmová situace naštěstí nastat nemůže. Přepravované množství bude příliš malé na to, aby vyvolalo rozpoznatelnou explozi. Přesto si přeprava žádá pečlivou […]
Latence v řádu mikrosekund, rychlost přenosu dat 1 terabit za sekundu, mobilní síť čtyřikrát rychlejší než úder blesku – zní to jako hudba budoucnosti? Zatím ano, technologie 6G je ale momentálně ve vývoji, aby změnila realitu bezdrátové komunikace. Kdy ji můžeme čekat a proč ji vůbec potřebujeme? Přibližně každých 10 let sledujeme nástup nové generace mobilních […]
O tom, že lidé byli v jednom psychologickém pokusu ochotni udělovat druhému člověku překvapivě vysoké šoky jste již pravděpodobně slyšeli. Dnes si ale o Milgramově experimentu povíme trochu jinak – dozvíte se i to, co se běžně neříká. Předně se běžně neříká, že se nejednalo o experiment, ale o experimenty a míra poslušnosti se v nich dosti […]
Neurovědcům a neurologům z univerzit v australském Sydney se podařilo potlačit u myší instinkt utéct a schovat se před nebezpečím. Zjistili, že při tom spolupracují dvě oblasti mozku. Doufají, že by tato zjištění mohla do budoucna pomoci potlačovat úzkosti a posttraumatickou stresovou poruchu u lidí. Když nad sebou myši spatří rýsující se stín dravce, instinkt […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz